Přeskočit na obsah

Železniční trať Taubenheim–Dürrhennersdorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Taubenheim - Dürrhennersdorf
Bývalá nádražní budova v Oppachu
Bývalá nádražní budova v Oppachu
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Číslo 161b (1944)
Technické informace
Délka 12,044 km
Rozchod koleje 750 mm
Maximální sklon 25
Minimální poloměr oblouku 100
Maximální rychlost 30
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Taubenheim 309 m
2,95 Oppach 314 m
3,595 Viadukt Oppach (75 m)
5,83 Beiersdorf (Oberlausitz) 374 m
7,28 Oberschönbach 401 m
8,74 Schönbach (b Löbau/Sachs) 373 m
9,84 Unterschönbach 354 m
11,609 Viadukt Dürrhennersdorf (55 m)
12,044 Dürrhennersdorf 349 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Taubenheim - Dürrhennersdorf byla saská úzkorozchodná dráha v Horní Lužici, nedaleko českých hranic. Vedla z Taubenheimu na hlavní trati Drážďany - Žitava - Liberec přes průmyslové město Oppach do Dürrhennersdorfu na trati z Ebersbachu do Löbau. V roce 1945 byla v rámci válečných reparací demontována a odeslána do Sovětského svazu.

Přestože majitelé továren v Oppachu, Beiersdorfu a Schönbachu dávali přednost stavbě normálněrozchodné dráhy, začaly v září 1891 stavební práce na 12,04 km dlouhé úzkorozchodné dráze. Trať byla otevřena 1. listopadu 1892. Kromě cestujících bylo přepravováno především uhlí, kámen a zemědělské produkty. Denně bylo vypravováno až pět párů smíšených vlaků s osobními a nákladními vagony.

V průběhu druhé světové války zaznamenala trať nárůst přepravy, především v souvislosti s výrobou továrny společnosti Siemens v Oppachu. Dráhu denně k dojíždění za prací využívalo zhruba tisíc cestujících. 17. září 1945, jen několik měsíců po konci války, došlo k zastavení přepravy a téměř celý vozový park byl předán do Sovětského svazu jako válečné reparace. Poslední manipulační vlaky zajišťující svoz demontovaných kolejnic dojezdily v listopadu 1945.

Na trati byly nejprve nasazeny parní lokomotivy I K, krátce byla využívána i jedna parní lokomotiva III K. Po roce 1926 zajišťovaly provoz téměř výhradně parní lokomotivy IV K. V případě potřeby docházelo k výměnám lokomotiv s Žitavskou úzkorozchodnou drahou. Pro nákladní přepravu byly nejprve využívány úzkorozchodné nákladní vagony, později byly nasazeny i podvalové vozy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schmalspurbahn Taubenheim–Dürrhennersdorf na německé Wikipedii.

Externí odkazy