Velké Hořké jezero
| Velké Hořké jezero | |
|---|---|
.JPG) Velké Hořké jezero z vesmíru | |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Stát |  Egypt |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 30°20′18″ s. š., 32°22′40″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 250 km² |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 0 m n. m. |
| Přítok vody | Suezský průplav |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Hořké jezero (arabsky لبحيرة المرة الكبرى, al-buhajra al-Murra al-Kubra) je slané jezero rozdělující Suezský průplav na severní a jižní část. Úžinou na jihu je spojené s Malým Hořkým jezerem. Dohromady mají Hořká jezera plochu okolo 250 km².
Vodní režim
Protože průplav nemá žádná zdymadla, mořská voda ze Středozemního a Rudého moře teče volně do jezer, kde nahrazuje vodu, která se vypařila. Jezero také funguje jako vyrovnávací nádrž redukující následky přílivových proudů v obou mořích.
Historie
Malé a Velké Hořké jezero před stavbou Suezského průplavu tvořily suché solné údolí 13 km dlouhé a 5 km široké. De Lesseps odhadl tloušťku solného lůžka na 13,2 m (zhruba 970 milionů tun soli). Když se Suezský průplav zaplnil vodou, sůl se začala pomalu rozpouštět a celý proces trval 60 let. Dnes je solná vrstva zcela rozpuštěná. Po otevření průplavu byla salinita 68 ‰, v roce 1924 52 ‰ a dnes kolísá mezi 49 ‰ v létě a 44 ‰ v zimě, což je jen mírně více než v Rudém a Středozemním moři. Vysoká salinita jezer původně bránila migraci vodních živočichů a rostlin z Rudého do Středozemního moře a naopak, dnes je ale tato migrace významný fenomén a nazývá se Lessepsovská migrace.[1]
Během šestidenní války v roce 1967 byl průplav uzavřen a 14 lodí, včetně jedné československé lodi MS Lednice, zůstalo uvězněno na jezeře až do roku 1975. Tyto lodě jsou známé jako Žlutá flotila, protože jejich paluby brzo pokryl pouštní písek.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké hořké jezero na Wikimedia Commons
