Heinrich Klüver
| Heinrich Klüver | |
|---|---|
| Narození | 25. května 1897 Holštýnsko |
| Úmrtí | 8. února 1979 (ve věku 81 let) Oak Lawn |
| Alma mater | Stanfordova univerzita Humboldtova univerzita Hamburská univerzita |
| Povolání | psycholog a fyziolog |
| Ocenění | Karl Spencer Lashley Award (1960) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Heinrich Klüver (25. května 1897 – 8. února 1979) byl německo-americký experimentální psycholog a neurolog původem z německého Holštýnska, který přispěl k „porozumění vztahů mezi mozkem a chováním.“[1] Ve výzkumu se zabýval řadou věcí, konkrétně třeba fotografickou pamětí u dětí, halucinacemi způsobenými mezkalinem, atd.[1] Podařilo se mu učinit řadu přínosů v neuroanatomii a jeho nejčastějším spolupracovníkem byl Paul Bucy. Jejich jméno nese Klüverův-Bucyho syndrom, který je poruchou chování.
Po službě v Německé císařské armádě během první světové války studoval na Hamburské a Berlínské univerzitě. V roce 1923 odešel do Spojených států studovat na Stanfordově univerzitě. Zde získal titul Ph.D. v oboru fyziologická psychologie. Později působil na řadě amerických univerzit, nejvýznamněji však na University of Chicago, kde se stal profesorem. V roce 1927 se oženil s Cessou Feyerabend a ve Spojených státech se trvale usadil (o 7 let později se stal naturalizovaným občanem).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Klüver na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Heinrich Klüver [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2010-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
