Seznam hřbitovů v Českých Budějovicích
Vzhled
Na území Českých Budějovic bylo mnoho hřbitovů, z nichž některé se používají doposud, jiné se již nepoužívají a další zanikly zcela:
Název | Obrázek | Stav | Umístění | Založení | Zánik | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Dobrovodský hřbitov | funkční | Hornická | ~1912 | – | mezi lety 1952–1990 spadal pod České Budějovice; na Dobré Vodě existoval ještě hřbitov u kostela, ale ten již v této době nebyl používán, formálně byl zrušen v roce 1912[1] | ||
Hřbitov svaté Otýlie | funkční | Pražská 108–110 | 1887–23. 4. 1889 | – | hlavní českobudějovický hřbitov | ||
Hřbitov u svatého Mikuláše | zaniklý | Katedrála svatého Mikuláše | 13. století | 1784 | bezprostřední okolí kostela / katedrály svatého Mikuláše, též krypty pod katedrálou a kostnice pod kaplí Smrtelných úzkostí páně; poslední pohřeb proběhl 22. září 1784[2] | ||
Kapucínská krypta | zaniklý | Kostel svaté Anny | <1621 | >1786 | Při přestavbě kostela na koncertní síň byla objevena pohřební krypta vybudovaná ze sklepů domů zničených požárem, na jejichž místě kostel vznikl. Pohřbíváno v letech 1621–1786.[3] | ||
Hřbitov u svatého Václava | zaniklý | Krajinská 42–44 | před 1327 | 1796 | areál původního městského špitálu se hřbitovem a kostelem | ||
Hřbitov v Mladém | funkční | J. Masaryka | 1. září 1889 | – | připojením Mladého k Českým Budějovicím roku 1952 se stal druhým funkčním městským hřbitovem | ||
Klášterní hřbitov | zaniklý | Piaristické náměstí | 13. století | 1742 | pro členy kláštera a chudší laiky, významnější osobnosti pohřbívány u kostelní zdi, v kostele, kaplích a dalších místech v klášteře; mezi kostelem a Solnicí existovala kostnice | ||
Kolumbárium Husův sbor | funkční | Palackého náměstí | 1. listopadu 1947 | – | kolumbárium je přístupné v přízemí věží kostela Husův sbor | ||
Morový hřbitov (nejstarší) | zaniklý | Lannova loděnice | nejstarší doložený morový hřbitov se rozkládal na levém břehu Vltavy v oblasti současných zahrad Lannovy loděnice[2] | ||||
Morový hřbitov u Boru | zaniklý | Branišovský les | 12. října 1680 | za morové epidemie 1679–1681 vznikly tři malé hřbitovy vybavené centrálním křížem; datum odpovídá svěcení děkanem Janem Jiřím Bormanem[2] | |||
Morový hřbitov u Suchého Vrbného | zaniklý | Suché Vrbné | 12. října 1680 | za morové epidemie 1679–1681 vznikly tři malé hřbitovy vybavené centrálním křížem; datum odpovídá svěcení děkanem Janem Jiřím Bormanem; rozkládal se u Suchého Vrbného[2] | |||
Morový hřbitov u Šafránku | zaniklý | Husova kolonie | 12. října 1680 | za morové epidemie 1679–1681 vznikly tři malé hřbitovy vybavené centrálním křížem; datum odpovídá svěcení děkanem Janem Jiřím Bormanem; rozkládal se u rybníka Šafránku[2] | |||
Německý vojenský hřbitov | zaniklý | Zátkovo nábřeží | ~1940 | 1945 | symbolický hřbitov zřízený v zahradě Německého spolkového domu (Armáďák, dnes DK Slavie), vztyčovány dřevěné kříže za německé padlé | ||
raně středověké pohřebiště | zaniklý | Piaristické náměstí | mladší doba hradištní | na okraji současného Piaristického náměstí byly zjištěny hroby pocházející z doby před založením města, které předcházejí pozdějšímu klášternímu hřbitovu[4] | |||
Staroměstský hřbitov | nevyužívaný | Staroměstská | 13. století | 1889 | kolem kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele, část přeměněna v park | ||
Třebotovický hřbitov | funkční | K Lusnému | 1912 | – | vysvěcen 2. června 1912 biskupem Hůlkou;[1] leží u Dobré Vody na konci ulice K Lusnému, katastrem Třebotovice, pod České Budějovice spadá od roku 1985 | ||
Vojenský hřbitov | zaniklý | Plavská | 29. června 1797 | 1957 | přeměněn v park bez exhumace ostatků, částečně zastavěn | ||
Židovský hřbitov | nevyužívaný | Pekárenská 79 | 1867 | 1942/1950 | rekonstruován po roce 1990 | ||
Židovský hřbitov, nejstarší | zaniklý | ~Hradební 9c | 2. pol. 14. století | 1506 | první židovský hřbitov, v hradebním parkánu mezi Kněžskou, Hradební a U Černé věže | ||
Židovský hřbitov, starší | zaniklý | Zlatý most | ? | 1506 | druhý židovský hřbitov, na levém břehu Malše u současného Zlatého mostu |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pamětní kniha obce Kališť
- ↑ a b c d e KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 12.
- ↑ SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2009-05-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Královská založení na jihu Čech: za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice: [s.n.], 2016. 335 s. ISBN 978-80-85033-74-8, ISBN 80-85033-74-7. OCLC 985914667 S. 236.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001.
- ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-64-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam hřbitovů v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons