Čirůvka fialová
 Čirůvka fialová | |
|---|---|
 Čirůvka fialová (Lepista nuda) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | čirůvkovité (Tricholomataceae) |
| Rod | čirůvka (Lepista) |
| Binomické jméno | |
| Lepista nuda (Bull.) Cooke 1871 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čirůvka fialová (Lepista nuda) je podzimní jedlá houba z čeledi čirůvkovitých nápadná svým fialovým zbarvením.
Popis
Plodnice je 5–15 cm vysoká a celá je zbarvená modrofialově či růžovofialově.
Klobouk mívá v průměru 3–10 cm, v mládí je sklenutý, později téměř plochý, někdy zprohýbaný, obvykle s tupým středovým hrbolem uprostřed; mírně hygofánní. V mládí je fialový, modrofialový, stárnutím bledne do světle fialově šedé až šedohnědé. Okraj klobouku je podvinutý, v dospělosti zvlněný. Pokožka klobouku je hladká, za vlhka mírně lepkavá.
Hymenofor na spodní straně klobouku je tvořen poměrně hustými lupeny, jež přirůstají ke třeni drobným vykrojeným zoubkem. Zbarveny jsou v mládí sytě fialově, později blednoucí, růžovofialové, šedofialové až hnědé.[1]
Třeň je válcovitý, na bázi obvykle kyjovitě až hlízovitě rozšířený, 3–10 cm dlouhý, modrofialový, bělavě podélně vláknitý, vybledající, v dospělosti někdy téměř bílý.
Dužnina je v mládí živě fialová až modrofialová, později bledne, poměrně silné příjemné vůně a mírné chuti.[1][2]
Výtrusný prach má barvu bělavou až narůžovělou[2]; výtrusy jsou elipsoidní, zrnité, o velikosti 6–8 × 4–5 μm,[3][4] jemně bradavčité.
Výskyt
Vyskytuje se hojně na podzim (zhruba od září do prosince) v listnatých i jehličnatých lesích, na loukách, v zahradách apod. Výjimečně i na jaře.
Užití
Čirůvka fialová je oblíbená a chutná jedlá houba. Syrové či nedostatečně tepelně upravené plodnice jsou však jedovaté a mohou způsobit hemolýzu. Toxin hemolysin rozkládající červené krvinky se tepelnou úpravou rozkládá a uvařené plodnice jsou tedy neškodné. Další vlastností je snižování krevního tlaku.[1][2][3] Podle přílohy vyhlášky č. 157/2003 Sb. je čirůvka fialová zařazena mezi houby určené pro přímý prodej [5].
Odkazy
- doplnění z literatury: 3 x Koření, houby, víno; kolektiv autorů; nakl. Lidové noviny; Praha, 1987
Reference
- ↑ a b c HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
- ↑ a b c PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.
- ↑ a b KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s.
- ↑ KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.
- ↑ SZPI Vyhláška č. 157/2003 Sb.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu čirůvka fialová na Wikimedia Commons
