Přeskočit na obsah

Elena Ferrante

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elena Ferrante
Narození5. dubna 1943 (81 let)
Neapol
PseudonymElena Ferrante
Povoláníromanopiskyně, scenáristka a překladatelka
Žánresej
Významná dílaL'amore molesto
The Days of Abandonment
The Lost Daughter
Frantumaglia: a Writer's Journey
The Lying Life of Adults
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elena Ferrante je pseudonym italské spisovatelky a překladatelky. Její knihy, původně vydané v italštině, byly přeloženy do mnoha jazyků. Mezi její nejznámější díla patří Neapolská sága.[1] Identita spisovatelky není známá.

Dílo

Ferrante je autorkou půl tuctu románů, z nichž nejvýznamnější[2] je tetralogie[3] známá jako Neapolská sága, která vypráví o dvou vnímavých a inteligentních dívkách z Neapole, které se pokoušejí žít plnohodnotný život uvnitř kultury, která je plná násilí. Série se skládá z knih Geniální přítelkyně (2012), Příběh nového jména (2013), Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou (2014) a Příběh ztracené holčičky (2015), který byl nominován na italskou literární cenu Strega.[4][5]

Ferrante tvrdí, že "jakmile jsou knihy napsány, už nepotřebují svého autora."[6] Opakovaně uvádí, že anonymita je předpokladem pro její práci[7] a že uchování jejího pravého jména v tajnosti je jedním z klíčů úspěšného tvůrčího procesu psaní.[8]

Čtvrtá kniha z tetralogie Příběh ztracené holčičky se objevila v žebříčku 10 nejlepších knih roku 2015 podle New York Times.[9]

Anonymita autorky

Navzdory tomu, že byla Ferrante uznána jako vynikající autorka románů v mezinárodním měřítku,[10] uchovává si svou anonymitu již od vydání prvního románu v roce 1992.[11] Spekulací o její pravé identitě bylo mnoho, většina z nich vznikla na základě informací, které Ferrante uváděla v rozhovorech nebo na základě analýzy informací čerpaných z jejích knih.

Z rozhovorů pro média, která Ferrante v průběhu let dala, a z dopisů, které byly publikovány, je možné říci pár informací o jejím životě. Vyrostla v italském městě Neapol. Některá životní období prožila mimo Itálii. Zmínila, že je matkou, a pravděpodobně není vdaná. Vystudovala klasickou literaturu a krom psaní dle svých slov "studuje, překládá a vyučuje".[12] Odmítá tvrzení, že by byla mužem.[13]

V březnu roku 2016 vydal Marco Santagata, italský spisovatel, filolog a profesor na univerzitě v Pise,[14] článek, který popisoval jeho teorii o identitě Ferrante. Santagatův dokument čerpal z filologické analýzy Ferrantina psaní, ze studie podrobného popisu města Pisy, o kterém ve svém románu píše, a skutečnosti, že autorka disponuje odbornými znalostmi moderní italské politiky. Na základě těchto informací dospěl k závěru, že autorka žila v Pise, kterou ale roku 1966 opustila, a proto za pravděpodobného autora označil neapolskou profesorku Marcellu Marmo, která studovala v Pise od roku 1964 do roku 1966. Jak Marmo, tak vydavatel však tuto Santagovu identifikaci popírají.[2]

V říjnu roku 2016 zveřejnil investigativní novinář Claudio Gatti článek, který se týkal platebních transakcí a dospěl k závěru, že Anita Raja, překladatelka žijící v Římě, je oním tajemným autorem skrývajícím se za pseudonymem Ferrante.[15] Mnozí Gattiho kritizovali za narušení soukromí.[7][16][17] Britský romanopisec Matt Haig na toto téma napsal: "Tato snaha o objevení skutečné Eleny Ferrante je ostudná a také zbytečná. Pravou identitou autora je kniha, kterou napíše."[16] V prosinci 2016 zveřejnil kontroverzní italský prankster[18] Tommaso Debenedetti na internetových stránkách španělského deníku El Mundo údajný rozhovor s Rajou, který potvrzuje, že je skutečně Elena Ferrante. Avšak to bylo rychle zamítnuto Ferrantiným vydavatelem, který označil rozhovor za falešný.[19]

