Ludvík Vrána
| Ludvík Vrána | |
|---|---|
| Narození | 2. října 1883 Tovačov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1969 Československo |
| Povolání |  |
| Znám jako | římskokatolický kněz, literát, překladatel |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ludvík Vrána (2. října 1883 Tovačov[1] – 1969?), moravský katolický kněz, byl literát a překladatel, spoupracovník Josefa Floriana.
Život
Narodil se v moravském Tovačově v rodině místního řezníka Josefa Vrány a jeho manželky Anežky, rozené Lipčíkové.[1] V roce 1907 byl po bohosloveckých studiích vysvěcen na kněze, a začal působit jako kaplan v Kunštátu, odkud přešel v téže funkci v roce 1910 do Babic u Lesonic. Zde působil jako farář P. Josef Ševčík, který jej seznámil s Josefem Florianem ze Staré Říše. Florian byl oficiálními představiteli katolické církve vnímán jako poněkud problematická osobnost, a proto kněží, kteří s ním spolupracovali, bývali různě postihováni. Ludvík Vrána byl po roce kaplanské služby v Babicích přeložen z trestu[2] do Oslavan (několik let předtím byl z naprosto stejného důvodu přeložen pryč z Babic Jakub Deml).
Jelikož styky s Florianem a jeho spolupracovníky nepřerušil, byl nakonec suspendován. Odstěhoval se k Josefu Florianovi do Staré Říše, kde sloužil bohoslužby ve Florianově soukromé kapli. Ve Staré Říši se věnoval překladatelské činnosti (překládal např. G. K. Chestertona nebo Franze Kafku). V roce 1929 musel Starou Říši opustit, neboť mu bylo vyhrožováno exkomunikací, pokud tak neučiní.
Roku 1931 byl jmenován správcem malé farnosti v Lísku u Bystřice nad Pernštejnem. Musel přerušit veškeré, i písemné, styky s Florianem. V Lísku působil celkem 34 let. Z jeho zvyklostí se traduje, že si v neděli z asketických důvodů přesoloval jídlo, aby mu nechutnalo.[3] Zemřel v roce 1969.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Tovačov
- ↑ "Zamiloval si p. Floriana, má rád všechny přátele p. Floriana, a proto byl teď přeložen z trestu do Oslavan u Brna." (Jakub Deml v dopise P. Matěji Fenclovi, datovaném 14. ledna 1911)
- ↑ Jiří Olič: Noví mučedníci, žádní svatí, in Listy, Dvouměsíčník pro kulturu a dialog 4/2004 (dostupné online)
Literatura
- I. Mrázková, Š. Kořínková (edit.) Jakub Deml, Korespondence. Dopisy Jakuba Demla příteli Josefu Ševčíkovi do Babic, str. 201–202, ISBN 978-80-7272-217-4
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Vrána
