Mansur Isajev
| Mansur Isajev | |
|---|---|
| Narození | 23. září 1986 (38 let) Kiziljurt |
| Bydliště | Čeljabinsk |
| Alma mater | Dagestánská státní univerzita |
| Povolání | judista |
| Ocenění | Řád přátelství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH
| ||
| zlato | LOH 2012 | lehká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| bronz | MS 2009 | lehká váha |
Mansur Isajev (rusky Мансур Исаев), (* 23. září 1986 v Kiziljurtu, Sovětský svaz) je ruský zápasník – judista avarského původu, olympijský vítěz z roku 2012.
Sportovní kariéra
Zápasení, sambu/judu se věnoval od 8 let v rodném Dagestánu pod vedením Gabriela Magomedova. V roce 2005 se přesunul do Čeljabinsku, kde se pod vedením Alexandra Millera prosadil do ruské reprezentace. V roce 2009 se s příchodem nového reprezentační trenéra Itala Gamby stal členem užšího výběeru ruské seniorské reprezentace. Řadil se mezi tzv. adrenalinové zápasníky, spíše než technickou vyspělostí poutá pozornost svým temperamentem a výbušností.
V roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně s předstihem, později v ruské nominaci porazil jediného konkurenta Murata Kodzokova a zajistil si účast v Londýně. Vstup do turnaje měl nervozní, v prvním kole ho čekal zkušený Španěl Kiyoshi Uematsu, kterého po vyrovnaném průběhu a infarktovém konci poslední minuty hrací doby porazil v prodloužení na šido. V dalších dvou kolech ko čekali jemu stylově podobní judo-zápasnící, se kterými si dokázala poradit přes strhy. V semifinále ho čekal největší favorit a nasazená jednička Jihokorejec Wang Ki-čchun. Na jeho judo byl takticky připraven, nepustil ho do úchopu a na dvě napomínání vybodoval. Ve finále se utkal s Japoncem Riki Nakajou. Ten měl za sebou semifinálový maratón a kondiční manko se u něho ve finále projevilo. Isajev se v úvodu ujal vedení na juko po uči-matě a zbytek zápasu odrážel Japoncovy ataky, získal zlatou olympijskou medaili.
V roce 2013 laboroval se zraněním ruky.[1] V roce 2014 si hned v úvodu na pařížském grand slamu prolomil koleno a celou sezonu vynechal. V roce 2015 dosahoval na olympijského vítěze podprůměrných výsledků.
Vítězství
- 2008 – 1x světový pohár (Rotterdam)
- 2009 – 1x světový pohár (Hamburk)
- 2010 – 1x světový pohár (Abú Dhabí)
- 2012 – 1x světový pohár (Lisabon)
Výsledky
| Turnaj | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | ||||||||||||||
| pololehká | lehká váha | ||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | 1. | |||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | 3. | 5. | 7. | — | — | úč. | ||||||||||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | 5. | — | úč. | 7. | — | — | — | |||||||||||||
| ME do 23 let | úč. | — | 1. | ||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Mansur Isajev v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Mansura Isajeva na Judoinside.com
- Výsledky a novinky Mansura Isajeva Judobase.org
