Stará kopa (vrch)
| Stará kopa | |
|---|---|
| Vrchol | 713,2 m |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Souřadnice | 48°43′31″ s. š., 19°11′29″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará kopa s výškou 713,2 m n. m. je nejvyšší kopec Bystrické vrchoviny, která patří ke geomorfologickému podcelku Zvolenská kotlina.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jde o kopec historického charakteru, během středověku tvořil hranici mezi územím města Banská Bystrica a ľupčianským hradním panstvím, kterou určil mistr Smaragdus za vlády krále Bely IV. Později ho popsal polyhistor Matej Bel ve své geografické knize Zvolenská stolice (Historicko-zeměpisný poznatek o súvekom Uhersku (Notitia Hungariae novae historico geographica)). [1] Kdysi tu na samém vrchu stála důležitá strážní věž postavená v roce 1587 obyvateli Banské Bystrice, jejímž úkolem bylo varovat před blížícími se tureckými hordami. Pozdější městská mládež zvykla brzy na jaře vyjít na kopec a zaplnit ho sborovým zpěvem. Počátkem 20. století se na vrcholu scházeli členové tajného studentského spolku Mor ho! a recitovali národní písně a zpěvy, které byly důsledkem maďarizace zakázány. Ke konci druhé světové války prošla Starou kopou rumunská vojska a vybudovala v nižších místech zákopy, které jsou dodnes rozeznatelné.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V osmdesátých letech 20. století zde byl vybudován skokanský odrazový můstek pro rogala a několik let po sobě se zde odehrávaly Mistrovství Evropy v letech rogalem. Později můstek využívali i paraglidisté.[2] Jelikož byl můstek dřevěný, po čase se stal nepoužitelným a byl rozebrán.
Přírodní podmínky a turistika
[editovat | editovat zdroj]Z místa je nádherný výhled na trojvrší s Panským dielom uprostřed, nacházející se přesně naproti vrchu, a který tvoří počáteční bod Nízkých Tater, podcelku Starohorské vrchy. Výhled je situován na sever a ze zbývajících světových stran je vrchol Staré kopy obklopený listnatým lesem s příměsí modřínů opadavých. V jednom rohu loučky se nachází přístřešek se stolem a dvěma lavičkami, ostatní lavičky jsou umístěny kolem ohniska a jedna lavička se nachází při vyhlídce.
Na jednom ze svahů se nachází přírodní rezervace Stará kopa, která byla vyhlášena v roce 2007 a její rozloha je 45 300 m². [3] Jde totiž o území s ojedinělým výskytem dubu plstnatého (Quercus pubescens) a dalším výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin či živočichů. [4] Na okraji rezervace se nachází také pozoruhodná skalní brána.
Na vrchol Staré kopy vede červená turistická značka – okruh z Banské Bystrice, Podryby. Trasa je dlouhá 8 km, z čehož 4,2 km je stoupání (o 565 m), 3,3 km klesání (o 339 m) a zbytek tvoří rovina. [5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stará kopa (vrch) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Zvolenská stolica. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-89751-17-4. S. 263.
- ↑ LESOPARK MESTA [online]. Dostupné online.
- ↑ STARÁ KOPA [online]. Dostupné online.
- ↑ Prírodná rezervácia Stará kopa [online]. Dostupné online.
- ↑ Banská Bystrica, Podryba - Stará kopa (okruh) - oma.sk [online]. Dostupné online. (slovensky)