Obřady za mrtvé
Obřady za mrtvé jsou zvláštním typem obřadů, které vykonávali či vykonávají věřící mnoha světových náboženství, zvláště však členové mormonských církví. V jejich případě jde především o křty za mrtvé, jež byly zavedeny mormonským zakladatelem a teologem, Josephem Smithem.
Původ
Obřady za mrtvé jsou součástí většiny náboženských společností v historii lidstva, přičemž nejčastějším typem jsou pohřební rituály. V biblickém kontextu jsou známy starozákonní oběti za mrtvé, modlitby za mrtvé[1][2] a dodnes praktikované mše za mrtvé. Praxe přijímání eucharistie (Večeře Páně) za mrtvé existovala v prvních staletích po Kristu, ale byla zakázána na synodě v Hippo (393 n.l.) Podobně byla ve většině církví zakázaná i praxe křtů za mrtvé, která však v některých společenstvích přežila dodnes.
V případě mormonismu byly obřady za mrtvé (konkrétně křty) zavedeny v důsledku údajného zjevení amerického teologa Josepha Smithe.
Křty za mrtvé
Mormonská praxe křtů za mrtvé počala roku 1840, když mormonský prorok Joseph Smith představil tuto nauku nově vzniklému náboženskému hnutí v Americe. Zpočátku (v roce 1840) se křty za mrtvé vykonávaly v řece Mississippi nebo v místních vodních tocích.[3] K vykonání křtu byla údajně zapotřebí moc kněžství.
Obdarování pro mrtvé
První Obdarování za mrtvé (doprovázené předobřady za mrtvé) bylo vykonáno v roce 1877 (34 let po smrti Josepha Smithe a ve stejném roce, kdy zemřel Brigham Young). Dnes jej praktikuje pouze CJKSPD. Ostatní mormonská společenství konají Obdarování buďto jen pro živé, nebo vůbec.
Obdarování pro mrtvé podle některých badatelů vzniklo z potřeby, aby se živí členové mormonské církve CJKSPD lépe naučili nauky, prezentované během tohoto obřadu. Jelikož nebylo možné procházet Obdarováním znovu "za sebe", začala praxe účastnit se tohoto obřadu v "zastoupení za mrtvé". Posléze byla vyvinuta nauka o tom, že i mrtví potřebují získat Obdarování vykonané pro ně v zastoupení.[4] Před započetím praxe Obdarování pro mrtvé neměli členové mormonské církve CJKSPD důvod vracet se do chrámu stále znovu a znovu.[5]
Někteří považují tuto nauku za protiřečící si s původním zjevením o křtech za mrtvé (viz Nauka a Smlouvy, oddíly 110, 127 a 128).[6]
Externí odkazy
- Garces-Foley, Kathleen, Death and Religion in a Changing World,
Literatura
- Tanner, Jerald and Sandra (1990), Evolution of the Mormon Temple Ceremony: 1842-1990, Salt Lake City: Utah Lighthouse Ministry
- Buerger, David J. (2002). The Mysteries of Godliness: A History of Mormon Temple Worship, Signature Books. ISBN 1-56085-176-7
Reference
- ↑ Oxford Dictionary of the Christian Church (Oxford University Press 2005, ISBN 978-0-19-280290-3), heslo: "dead, prayer for the"
- ↑ Raynor, Shane (14 October 2015). "Should Christians pray for the dead?". Ministry Matters. The United Methodist Publishing House
- ↑ History of the Church, 4:426; ze zápisu církevní konference konané 3. října 1841 v Nauvoo, Illinois, publikováno v Times and Seasons, Oct. 15, 1841, str. 578.
- ↑ Buerger, David J. (2002). The Mysteries of Godliness: A History of Mormon Temple Worship, Signature Books, ISBN 1-56085-176-7
- ↑ “Line upon Line, Precept upon Precept”; Reflections on the 1877 Commencement of the Performance of Endowments and Sealings for the Dead; Richard E. Bennett, strana 3
- ↑ Ehat, Andrew (1982). "Joseph Smith's Introduction of Temple Ordinances and the 1844 Mormon Succession Crisis", Thesis, Brigham Young University, Provo, Utah