František Tonner
| František Tonner | |
|---|---|
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1873 – 1874[1] | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. |
| Narození | 20. září 1837 Zdíkov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 22. února 1934 (ve věku 96 let) Písek  Československo |
| Místo pohřbení | Starý městský hřbitov v Písku |
| Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Tonner (20. září 1837 Zdíkov – 22. února 1934 Písek[2]) byl rakouský a český pedagog a politik, v 70. letech 19. století krátce poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
Studoval na gymnáziu v Praze a Písku, kde maturoval roku 1855. Pak vystudoval přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1860 získal ve Vídni kvalifikaci pro výuku chemie a přírodopisu na reálných školách. Téhož roku vznikla v Písku česká reálka a Tonner sem nastoupil jako učitel chemie. V roce 1870 se stal ředitelem písecké reálky a školu vedl po dobu 25 let. Ve funkci ředitele se mu podařilo převzetí chodu školy státem roku 1886 a prosazení výstavby nové školské budovy. Získal titul školního rady. Do penze odešel na vlastní žádost roku 1895. Přednášel chemii ve večerních kurzech. Napsal Učebnici lučby organické pro vyšší reálky a Chemickou technologii pro vyšší dívčí školy. Kromě toho byl veřejně aktivní. V březnu roku 1872 zasedl do výboru Občanské záložny v Písku a v srpnu 1872 povýšil na ředitele kanceláře této záložny. Dosáhl finanční stabilizace záložny a od roku 1874 byl jejím ředitelem, přičemž jím zůstal až roku 1920. Roku 1890 si záložna postavila nové sídlo. Přispíval do regionálního tisku, popularizoval meteorologii (v Písku zřídil meteorologickou stanici).[3]
V 70. letech 19. století se krátce zapojil do zemské politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen za Národní stranu (staročeskou) na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Písek).[4] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu. V doplňovacích volbách roku 1874 nekandidoval a místo něj byl do sněmu zvolen Lambert Hessler.[5]
Zemřel ve vysokém věku roku 1934. Byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice v Písku.[3]
Příbuzenstvo
- Bratr August Tonner (1823-1890), někdy uváděný s křestním jménem Augustin[6], byl veřejně činný právník, novinář, manažer a úředník.[7]
- Bratr Emanuel Tonner (1839-1900) byl známý středoškolský profesor, ředitel obchodní akademie, spisovatel a politik.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se na práci sněmu fakticky nepodílel.
- ↑ SOA Třeboň, Matrika zemřelých Písek 66A, s. 137
- ↑ a b Home Aktuality Regionální výročí Září 2012 [online]. knih-pi.cz [cit. 2013-09-11]. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ Viz např. autoritní záznam v NK ČR
- ↑ August Tonner. Světozor. 1890-09-19, roč. 24, čís. 43, s. 507. Dostupné online [cit. 2013-09-11].
- ↑ …Emanuela Tonnera…. Národní listy. 1900-04-05, roč. 40, čís. 94, s. 6. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-09-11].
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Tonner
- Šablona:Kramerius autoři
