Přeskočit na obsah

Český Heršlák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Český Heršlák
Hlavní ulice v Českém Heršláku
Hlavní ulice v Českém Heršláku
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Dvořiště
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel120 (2021)[1]
Katastrální územíČeský Heršlák (1,81 km²)
Počet domů25 (2011)[2]
Český Heršlák
Český Heršlák
Další údaje
Kód části obce42897
Kód k. ú.642894
Zaniklé obce.cz2111
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Heršlák (německy Böhmisch Hörschlag) je část Horního Dvořiště (za nedalekou státní hranicí se nachází HörschlagNěmecký Heršlák). Je zde přeshraniční propojení na turistické stezce Český Heršlák - Deutsch Hörschlag.[3]

Nejstarší písemná zmínka o Heršláku je ze dne 3. února 1289. Na přelomu 14. a 15. století zde měl opevněnou tvrz loupežiivý rytíř Beneš Macuta z Heršláku.[4] [5] Kolem roku 1440 Heršlák koupili Zinnespanové (Cinišpáni), což byla bohatá měšťanská rodina z Freistadtu (česky Cáhlov). V roce 1467 byl Heršlák převzat Zdeňkem ze Šternberka a Cipišpánům byla pustá tvrz navrácena až v roce 1546. Poslední majitelkou Heršláku z tohoto rodu byla v roce 1590 Alžběta; byla manželkou českokrumlovského purkrabího Jana Vamberského z Rohatec a jejich syn Bohuš Vamberský z Rohatec Heršlák zdědil. V 1. polovině 17. století pak byla poblíž staré tvrze postavena tvrz nová[4] [5] Zámeček byl postaven později.

V roce 1870 měl Český Heršlák 250 obyvatel, byl zde zámek, pivovar, poplužní dvůr a samoty Mühlhäuseln a Schmidthäuseln. Na sever od intravilánu Českého Heršláku (ale již na katastrálním území Horní Dvořiště, východně od jeho intravilánu[6]) je velká budova železniční stanice Horní Dvořiště. Stavba budovy byla dokončena v roce 1921. V současnosti dostala novou žlutou fasádu.

Černá mramorová deska připevněná na stěně krytého nástupiště připomíná pátek 20. prosince roku 1918, kdy zde Tomáš Garrigue Masaryk jako prezident udělal první krok na půdě nově vytvořené Československé republiky, když se vlakem vracel z dlouhodobého exilu. Před rokem 1990 byla deska několikrát odstraněna (1939, 1949, 1979).

Protože železniční stanice Horní Dvořiště byla od roku 1918 důležitým hraničním přechodem, jímž proudilo ohromné množství zboží, v Českém Heršláku sídlily celní, policejní i vojenské orgány, které si zde zřídily administrativní budovy, a usadili se zde i zaměstnanci těchto úřadů i obchodníci. I v současnosti, kdy je Česká republika bezcelně spojena s ostatními zeměmi Evropské unie, pohybují se v Českém Heršláku především zaměstnanci železnice, celní správy a policie. Přibližně středem Českého Heršláku je velká budova základní školy (T. G. Masaryka), několik velkých budov slouží k bydlení, jiné nejeví známky využití.[7]

Nedaleko se u trati nachází památník čtrnácti lidí, jejichž mrtvá těla byla v lednu 1945 vyhozena z vlaku (tzv. transport smrti).

Budova celnice z doby První republiky na hranici s Rakouskem (za školou TGM) patří k nejjižnějším místům České republiky.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje.... www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  4. a b ZICHRASER, Justin Josef. Heršlák: Historie jedné staré hraniční tvrze [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  5. a b SCHUSSER, František. Zaniklá tvrz Český Heršlák. Vyšebrodsko: kronika dávné a nedávné minulosti. MěKZ Vyšší Brod. Roč. 2005, čís. 4. 
  6. PŘISPĚVATELÉ OPENSTREETMAP. OpenStreetMap.org [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. 
  7. Antonín Čížek: Opět škola T. G. Masaryka, in ČAS (časopis Masarykova demokratického hnutí), str.12-13, ročník XII., číslo 57, leden 2004, ISSN 1210-1648

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]