AK-103

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
AK-103
Puška AK-103
Typ Útočná puška
Místo původu Russia Rusko
Historie služby
Používána dole
Historie výroby
Konstruktér Michail Kalašnikov
Navrženo 1994
Výrobce Ižmaš
Počet vyrobených kusů 200 000+
Varianty AK-104
Základní údaje
Hmotnost 3,4 kg
Délka 943 mm
Délka hlavně 415 mm
Typ náboje 7,62 x 39 mm
Kadence 600-650 ran/min
Úsťová rychlost 750 m/s
Zásobování municí 30 nábojů

AK-103 je pokročilá verze známé ruské útočné pušky AK-47, pro náboje 7,62 x 39 mm. Jde o kombinaci a vylepšený vývoj AK-74 a AK-101 s použitím plastů namísto kovových a dřevěných komponent všude tam, kde je to možné pro snížení celkové hmotnosti. AK-103 může být kombinován s taktickou svítilnou, laserovým zaměřovačem, teleskopickým zaměřovačem, tlumičem nebo vrhačem granátů GP-25.

V ruské armádě je vybavenost samopalem AK-103 limitována pouze pro vybrané jednotky, zároveň je však exportován do jiných zemí jako například Venezuela. Během povstání v červené mešitě v létě roku 2007 v Islamabádu používaly pákistánské speciální jednotky AK-103.[zdroj?]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly oproti sérii AKM obsahují pozměněné zadní a přední radiální čepy, společně s pravoúhlým plynovým blokem, přední část zaměřovače je ve stylu AK-74, nálitek na bajonet a výstupek pro uchycení příslušenství, je použit černý žebrovaný zásobník na 30 střel konstruován ze syntetické pryskyřice (kterýžto je také AKM kompatibilní), z AK-74 používá i tzv. úsťovou brzdu (ta omezuje nechtěný samozdvih při střelbě), má černou syntetickou pažbu s tepelným štítem.

AK-104 je kompaktní verze AK-103. Kombinuje výhody staršího AKS-74U a novější verze samopalů AK-74, disponuje přesnější palbou. Je rovněž konstrován pro munici 7,62 x 39 mm.

Zbraň byla vyvíjena zároveň s AK-103 a AK-101 společně s vylepšenými verzemi AK-74, AKS-74U a AKM samopalů.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

AK-103 se sklopenou pažbou
  • Indie Indie – Ruská zbrojovka Ižmaš brzy vydá licenci indickým zbrojním závodům, s kterými jsou vyjednávání v pokročilém stádiu.[1] Mluvčí společnosti Alexander Xavarzin prohlásil „Montáž AK-103 začne během několika málo let a výroba v plném rozsahu započne, jakmile se dořeší přesun technologií“.
  • Rusko Rusko – Samopal AK-103 byl schválen pro službu pod ministrem práva ruské federace. Je tedy, mimo jiné, používán personálem, který hlídkuje v trestaneckých koloniích.
  • Venezuela Venezuela – V květnu 2005 venezuelské ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s ruskou společností Rosoboronexport pro zakoupení 100 000 samopalů AK-103 společně s koupí strojního zařízení a technologií pro domácí výrobu vhodné munice.[2] Venezuela přijala její první dodávku čítající 30 000 kusů samopalů 3. června 2006. Druhá dodávka 32 000 AK-103 dorazila 30. srpna. Třetí a zatím poslední dodávka pak 29. listopadu 2006. Samopaly mají nahradit okolo 60 000 belgických samopalů FAL zakoupených v roce 1953, společně s několika dalšími samopaly FAL vyrobenými na místě. Výrobní závod pro ruské samopaly v Maracay by měl být plně operativní během roku 2010, s výrobní kapacitou 50 000 kusů za rok.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pradeep Thakur. Latest Kalashnikovs to be made in India [online]. The Times of India, 2008-02-18, [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.comunidadesegura.org/?q=es/node/30805
  3. http://english.eluniversal.com/2006/12/07/en_eco_art_07A812807.shtml
  4. http://www.scoop.co.nz/stories/WO0703/S00423.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu