Denisa Billá
Denisa Billá | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 15. ledna 1986 (38 let) |
Stát | Česko |
Klubové informace | |
Aktivní roky | 2002–2020 |
Kluby | SSK Future Tatran Střešovice Tapanilan Erä 1. HFK Děkanka Tigers Jižní Město |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Denisa Billá (* 15. ledna 1986) je bývalá česká florbalistka. Jako hráčka Extraligy žen byla aktivní v letech 2002 až 2020, zejména v týmu Děkanka/Tigers.
Klubová kariéra
Billá s florbalem začínala v klubu SSK Future. V 16 letech přestoupila do Tatranu Střešovice,[1] za které od sezóny 2002/03 začala hrát v Extralize žen. Již od začátku patřila k nejproduktivnějším hráčkám týmu. V sezónách 2003/04 a 2004/05 získala s Tatranem vicemistrovský titul.
Sezónu 2005/06 strávila ve finské nejvyšší soutěži v klubu Tapanilan Erä.[2][3] Tým prohrál zápas o třetí místo, ve kterém byla Billá vyhlášena nejlepší hráčkou.[4]
V roce 2006 ženský tým Tatranu přešel do samostatného klubu 1. HFK Děkanka a Billá po návratu do Česka s ním. Z Děkanky se v roce 2009 oddělil klub Herbadent Tigers SJM. Billá s těmito kluby v letech 2007 až 2013 získala sedm mistrovských titulů v řadě.[5][6] Z toho v roce 2013 vstřelila ve finále rozhodující gól.[5][7] Dále získaly v letech 2006 až 2013 osm českých pohárových titulů v řadě[8] a v letech 2008 a 2009 Pohár mistrů.[9] Osmý ligový titul získala s Tigers (již pod novým názvem TIGERS FK Jižní Město) v sezóně 2016/17, kdy ve finále vstřelila dva góly.[10][11] V sezóně 2018/19 překonala historický rekord Ilony Novotné 504 bodů v základní části Extraligy.[12] V bodování play-off je na druhém místě za Anet Jarolímovou.[13]
Po sezóně 2018/19 se po 13 letech vrátila do Tatranu.[1][14] Na konci roku 2020 přerušila kariéru.[15]
Reprezentační kariéra
Billá reprezentovala Česko na mistrovství světa juniorek 2004 a na všech mistrovstvích světa mezi lety 2003 a 2017. S osmi účastmi drží český rekord.[13] Jako první česká hráčka odehrála 100 reprezentačních utkání.[16] Byla rekordmankou v počtu odehraných zápasů, jak celkem, tak na mistrovstvích. V celkovém počtu zápasů ji v roce 2021 překonala Hana Koníčková.[17]
Na juniorském mistrovství 2004 byla zařazena do All Stars týmu, přestože Česky skončily až na pátém místě. Na šampionátu v roce 2011 získala první a zatím jedinou českou bronzovou medaili.[18] Naopak v letech 2003 a 2005 se s českým týmem umístila na historicky nejhorším sedmém místě.[19] Na turnaji v roce 2015 byla kapitánkou reprezentace.[20]
Na mistrovství v roce 2017 stanovila nový český historický rekord v produktivitě na mistrovstvích světa.[21] Na dalším šampionátu v roce 2019 ji pak překonaly tři hráčky, Eliška Krupnová, Tereza Urbánková a Denisa Ratajová.[22]
Ocenění
V letech 2004 a 2013 byla zvolena nejlepší českou florbalistkou sezony a ve druhém případě i nejužitečnější hráčkou Extraligy.[23] [24]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Do Tatranu míří Denisa Billá, rekordmanka v bodování extraligy žen!. www.tatranflorbal.cz [online]. Tatran Střešovice, 2019-05-15 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Denisa Billá míří do země tisíce jezer. Florbal.cz [online]. 2005-09-28 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Před lety Billá strašila Finky góly, teď je zkusí ubránit. Sport.cz [online]. 2009-12-12 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Billá nejlepší hráčkou zápasu o 3. místo. Florbal.cz [online]. 2006-03-31 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Florbalisté Vítkovic slaví titul, mezi ženami kraloval Herbadent. ČT sport [online]. 2013-04-20 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Kvalita? Jenom jsme to vydřely, přiznaly vítězky. Vítkovice mrzí osudové špatné střídání. Florbal.cz [online]. 2013-04-22 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Titul zůstal Herbadentu. V čase 57:14 rozhodla Denisa Billá. Sledovali jsme online. Florbal.cz [online]. 2013-04-20 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Florbalistky Herbadentu ovládly Český pohár už podeváté v řadě. iDNES.cz [online]. 2014-01-21 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Florbalistky Tigers deklasovaly Finky a z Evropského poháru vezou bronz. iDNES.cz [online]. 2009-10-18 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Kralování Vítkovic skončilo, superfinále ovládly florbalistky Jižního Města. ČT sport [online]. 2017-04-17 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Nikdo nám nevěřil a my to dokázaly, zářila Billá. Tahounem bude i při oslavách. Sport.cz [online]. 2017-04-17 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ 505. Billá překonala rekordní bodový zápis v základní části. ČT sport [online]. 2018-12-14 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Historické hráčské statistiky Extraligy žen. Český florbal 2021/2022 – Oficiální průvodce florbalovou sezónou. Český florbal, 2021, s. 92.
- ↑ Změny v Ivanti Tigers: Billá míří do Tatranu, tým posílí Franková a branářka z Nizozemska. Florbal.cz [online]. 2019-05-16 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ #10: Legenda Denisa Billá. Podcast Buriho Backchecking [online]. 2020-04-19 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ 100 zápasů za repre! Nečekala jsem, že to na mě tak padne, líčila Billá. iSport.cz [online]. 2015-12-12 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Koníčková překonala ve čtvrtfinále s Dánskem florbalový rekord. ČT sport [online]. 2021-12-03 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Florbalistky slaví bronz. Historickou medaili zajistil skvělý obrat. iDNES.cz [online]. 2011-12-11 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ České florbalistky zůstávají mezi elitou. iDNES.cz [online]. 2005-06-03 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Florbalistky čeká na MS zápas o bronz. Motivaci máme, říká kapitánka Billá. Deník [online]. 2015-12-11 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Billá netušila, že vytvořila český rekord v produktivitě na MS. iSport.cz [online]. 2017-12-04 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Historické hráčské statistiky Extraligy žen. Český florbal 2020/2021 – Oficiální průvodce florbalovou sezónou. Český florbal, 2020, s. 119.
- ↑ Florbalisty roku jsou Ostřanský a Šindelová. iDNES.cz [online]. 2005-12-16 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Nejlepšími florbalisty uplynulé sezony jsou Tomašík a Billá. iDNES.cz [online]. 2013-06-15 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.