Přeskočit na obsah

Ústředna pro židovské vystěhovalectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústředna pro židovské vystěhovalectví
Bývalé sídlo Ústředny pro židovské vystěhovalectví ve Střešovicích, ulice Dělostřelecká 585/11.
Bývalé sídlo Ústředny pro židovské vystěhovalectví ve Střešovicích, ulice Dělostřelecká 585/11.
SídloBerlín, Německo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústředna pro židovské vystěhovalectví (německy Zentralstelle für jüdische Auswanderung) bylo několik nacistických institucí, které založil Adolf Eichmann 20. srpna 1938 ve Vídni[1] a 21. července 1939 v Praze. Ústředna měla v kompetenci veškeré záležitosti týkající se Židů a jejím hlavním cílem bylo zprvu vystěhování Židů. Po vytvoření plánu „konečného řešení židovské otázky“ byla česká Ústředna pod novým jménem Ústřední úřad pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě (německy Zentralamt für die Regelung der Judenfrage in Böhmen und Mähren) pověřena naplňováním tohoto plánu.[2]

Organizace

[editovat | editovat zdroj]

Zřizovatel a nejvyšší autorita Ústředny Adolf Eichmann byl vedoucím oddělení IV B 4 Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (Reichssicherheitshauptamt), které mělo na starosti židovskou otázku. Českou Ústřednu zprvu vedl Walter Stahlecker, jehož však brzy nahradil Hans Günther.[3] Základní strategie Ústředny spočívala v tom, že přinutila vídeňskou a pražskou židovskou obec ke spolupráci a pak je pověřovala realizací nacistických nařízení.[4]

Pod českou Ústřednu spadal také Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu (podobně jako ve Vídni), který spravoval majetek Ústředny a později také prováděl likvidaci majetku deportovaných Židů.[5] Z prostředků fondů byla také financována realizace šoa, část zabaveného majetku také posloužila nacistickým pohlavárům k sebeobohacení.[6]

  1. Holocaust.cz Archivováno 25. 9. 2007 na Wayback Machine., chronologie dějin holocaustu.
  2. KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 7–8. Dále jen Krejčová (1997). 
  3. Krejčová (1997). S. 8-9.
  4. Krejčová (1997). S. 10-12.
  5. Krejčová (1997). S. 9.
  6. Krejčová (1997). S. 17.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]