Émile van Arenbergh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Émile van Arenbergh
Narození15. května 1854
Lovaň, BelgieBelgie Belgie
Úmrtí3. ledna 1934 (ve věku 79 let)
Ixelles, BelgieBelgie Belgie
Povoláníbásník, životopisec, advokát
Národnostbelgická
Alma materKatolická univerzita v Lovani
VlivyJosé-María de Heredia
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Émile Van Arenbergh (15. května 1854 Lovaň3. ledna 1934 Ixelles) byl belgický básník. Jeho dílo pozůstává především ze sonetů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právo na Lovaňské univerzitě a v roce 1880 se stal tajemníkem tamější Literární společnosti. V roce 1883 se stal advokátem, později byl smírčím soudcem v Diestu, Anderlechtu a v Ixelles.

Protože měl rád historii, napsal dva životopisy, přičemž předmětem jeho zájmu se stali Juan de Austria a Karel V.. Dále publikoval básně v Journal des Beaux-Arts a v La Jeune Belgique a podílel se na Parnasse de la Jeune Belgique. Měl velký vliv na novou generaci belgických básníků. Jeho samého ovlivnil francouzsko-kubánský básník José-María de Heredia.

V roce 1908 obdržel belgický Řád Leopoldův a v roce 1921 se stal členem Francouzské akademie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Don Juan d'Autriche (1889), životopis Juana de Austria
  • Charles Quint (1900), životopis Karla V.
  • Carillons (1904)
  • Mes Médailles (1921)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Émile Van Arenbergh na francouzské Wikipedii.