Přeskočit na obsah

Émile van Arenbergh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Émile van Arenbergh
Narození15. května 1854
Lovaň, BelgieBelgie Belgie
Úmrtí3. ledna 1934 (ve věku 79 let)
Ixelles, BelgieBelgie Belgie
Povoláníbásník, životopisec, advokát
Národnostbelgická
Alma materKatolická univerzita v Lovani
VlivyJosé-María de Heredia
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Émile Van Arenbergh (15. května 1854 Lovaň3. ledna 1934 Ixelles) byl belgický básník. Jeho dílo pozůstává především ze sonetů.

Vystudoval právo na Lovaňské univerzitě a v roce 1880 se stal tajemníkem tamější Literární společnosti. V roce 1883 se stal advokátem, později byl smírčím soudcem v Diestu, Anderlechtu a v Ixelles.

Protože měl rád historii, napsal dva životopisy, přičemž předmětem jeho zájmu se stali Juan de Austria a Karel V.. Dále publikoval básně v Journal des Beaux-Arts a v La Jeune Belgique a podílel se na Parnasse de la Jeune Belgique. Měl velký vliv na novou generaci belgických básníků. Jeho samého ovlivnil francouzsko-kubánský básník José-María de Heredia.

V roce 1908 obdržel belgický Řád Leopoldův a v roce 1921 se stal členem Francouzské akademie.

  • Don Juan d'Autriche (1889), životopis Juana de Austria
  • Charles Quint (1900), životopis Karla V.
  • Carillons (1904)
  • Mes Médailles (1921)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Émile Van Arenbergh na francouzské Wikipedii.