V září 2017 analyzoval tým vědců, počítačových odborníků a lingvistů na univerzitě v Padově 150 románů napsaných v italštině 40 různými autory, včetně sedmi knih od Eleny Ferrante. Na základě této analýzy uvedli, že manžel Anity Raja, Domenico Starnone,[20] je pravděpodobným autorem Ferrantiných děl.

Adaptace

Doposud byly zfilmovány dva její romány. L'amore molesto (česky jako Tíživá láska, ve slovenštině pod názvem Zraňujúca láska), se stal celovečerním filmem v roce 1995 s názvem Nasty Love[21] režiséra Maria Martona. I giorni dell'abbandono (česky vyšel jako Dny opuštění), nese název The Days of Abandonment[22], a který režíroval Roberto Faenza v roce 2005.

V současné době se natáčí italský seriál inspirovaný Neapolskou ságou, který by měl mít 32 dílů. Každá série má 8 dílů a je inspirovaná jedním dílem ságy. Na scénáři se podílí spisovatel Francesco Piccolo.[23] První sezóna měla premiéru na HBO a na italském kanále RAI v roce 2018 pod názvem My Brilliant Friend, v italštině L’amica geniale, v češtině Geniální přítelkyně[24]. Druhá sezóna vyšla v roce 2020 a třetí je očekávána na začátku února roku 2022[25].

V květnu 2020 oznámil Netflix seriálovou adaptaci knihy Prolhaný život dospělých (orig. La vita bugiarda degli adulti).[26][27]

České překlady

Neapolská sága

  • Geniální přítelkyně (orig. L’amica geniale) – 1. díl. 1. vyd. Praha: Prostor, 2016. Překlad: Alice Flemrová
  • Příběh nového jména (orig. Storia del nuovo cognome) – 2. díl. 1. vyd. Praha: Prostor 2017. Překlad Alice Flemrová.
  • Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou (orig. Storia di chi fugge e di chi resta) - 3. díl. 1. vyd. Praha: Prostor, 2017.
  • Příběh ztracené holčičky (orig. Storia della bambina perduta) - 4 díl. 1. vyd. Praha: Prostor, 2018.

Další české překlady

  • Dny opuštění (orig. Giorni dell´abbandono). 1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2011.192 S. Překlad: Jakub Volný
  • Tíživá láska (orig. L'amore molesto). 1. vyd. Praha: Prostor, 2018. Překlad Alice Flemrová.
  • Pláž v noci (orig. La spiaggia di notte). 1. vyd. Praha: Prostor, 2019. Překlad Alice Flemrová.[28]
  • Temná dcera (orig. La figlia oscura). 1. vyd. Praha: Prostor, 2019. Překlad Alice Flemrová.[29]
  • Příležitostné nápady (orig. L’invenzione occasionale). 1. vyd. Praha: Prostor, 2020. Překlad Anna Kudrnová.
  • Prolhaný život dospělých (orig. La vita bugiarda degli adulti). Prostor, 2020. Překlad Sarah Baroni

Slovenské překlady

  • Pláž v noci (orig. La spiaggia di notte).2017, Inaque.sk
  • Temná dcéra (orig. La figlia oscura). 2017, Inaque.sk
  • Zraňujúca láska (orig. L'amore molesto). 2018, Inaque.sk

Anglické překlady (zatím bez češtiny)

  • La frantumaglia (2003; angl. Fragments, 2016)

Ocenění

Reference

Byl použit překlad z anglické wikipedie Elena Farrante.

