Přeskočit na obsah

Acubens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Acubens (α Cancri)
Acubens (100x100)
Poloha hvězdy Acubens v souhvězdí Raka
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíRak (Cancer)
Rektascenze08h 58m 29,2042s[1]
Deklinace+11°51′27,649″[1]
Paralaxa18,3304 ± 0,3216 mas (složka A)[2]
Vzdálenost178,0 ± 3,1[2] ly
(54,6 ± 1,0[2] pc)
Zdánlivá hvězdná velikost4,20–4,27[3]
Radiální rychlost−14,79 ± 0,25 km/s[2]
Vlastní pohyb v rektascenzi+42,181 ± 0,329 mas/rok[2]
Vlastní pohyb v deklinaci−31,160 ± 0,337 mas/rok[2]
α Cancri A (Acubens)
Zdánlivá hvězdná velikost4,20–4,27[3]
α Cancri B
Zdánlivá hvězdná velikost11,80[4]
Fyzikální charakteristiky
α Cancri A (Acubens)
Typ proměnnostipodezřelá proměnná hvězda (NSV 4327)[3]
Spektrální typkA7 V mF0/2 III/IV Sr[5]
Hmotnostpřibližně 2,1[6] M☉
Poloměr3,655[7] R☉
Zářivý výkon (V)přibližně 49[7] L☉
Povrchová teplota7 943[8] K
Rychlost rotace75 km/s[9]
α Cancri B
Hmotnostpřibližně 0,66[10] M☉
Poloměrpřibližně 0,67[10] R☉
Zářivý výkon (V)přibližně 0,13[10] L☉
Povrchová teplotapřibližně 4 205[10] K
Označení
Henry Draper CatalogueHD 76756
Bonner DurchmusterungBD+12 1948
Bright Star katalogHR 3572
2MASS2MASS J08582922+1151278
SAO katalogSAO 98267
Katalog HipparcosHIP 44066
Katalog TychoTYC 814-3029-1
General CatalogueGC 12406
Argelanderovo označeníBD +12° 1948
Bayerovo označeníα Cnc
Flamsteedovo označení65 Cnc
SynonymaSertan, Sartan, ADS 7115 A, CCDM J08585+1151A, FK5 337, IDS 08530+1215 A, NSV 4327, PPM 125972, WDS J08585+1151A, Gaia DR3 604789257076233728; složka B: TIC 283785578, 2MASS J08582877+1151360, Gaia DR3 604789261371774336
Databáze
SIMBADdata (složka A)
SIMBADdata (složka B)
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Acubens je vlastní jméno hlavní složky hvězdného systému Alfa Cancri (α Cancri, zkráceně α Cnc) v souhvězdí Raka. Jasná složka A dosahuje zdánlivé hvězdné velikosti přibližně 4,2, takže je za tmavé oblohy viditelná pouhým okem. Přesto není nejjasnější hvězdou souhvězdí; Bayerovo písmeno alfa samo o sobě pořadí podle jasnosti nezaručuje. Paralaxa složky A z katalogu Gaia DR3 odpovídá vzdálenosti přibližně 178 světelných let neboli 54,6 parseku. Hvězda se ke Sluneční soustavě přibližuje radiální rychlostí asi 14,8 km/s.[1][2][3][11]

Uspořádání systému

[editovat | editovat zdroj]

Na obloze je Acubens doprovázen mnohem slabší složkou α Cancri B. Při měření provedeném v roce 2018 činila jejich úhlová vzdálenost 10,30 obloukové vteřiny a poziční úhel 321°. Při měření z roku 1825 byla vzdálenost přibližně 10,0 obloukové vteřiny. Změna polohy je pomalá a spolehlivá oběžná dráha dvojice dosud nebyla vypočtena.[4]

Gaia DR3 změřila u složky B paralaxu 18,7660±0,0234 mas, která odpovídá vzdálenosti 173,8±0,2 světelného roku. Obě složky se tedy nacházejí v podobné vzdálenosti, jejich naměřené vlastní pohyby se však znatelně liší. Starší katalog fyzických vícenásobných hvězd dvojici považoval za gravitačně spojený systém, přesné parametry její dráhy ale nejsou známy.[12][6]

