Přeskočit na obsah

Nová dohoda START

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barack Obama a Dmitrij Medveděv po podpisu smlouvy
Podpis pražské dohody (video).

Nová dohoda START (z anglického Strategic Arms Reduction Treaty ­— Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) je vzájemná dohoda o snižování počtu jaderných zbraní, uzavřená mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací. Navazuje na starší smlouvy START I (platila mezi lety 1991– 2009) a SORT z roku 2002. Nový START je třetí uzavřenou dohodou START, po START II, která však nevešla v platnost. V ruských zdrojích se proto uvádí pod označením СНВ-III, zatímco označení START III se vztahuje na nepodepsaný návrh slouvy z roku 1997.[1][2]

Byla podepsána 8. dubna 2010 v Praze ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a americkým prezidentem Barackem Obamou.[3] V platnost vešla roku 2011 s platností na deset let do 5. února 2021[3], poté byla prodloužena do 5.února 2026.[4]

Body smlouvy

  • snížení počtu strategických nukleárních hlavic na 1550 pro každou zemi[3] (asi dvě třetiny proti původní dohodě START), ale tento počet může být zvýšen o hlavice nesené bombardéry;
  • snížení odpalovacích zařízení a to mezikontinentálních balistických střel a bombardérů na maximum 800, kde bombardér se počítá jako 1 nosič a 1 hlavice i když hlavic nese více;
  • zahrnuje také nová pravidla pro vzájemnou kontrolu;
  • tyto požadavky musí být splněny do 7 let;
  • platnost dohody byla stanovena na deset let;
  • po vzájemné dohodě mohou strany smlouvy o dalších 5 let prodloužit.[3]

Reakce

Prezident České republiky, Václav Klaus, po podepsání smlouvy prohlásil, že smlouva byla významnější, než původně předpokládal.

Iniciativa Ne základnám vydala již 6. dubna své stanovisko,[5] ve kterém:

  • podepsání smlouvy uvítala coby projev „politického realismu“, krok k posílení bezpečnosti v Evropě a odmítnutí představy výstavby prvků raketové obrany v tomto regionu
  • podpis kvitovala také z ekonomického hlediska (ve světle finančně náročného udržování neustále stárnoucí jaderného arzenálu)
  • upozornila na to, že smlouva po podpisu musí být ještě ratifikována americkým Senátem a ruskou Dumou (a zmínila předchozí podobnou smlouvu z roku 1993, která přes ratifikaci nepostoupila)
  • odmítla zdůvodňování současného zbrojení kvůli tzv. „íránské hrozbě,“ které podpořilo tvrzením, že si Spojené státy snaží pomocí (geo)politické a vojenské moci v regionu Středního Východu nárokovat tamní energetické suroviny, a vyzvala, aby se „problémy tohoto typu“ řešily pokojnými prostředky.

V čase podepsání smlouvy navíc uspořádalo na náměstí Jana Palacha happening, se vzkazem bylo to, že „likvidace starých a nepotřebných zbraní není žádné odzbrojování, a že takovýto proces musí mít jasný a veřejně vyhlášený harmonogram“.

Americký senátor Joe Lieberman v rozhovoru řekl, že pro ratifikaci smlouvy z americké strany bude třeba splnit dvě podmínky:

  • Zajistit modernizaci amerického jaderného arzenálu pro udržení doktríny vzájemně zaručeného zničení
  • Vyjednat výjimku, že se smlouva nebude vztahovat na americké protiraketové systémy v Evropě. Toto vysvětlil jako povinnost „chránit sebe a své spojence před Íránem“.[6]

Lieberman nicméně na základě rozhovorů s kolegy dospěl ke tvrzení, že se nenajde nutných 67 hlasů k její ratifikaci.[7]

Ratifikace

Senát Spojených států amerických ratifikoval smlouvu 22. prosince 2010, když pro hlasovalo 71 demokratických a republikánských a proti 26 republikánských senátorů.[8] Ratifikace v ruském zákonodárném sboru ke konci roku 2010 byla ve fázi schválení smlouvy v prvním čtení dolní komorou Státní dumy.[9]

Prodloužení

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl 16. října 2020 Spojeným státům prodloužit smlouvu bez jakýchkoli podmínek alespoň o jeden rok, aby obě země získaly čas k jednání o budoucnosti smlouvy.[10] Nově zvolený americký prezident Joe Biden na nabídku reagoval 21. ledna 2021 pozitivně s tím, že chce jednat o pětiletém prodloužení smlouvy.[11] Prodloužení smlouvy schválil poslanci ruské Státní dumy i Rady federace a 29. ledna 2021 ji podepsal Vladimir Putin.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ [https://www.iir.cz/bude-prodlouzena-platnost-posledni-kontrolne-zbrojni-americko-ruske-smlouvy-new-start-2 Bude prodloužena platnost poslední kontrolně- zbrojní americko-ruské smlouvy New Start?] – článek Miroslava Tůmy na stránkách Ústavu mezinárodních studií
  2. ↑ https://www.britannica.com/event/Strategic-Arms-Reduction-Talks/START-III-SORT START III/SORT, New START] na Ústavu mezinárodních studií
  3. ↑ a b c d pet. Jsme připraveni prodloužit smlouvu START. Bez jakýchkoli podmínek, oznámil Putin. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-12-05 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ United States extends nuclear treaty with Russia for five years. Washington Post. Dostupné online [cit. 2021-07-12]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  5. ↑ Stanovisko Iniciativy Ne základnám k podpisu nové smlouvy START
  6. ↑ Joe Lieberman: Smlouva START ratifikována nebude. dolezite.sk [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-17. 
  7. ↑ (anglicky)Lieberman: Not enough votes in Senate to ratify START treaty
  8. ↑ Mark Memmott. Senate Ratifies START [online]. npr.org, 2010-12-22 [cit. 2010-12-22]. prosince ies-start Dostupné online. 
  9. ↑ Státní duma RF připravuje vlastní opravy zákona o ratifikaci smlouvy START, 24.12.2010
  10. ↑ Putin navrhl Americe prodloužení odzbrojovací smlouvy z Prahy. iDNES.cz [online]. 2020-10-16 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu z Prahy o pět let. Týká se omezení jaderných zbraní. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Putin podepsal prodloužení platnosti smlouvy o odzbrojení, Novinky.cz, 21.1.2021

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nová_dohoda_START&oldid=21075602“