  1. ↑ "End of author's anonymity". Toronto Star, November 1, 2016. Page E1. Jonathan Forani.
  2. ↑ a b DONADIO, Rahel. Who Is Elena Ferrante? An Educated Guess Causes a Stir. www.nytimes.com. New York Times, 13 March 2016. Dostupné online [cit. 14 March 2016]. 
  3. ↑ Jenny Turner, "The Secret Sharer. Elena Ferrante's existential fiction", Harper's Magazine, October 2014.
  4. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-26. 
  5. ↑ Elena Ferrante: Journalist defends unmasking 'anonymous' author
  6. ↑ Wood, James. Women on the Verge: The Fiction of Elena Ferrante [online]. Newyorker.com [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b The NYRB’s argument for doxing Elena Ferrante is not very good, The New Republic
  8. ↑ For Literary World, Unmasking Elena Ferrante's Not A Scoop. It's A Disgrace
  9. ↑ The 10 Best Books of 2015 [online]. December 3, 2015. Dostupné online. 
  10. ↑ The Ideal Marriage, According to Novels [online]. 15 January 2016. Dostupné online. 
  11. ↑ FERRI, Sandro; FERRI, Sandra. Interview: Elena Ferrante, Art of Fiction No. 228. www.theparisreview.org. The Paris Review, Spring 2015. Dostupné online [cit. 13 June 2015]. 
  12. ↑ NAST, Condé. Women on the Verge. The New Yorker [online]. 2013-01-14 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ NAST, Condé. The Mysterious, Anonymous Author Elena Ferrante on the Conclusion of Her Neapolitan Novels. Vanity Fair [online]. 2015-08-27 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ http://unimap.unipi.it/cercapersone/dettaglio.php?ri=5768&template=dettaglio.tpl
  15. ↑ GATTI, Claudio. Elena Ferrante: An Answer? [online]. New York Review of Books. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Backlash for Reporter Who 'Outs' ID of Anonymous Writer Behind Elena Ferrante
  17. ↑ ALEXANDER, Lucy. Why is the exposure of Elena Ferrante causing such outrage? [online]. 5 October 2016 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ http://www.smh.com.au/technology/web-culture/meet-the-internets-greatest-liar-tommaso-debenedetti-whose-hoaxes-have-fooled-millions-20160629-gpuzzs.html
  19. ↑ http://www.lanotiziagiornale.it/anita-raja-elena-ferrante-fake/
  20. ↑ J. Savoy: Elena Ferrante Unmasked
  21. ↑ L’amore molesto (1995). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  22. ↑ I Giorni dell'abbandono (2005). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. ↑ MOYLAN, Brian. Elena Ferrante’s Neapolitan novels set for TV adaptation. www.theguardian.com. The Guardian, February 9, 2016. Dostupné online. 
  24. ↑ Geniální přítelkyně (2018). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  25. ↑ Geniální přítelkyně prodlužuje svou seriálovou podobu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ WISEMAN, Andreas. Netflix & Italy’s Fandango To Develop Series Based On Elena Ferrante’s ‘The Lying Life Of Adults’. deadline.com [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ The Lying Life of Adults | Announcement | Netflix. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  28. ↑ Kniha Pláž v noci[PROSTOR nakladatelství - online knihkupectví]. PROSTOR nakladatelství - online knihkupectví [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ Kniha Temná dcera[PROSTOR nakladatelství - online knihkupectví]. PROSTOR nakladatelství - online knihkupectví [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  30. ↑ Lauren Groff. TIME 100 Artists, Elena Ferrante [online]. Time, April 21, 2016 [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  31. ↑ www.bbc.co.uk. 'Anonymous' author on international Man Booker longlist [online]. 10 March 2016. Dostupné online. 
  32. ↑ Elena Ferrante could be the first-ever anonymous Booker winner - Times of India [online]. Dostupné online. 
  33. ↑ 2016 Independent Publisher Book Awards Results [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  34. ↑ Chad W. Post. 2014 Best Translated Book Awards: Fiction Finalists [online]. Three Percent, April 14, 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elena_Ferrante&oldid=21242370“