Ve starší literatuře se objevovalo tvrzení, že také jasná složka A je těsnou dvojhvězdou se dvěma podobně jasnými členy vzdálenými asi 0,1 obloukové vteřiny. Odtud pocházejí popisy Acubens jako trojhvězdy. Přesné měření při zákrytu hvězdy Měsícem v roce 2014 však těsného průvodce složky A neodhalilo. Pozorování vyloučilo průvodce s rozdílem jasnosti menším než pět hvězdných velikostí pro promítnutou vzdálenost větší než přibližně 0,003 obloukové vteřiny. Údajná těsná složka proto není v infoboxu uvedena jako potvrzená hvězda.[13]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní složka Acubens je chemicky pekuliární hvězda typu Am, tedy hvězda třídy A s neobvykle silnými spektrálními čarami některých kovů. Její podrobná spektrální klasifikace kA7 V mF0/2 III/IV Sr vyjadřuje, že různé skupiny čar odpovídají různým běžným spektrálním typům: čára ionizovaného vápníku se podobá hvězdě A7 hlavní posloupnosti, zatímco vodíkové a kovové čáry připomínají pozdější typy kolem F0 až F2. Označení Sr upozorňuje na výrazné čáry stroncia. Složitý zápis tedy popisuje chemické zvláštnosti spektra, nikoli počet hvězd v systému.[5]

Hmotnost hlavní hvězdy se odhaduje přibližně na 2,1 hmotnosti Slunce. Z modelování jejího záření vychází poloměr asi 3,66 poloměru Slunce a zářivý výkon přibližně 49násobný oproti Slunci. Interferometrická měření dávají efektivní teplotu kolem 7 943 K. Promítnutá rychlost rotace činí asi 75 km/s.[7][8][9]

Složka B je výrazně chladnější a slabší. Modelové údaje v katalogu vstupních cílů družice TESS uvádějí efektivní teplotu přibližně 4 205 K, hmotnost 0,66 hmotnosti Slunce, poloměr 0,67 poloměru Slunce a zářivý výkon asi 0,13násobku slunečního. Jde tedy o běžnou chladnou hvězdu hlavní posloupnosti, nikoli o druhou hvězdu podobnou hlavní složce Acubens.[10]

Acubens je vedena pod označením NSV 4327 v katalogu podezřelých proměnných hvězd. Starší měření uvádějí rozsah zdánlivé hvězdné velikosti 4,20 až 4,27. Typ proměnnosti ani spolehlivá perioda však nebyly stanoveny, a proto není vhodné ji označovat za potvrzenou proměnnou hvězdu.[3]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Hvězda leží blízko ekliptiky, a proto ji může zakrýt Měsíc. Takový zákryt umožňuje sledovat změnu jasnosti během velmi krátké doby a zjišťovat průvodce s úhlovou vzdáleností mnohem menší, než jakou lze běžně rozlišit na přímém snímku. Právě touto metodou bylo v roce 2014 zpochybněno dřívější tvrzení o těsném průvodci složky A.[13]

Pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Označení Alfa Cancri je Bayerovo označení systému. Vlastní jméno Acubens schválila Mezinárodní astronomická unie pro jeho hlavní složku α Cancri A, nikoli pro případné další hvězdy systému.[14]

Jméno Acubens pochází z arabského výrazu al-zubānā, který znamená „klepeta“. Historické varianty Sertan a Sartan jsou odvozeny z arabského al-saraṭān, tedy „rak“ nebo „krab“. Jména Acubens, Sertan a Sartan byla užívána také pro hvězdu Ióta Cancri, která v obrazci souhvězdí představuje druhé klepeto Raka.[15]

