Nový Berštejn (zámek)
| Zámek Nový Berštejn | |
|---|---|
 Zámek Nový Berštejn | |
| Účel stavby | |
obytné sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Architekt | Václav Špaček (?) |
| Výstavba | 1553 - 1567 |
| Materiály | kámen, zdivo |
| Stavebník | Adam Berka z Dubé |
| Současný majitel | Miroslav Slezák |
| Poloha | |
| Adresa | Nový Berštejn,  Česko |
| Souřadnice | 50°32′54,8″ s. š., 14°32′42″ v. d. |
  Nový Berštejn (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17025/5-2930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový Berštejn je původně renesanční zámek ve vesničce Nový Berštejn cca 1 km severně od města Dubá, který pochází ze 16. století. Nechal ho postavit Adam Berka z Dubé, potomek mocného rodu Ronovců poté, co získal v dědictví pouze pustnoucí hrad Starý Berštejn u Vrchovan. Nyní, po rekonstrukci je zámek využíván jako luxusní hotel.[1] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie zámku
Počátky po založení
Zámek byl postaven v letech 1553-1567 Adamem Berkou z Dubé.[3] Syn stavitele zámku Jiří Berka z Dubé, příslušník velkého rodu Berkové z Dubé, prodal budovu v roce 1618 svému bratrovi Václavovi, který se aktivně zúčastnil stavovského povstání na protihabsburské straně a za vlády Fridricha Falckého zastával důležitý úřad nejvyššího zemského sudího.
Období 17.–19. století
Po bitvě na Bílé hoře byl Václav Berka nucen emigrovat ze země a jeho zkonfiskovaný majetek koupil Adam z Valdštejna, který ho zanedlouho přenechal mocnému Albrechtovi z Valdštejna.
Po Valdštejnově smrti (1634) byly statky opět zkonfiskovány a císař Ferdinand II. jimi místo žoldu obdaroval Ira Richarda Waltera Buttlera. Buttler se o své jmění zasloužil spoluúčastí na Valdštejnově vraždě a nový majetek si příliš neužil, protože ještě téhož roku (1634) zemřel. Buttlerova vdova se brzy znovu provdala a po její smrti vznikl spor o dědictví mezi vdovcem Kryštofem Ferdinandem z Heissensteinu a příbuznými Buttlera. Tento spor se vyřešil rozdělením někdejší vrahovy odměny a zámek připadl opět Buttlerům. Na Zámku Berštejn sídlili do roku 1723.
Počátkem 18. století byl objekt i s zámeckým parkem barokně upraven.
V roce 1723 Theobald Václav Buttler zámek prodal a novým majitelem se stal hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Sporck. Hrabě rozvinul na panství rozsáhlou stavební činnost a mimo jiné vystavěl i vrcholně barokní kostel Nalezení Svatého Kříže v Dubé. I zámek Berštejn byl barokně přestavěn a rozšířen o boční křídla, byla zde vysvěcena zámecká kaple. Možným (spolu)autorem jeho nové podoby je pražský architekt Václav Špaček.[4] Rodině Šporků patřil zámek do roku 1810, kdy byl opět prodán Arnoštovi z Valdštejna. Valdštejnové pak zámek Nový Berštejn drželi až do roku 1918. Pseudohistoricky jej upravili a dali mu dnešní vzhled. Konec Valdštejnskému panství přinesla první pozemková reforma za první republiky.
Období let 1918–1945
Novým majitelem zámku se roku 1920 stal Tomáš Maglič, generální rada Škodových závodů. Na zámku vybudoval také tenisový kurt.
V roce 1935 Zámek Berštejn koupila Růžena Jiratová-Kabátová, která zvelebila nejen zámek, ale také zámecký park, statek a pivovar. Obnova panství byla jako zajímavá událost zmíněna také v novinách.
V průběhu války byl zámek ve správě německého barona Ludolfa von Wedel-Parlow, jenž měl dbát nejen na prosperitu berštejnského panství, ale také na jeho nový význam. Zámek sloužil jako místo setkávání umělců - natáčel se zde také film, a později jako nacistický archív ve věcech Francie. Nejcennější dokumenty byly dětmi převáženy během bombardování na bezpečnější místo. Bombardování zničilo zámecký pivovar, který zpracovával vyhlášený místní chmel "Dubský zelenáč".
Období let 1945–1990
V roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem jako německý majetek a adaptován na okresní dům zdraví, poté na zvláštní internátní školu. Zámek sice chátral, ale v roce 1983 nemohl být podepsán demoliční výměr, protože v roce 1985(24.05), byl zaslán Rostislavu Bílkovi (který se de facto postaral o zrušení internátu z havarijních a bezpečnostních důvodů) dopis (č.: 1753/85-VI/1) z Ministerstva kultury ČSR, který jasně uvádí, že tehdejší odbor kultury ONV Česká Lípa (čj. 916/85) našel nového zájemce, jenž později začal provádět rekonstrukci střechy. Jenže to bylo asi tak vše, na co se nový zájemce zmohl a od dalších aktivit upustil, včetně samotného zámku. Jelikož byl v té době zámek volně přístupný, tak i značně demolován (ruční umělecká kovářská práce na vstupních a zadních vchodových dveří, luceren a dřevěných "vyřezávaných" dveří v bývalé jídelně Dětského domova) na což Rostislav Bílek v roce 1987 upozornil MK ČSR a ten obratem správce objektu ONV Česká Lípa (č. dopisu 7.780/87-VI/1), aby objekt zabezpečil, což se nakonec stalo a zámek byl "zakonzervován", což ale nebránilo tomu, aby zámek nadále chátral.
Současný stav
V roce 1991 zchátralý zámek s parkem koupil Miroslav Slezák. V letech 1992 až 1996 proběhla rekonstrukce. Od roku 1996 zámek slouží jako hotel, v anglickém parku se nachází golf a tenisové kurty. Zachráněn a využíván je i barokní bazén.
Zámek je veden v celostátním registru kulturních památek jako položka 17025/5-2930, ovšem s poznámkou "s omezením bez budov šafářských domků".[2]
Zámecký park
V první polovině 17. století nechal park u svého zámku vytvořit Karel Rudolf hrabě ze Swéertsu. Jedná se o dodnes velmi rozsáhlý areál obehnaný zdí v mírně zvlněném terénu, jehož část zaujímá starší původní les. V samotném parku bylo po roce 1980 evidováno 30 jehličnatých a 45 listnatých stromů. Bylo zde mnoho cypřišků, nažloutlé tisy, převislý jedlovec, zakrslý smrk, tulipánovník, převislý jasan, sloupovitý dub a mnoho obrovských starých vejmutovek.[5]
Přístup
Areál je mimo území CHKO Kokořínsko, dostupný po silnici I/9 z Dubé, která pak pokračuje dál na sever k Jestřebí. Poblíž zámku z ní odbočuje silnice II/270. Do zámku lze přijet autem. Vlakové spojení v okolí neexistuje.
Kolem parku vede zeleně značená trasa z Dubé ke kapli Sv. Barbory a přes Nedamov zpět do Dubé.
Odkazy
Reference
- ↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 48.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-04]. Identifikátor záznamu 127631 : zámek s omezením. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Dubá a okolí, s. 52.
- ↑ MACEK, Petr. Barokní architekt Václav Špaček (1689-1751), I. díl. Praha, 2007. 181 s. dizertační. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy - Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Mojmír Horyna. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. Kapitola Nový Berštejn, s. 286.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Nový Berštejn na Wikimedia Commons - Na webu Castles Archivováno 16. 6. 2011 na Wayback Machine.
- Web zámku
- O vejmutovkách v parku
