Přeskočit na obsah

Julian Tuwim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julian Tuwim
Narození13. září 1894
Lodž
Úmrtí27. prosince 1953 (ve věku 59 let)
Zakopané
Příčina úmrtísrdeční zástava
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Povoláníjazykovědec, básník, spisovatel, esperantista, autor dětské literatury, překladatel, novinář, divadelní režisér, prozaik a dramatik
StátPolskoPolsko Polsko
Alma materVaršavská univerzita
Tématakrásná literatura
Literární hnutíSkamander
OceněníAkademický vavřín (1935)
Řád znovuzrozeného Polska (1946)
Řád praporu práce 1. třídy (1949)
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (1953)
City of Łódź Award
Manžel(ka)Stefania Tuwimová
DětiEwa Tuwim-Woźniak
PříbuzníIrena Tuwim (sourozenec)
Julian Stawiński (švagr)
Ewa Tuwim-Woźniak (adopce)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julian Tuwim (13. září 1894, Lodž – 27. prosince 1953, Zakopane)[1] byl polský básník a překladatel židovského původu,[2] jeden z nejznámějších meziválečných polských básníků.[3] Jeho manželkou byla Stefania Tuwim (1894 – 1991)[4], sestrou Irena Tuwim (1898 – 1987).

Život

Portrét od Stanisława Ignacy Witkiewicze (1929)

Kariéru započal v roce 1913 vydáním básně Prośba (Prosba). Studoval právo a filosofii na Varšavské univerzitě (1916–1918). V době studií spolupracoval s časopisem Pro arte at studio. Byl jedním ze zakladatelů básnické skupiny Skamander (1919).[5] V mládí byl inspirován dílem Leopolda Staffa. Spoluzaložil i 'Związek Artystów i Kompozytorów Scenicznych' (ZAiKS).

Židovství se nezříkal, ač byl značně levicového přesvědčení. Byl znalcem židovského humoru, o čemž svědčí sbírka vtipů a průpovídek ze židovského prostředí vyšlá v poprvé v roce 1928 A znáte tenhle? (polsky A to pan zna?). Do války vyšla ještě dvakrát.

V roce 1939 emigroval do Francie a po její kapitulaci v roce 1940 odcestoval přes Brazílii do USA. Usadil se v New Yorku a pracoval pro emigrantské časopisy. V roce 1946 se vrátil zpět do vlasti. V letech 1947–1950 zastával funkci uměleckého vedoucího Teatru Nowego v Lodži. V tomto období byl ze strany svých bývalých přátel kritizován za neúměrné přisluhování komunistickému režimu (je tvůrcem několika textů oslavujících Stalina). Je pochován, spolu s manželkou Stefanii, na 'Cmentarzu Wojskowym na Powązkach', ve Varšavě.

Je autorem textů pro kabarety, revue i jako libretista (kabarety Qui Pro Quo (1919–1932), Banda (1932–1934), Nowa Banda, Cyrulik Warszawski (1935–1939). Byl spoluautorem a redaktorem literárních časopisů (Skamander, Wiadomości Literackie). Překládal také ruskou literaturu, především A. S. Puškina a V. Majakovského. Byl autorem populárních básní pro děti, např. Lokomotywa, Ptasie radio, Słoń Trąbalski.

Významnější díla

  • Czyhanie na Boga (1918)
  • Sokrates tańczacy (1920)
  • Siódma jesień (1922)
  • Wierszy tom czwarty (1923)
  • Słowa we krwi (1926)
  • Rzecz Czarnoleska (1929)
  • Biblia cygańska (1933)
  • Bal w operze (1936)
  • Treść gorejąca
  • Kwiaty polskie
  • Moja miłość (výbor, 2014)

Některá byla přeložena do češtiny.

Portrét jeho manželky, Stefanie Tuwimowe, od Stanisława Ignacy Witkiewicze (1929)

Fotogalerie

  • Julian Tuwim (1930)
    Julian Tuwim (1930)
  • Julian Tuwim (1933)
    Julian Tuwim (1933)
  • Julian Tuwim
    Julian Tuwim
  • Hrob jeho a manželky, Stefanie, ve Varšavě
    Hrob jeho a manželky, Stefanie, ve Varšavě
  • Socha zpodobňující Juliana Tuwima sedícího na lavičce (Lodž)
    Socha zpodobňující Juliana Tuwima sedícího na lavičce (Lodž)

Odkazy

Reference

  1. ↑ SZLESZYŃSKI, Bartłomiej. Julian Tuwim. Culture.pl [online]. 2014-08-20. Dostupné online. 
  2. ↑ GLIŃSKI, Mikołaj. 10 twarzy Tuwima. Culture.pl [online]. 2015-04-09. Viz části týkající židovství a díla. Dostupné online. 
  3. ↑ http://juliantuwim.pl/
  4. ↑ RISS, Barbara. Tuwim i Stefania – „legenda tych lat”…. Muzeum Literatury im. Adama Mickiewicza (Warszawa) [online]. 2013-04-13. + Fotogalerie. Dostupné online. 
  5. ↑ im. Julian Tuwim: Mam talent jak Słowacki, tylko nie mam nic do powiedzenia. Polskieradio.pl [online]. 2014-12-27. 'Skamander', foto s manželkou Stefanii atd.. Dostupné online. 

Literatura

  • Jedlicka, Wanda; Topornicki, Marian (red). Wspomnienia o Julianie Tuwimie. Warszawa: Czytelnik, 1963. 467 S.
  • Matywiecki, Piotr. Twarz Tuwima. Wydawnictwo W.A.B., Warszawa: Wydawnictwo W.A.B., 2007. 658 S. ISBN 978-83-7414-04-16 / 772 S. ISBN 978-83-280-2045-0
  • Stradecki, Janusz. Julian Tuwim. Twórczość. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy (P.I.W.), 1959. 608 S.
  • Urbanek, Mariusz. Tuwim. Wylękniony bluźnierca. Warszawa: Wydawnictwo Iskry, 2013. 340 S. ISBN 978-83-244-0327-1

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Julian_Tuwim&oldid=19852915“