Johann Elert Bode použil ve svém atlasu z roku 1801 označení α2 Cancri, zatímco jako α1 Cancri označil hvězdu 60 Cancri. Tato horní čísla se později přestala běžně používat.[16]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Cancri na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 Acubens – α Cancri. SIMBAD Astronomical Database [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 3 4 5 6 7 Gaia DR3 – zdroj 604789257076233728. VizieR Online Data Catalog [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1 2 3 4 5 NSV 4327 – záznam v katalogu podezřelých proměnných hvězd. VizieR Online Data Catalog [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  4. 1 2 WDS J08585+1151 – α Cancri. Washington Double Star Catalog ve VizieR [online]. United States Naval Observatory; Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  5. 1 2 SREEDHAR RAO, S.; ABHYANKAR, K. D. MK morphological study of AM stars at 66 Å/mm. Journal of Astrophysics and Astronomy. 1991, roč. 12, čís. 2, s. 133–155. doi:10.1007/BF02709302. Bibcode 1991JApA...12..133S. (anglicky)
  6. 1 2 TOKOVININ, Andrei A. MSC – a catalogue of physical multiple stars. Astronomy and Astrophysics Supplement Series. 1997, roč. 124, s. 75–84. doi:10.1051/aas:1997181. Bibcode 1997A&AS..124...75T. (anglicky)
  7. 1 2 3 MCDONALD, Iain; ZIJLSTRA, Albert A.; WATSON, Robert A. Fundamental parameters and infrared excesses of Tycho-Gaia stars. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2017, roč. 471, čís. 1, s. 770–791. doi:10.1093/mnras/stx1433. Bibcode 2017MNRAS.471..770M. arXiv 1706.02208. (anglicky)
  8. 1 2 BAINES, Ellyn K.; ARMSTRONG, J. Thomas; SCHMITT, Henrique R. Fundamental Parameters of 87 Stars from the Navy Precision Optical Interferometer. The Astronomical Journal. 2018, roč. 155, čís. 1, s. 30. doi:10.3847/1538-3881/aa9d8b. Bibcode 2018AJ....155...30B. arXiv 1712.08109. (anglicky)
  9. 1 2 ROYER, Frédéric; GRENIER, Sylvie; BAYLAC, M.-O. Rotational velocities of A-type stars in the northern hemisphere. II. Measurement of v sin i. Astronomy & Astrophysics. 2002, roč. 393, čís. 3, s. 897–911. doi:10.1051/0004-6361:20020943. Bibcode 2002A&A...393..897R. arXiv astro-ph/0205255. (anglicky)
  10. 1 2 3 4 5 STASSUN, Keivan G.; OELKERS, Ryan J.; PAEGERT, Martin. The Revised TESS Input Catalog and Candidate Target List. The Astronomical Journal. 2019, roč. 158, čís. 4, s. 138. Dostupné online. doi:10.3847/1538-3881/ab3467. Bibcode 2019AJ....158..138S. arXiv 1905.10694. (anglicky)
  11. ↑ HR 3572 – záznam v Bright Star Catalogue. VizieR Online Data Catalog [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Gaia DR3 – zdroj 604789261371774336. VizieR Online Data Catalog [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  13. 1 2 RICHICHI, Andrea; IRAWATI, Puji; SOONTHORNTHUM, Boonrucksar; DHILLON, Vik S.; MARSH, Thomas R. First Lunar Occultation Results from the 2.4 m Thai National Telescope Equipped with ULTRASPEC. The Astronomical Journal. 2014, roč. 148, čís. 5, s. 100. doi:10.1088/0004-6256/148/5/100. Bibcode 2014AJ....148..100R. arXiv 1408.0073. (anglicky)
  14. ↑ IAU Catalog of Star Names. Working Group on Star Names [online]. Mezinárodní astronomická unie [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ↑ ALLEN, Richard Hinckley. Star Names: Their Lore and Meaning. New York: Dover Publications, 1963. Dostupné online. ISBN 0-486-21079-0. S. 111–112. (anglicky)
  16. ↑ BODE, Johann Elert. Uranographia. Berlín: [s.n.], 1801. Dostupné online. doi:10.3931/e-rara-11148. S. 49. (latinsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Acubens&oldid=26119947“