Adolf Růžička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Adolf Růžička (rozcestník).
MUDr. Adolf Růžička
Adolf ruzicka.tif
Narození 19. června 1851
Stráž nad Nežárkou Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. června 1941 (ve věku 90 let)
Rožmitál pod Třemšínem Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání lékař
Manžel(ka) Albertina Rybičková
Děti Berta Růžičková Kubíková
Karel Růžička
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Růžička (19. června 1851 Stráž nad Nežárkou[1]26. června 1941 Rožmitál pod Třemšínem[2]) byl český praktický lékař, fotoamatér, člen samosprávy města a předseda Literárního kruhu v Rožmitále pod Třemšínem.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Adolf Růžička se narodil 19. června 1851 ve Stráži nad Nežárkou v okrese Jindřichův Hradec. Byl ženatý, jeho choť pocházela také ze Stráže nad Nežárkou. Není jasné kdy a jak přišel do Rožmitálu pod Třemšínem.[p 1] Začal zde pracovat jako panský lékař na arcibiskupském statku, později působil jako železniční lékař a poté jako státní obvodní lékař. Nemocné léčil bez rozdílu na jejich společenské postavení a bedlivě sledoval lékařský pokrok i pokrok jiných vědních oborů. Záhy se zapojil do veřejného života. Působil v samosprávě města, jehož byl i po jedno volební období starostou (1906–1908) [3]a byl též předsedou místní školní rady. Založil spolu s Františkem Stupkou ze Starého Rožmitálu spolek Literární kruh[4], jenž si vzal za cíl seznamovat své členy s dobrou českou literaturou jak časopiseckou, tak knižní. Spolek odebíral zejména beletristické časopisy jako byla Zlatá Praha, Světozor, Osvěta, ale i naučné – Vesmír, Říše vědy. Literární kruh pořádal přednášky i koncerty. V rámci spolku působil i pěvecký kroužek a „tamburášský“ sbor, pro který spolek opatřil nástroje a řadu hudebnin. Byly pořádány i výlety, ale veškerá činnost spolku ustala vypuknutím první světové války a po ní už nebyla obnovena. Dalším Růžičkovým přínosem bylo zasazení pamětní desky na budovu tehdejší obecné školy v roce 1888 ke stému výročí příchodu Jakuba Jana Ryby do Rožmitálu a úprava Rybova hrobu s postavením pomníku na hřbitově ve Starém Rožmitále. Růžička byl ve styku i s významnými osobnostmi, byl např. přítelem Františka Augustina Slavíka manžela vnučky Jakuba Jana Ryby Gabriely Rybové. Slavík právě na popud Adolfa Růžičky vydal roku 1888 cenný spis o životě a působení Jakuba Jana Ryby a v roce 1890 také spis Rožmitál a jeho okolí, ke kterému Růžička přidal některé příspěvky.[5] Sám měl rozsáhlou knihovnu z níž je řada knih zachována v Podbrdském muzeu. Jako penzista bydlel Adolf Růžička v domě č.p. 2, bývalé panské kovárně, kde je dnes Zámecká hospoda. Aktivně se zajímal o veřejný život, i přesto že byl v posledních letech života odkázán na vozík a péči pečovatelky. Zemřel 26. června 1941 a byl pochován v rodinné hrobce na městském hřbitově.

Rodina Růžičkových

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. srpna 1881 se ve Stráži nad Nežárkou oženil s Albertinou, rozenou Rybičkovou.[6] Měli spolu syna Karla a dceru Bertu. [7] Ovdověl v roce 1932.

Fotoamatér[editovat | editovat zdroj]

Adolf Růžička byl prvním fotoamatérem v Rožmitále pod Třemšínem. Početné fotografie datované od začátku 90. let 19. století jsou jeho nejvýznamnějším přínosem. Byly pořízené deskovým přístrojem formátu 13×18 cm, později přístrojem značky Steinheil z Mnichova formátu 9×12 cm, ve kterém se dalo použít 12 desek ze zvláštního zásobníku (měl rozměry 23,5×14,5×12,5 a vážil 2,25 kg).[2]Tento přístroj se zachoval v Podbrdském muzeu. Fotografoval i při svých početných cestách za nemocnými, za kterými jezdil malým lehkým kočárem s kočím. Snímky sám vyvolával a kopíroval. Každou desku evidoval do sáčku s údajem o expozici, cloně, počasí i o vývojce. Zpracoval vše velmi solidně, proto i dnes můžeme pořídit velice kvalitní zvětšeniny, na kterých zachytil obraz města tehdejší doby. Například vyfotografoval přestavbu kostela na náměstí, původní vzhled Panského domu, následky velké povodně v roce 1895, požáry ve městě, automobilové nehody i stavbu železniční trati do Březnice a příjezd prvního vlaku.

Zásluhu na záchraně fotografických desek měl Václav Kotrbatý (1892–1967), tvůrce cenné heraldické sbírky v Podbrdském muzeu.


Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Matoušek uvádí, že v Rožmitále prožil „téměř šedesát let“, znamená to tedy, že zde začal působit v roce 1881 či o málo později.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika narozených, Stráž nad Nežárkou 1837-1852, snímek 113, Záznam o narození a křtu [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. 
  2. a b MATOUŠEK, Václav. Lékař kulturním pracovníkem. Časopis lékařů českých. 20. 2. 1948, s. 210-211. Dostupné online. 
  3. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Samospráva obecní, s. 189. (česky) 
  4. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola XIV. SPOLKY NOVÉ DOBY, s. 206. (česky) 
  5. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Mimo to působili v Rožmitále, s. 135. (česky) 
  6. Matrika oddaných, Stráž nad Nežárkou 1853-1901, snímek 190 [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  7. Rodina Růžičkových [online]. Archiv, větší krabice č. 29: Podbrdské muzeum [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. 
  • MATOUŠEK, Václav. Lékař kulturním pracovníkem. Časopis lékařů českých. 20. 2. 1948, s. 210-211. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]