Ženská budova (Chicago)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ženská budova
Základní informace
Slohitalská renesance
ArchitektSophia Hayden
Výstavba1893
Zánik1893
Poloha
AdresaChicago, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Souřadnice41°47′24″ s. š., 87°34′48″ z. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ženská budova (anglicky: The Woman's Building) byla navržena a postavena pro Světovou kolumbijskou výstavu, která se konala v Chicagu v roce 1893 pod záštitou Rady vedoucích dam.[1] Z dvanácti hlavních budov výstavy byla Ženská budova dokončena jako první 30. června 1892.[2] Měla výstavní prostory a také sněmovní sál, knihovnu a čestnou síň. V knize History of the World's Fair (v překladu: Historie světové výstavy) se uvádí: „Bude trvat dlouho, než se opět podaří shromáždit ze všech částí světa takový souhrn ženských prací, jaký je nyní k vidění v Ženské budově.”[3]

Budova byla po skončení výstavy stržena v rámci celkové demolice.

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Návrhy pro Ženskou budovu předložilo čtrnáct architektek. Rada architektů vybrala návrh Sophie Hayden,[4] která navrhla třípatrovou budovu s korintskými sloupy provedenou v italském renesančním stylu.[5] Čestná síň měla výšku celkem 21,3 m a nebyly v ní žádné sloupy ani podpěry, které by v prostoru tvořily překážku.[6] Za oficiální sochařku Ženské budovy byla vybrána Alice Rideout, která vytvořila vnější skupiny soch a fronton. Sochařka Enid Yandell navrhla a vytvořila karyatidu, která podpírala střešní zahradu.[7] Na výzdobu interiéru dohlížela interiérová návrhářka Candace Wheeler.[8]

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Půdorys a plán podlaží Ženské budovy

Součástí výzdoby interiéru byly nástěnné malby od Mary Fairchild MacMonnies Low (Primitivní žena) a Mary Cassatt (Moderní žena). Mary Cassatt byla požádána, aby namalovala nástěnnou malbu o rozměrech 17,6 × 3,6 m pro severní tympanon nad vchodem do Čestné galerie, která představovala pokrok žen v průběhu dějin a jmenovala se Moderní žena. Čtyři panely v Síni cti namalovaly Lucia Fairchild Fuller, Amanda Brewster Sewell, Rosina Emmet Sherwood a Lydia Field Emmet.[9] Dílo Rosiny Emmet Sherwood s názvem The Republic's Welcome to Her Daughters představuje neoklasicistní scénu s ženami zahalenými v tógách, které ženy vstupující do sálu obdarovávají vavřínovými věnci.[10] Nástěnná malba Women in Arcadia, kterou namalovala Amanda Brewster Sewell, zobrazuje slunečné léto se dvěma ženami, z nichž jedna, polonahá, natahuje ruku k ovci, druhá stojí za ní a ze stromu trhá pomeranče. Nástěnnou malbu na stropě knihovny namalovala Dora Wheeler Keith.[11] Bez ohledu na původ umělkyň všechny namalovaly nástěnné malby v „novém stylu”, který vznikl ve Francii.[11]

Britská sochařka Ellen Mary Rope přispěla basreliéfem zobrazujícím „Naději, Charitu, Víru a Nebeskou moudrost”, který později našel domov v jídelně první dámské ubytovny v Londýně, projektu sestřenic Rhody a Agnes Garrettových.[12]

Ve sněmovním sále se nacházelo sedm vitrážových oken, viditelných jak zevnitř, tak zvenčí. Nejvýraznější z nich se nacházelo za jevištěm. Vytvořily je Elisabeth Parsons, Edith Blake Brown a Ethel Isadore Brown, Massachusetts Mothering the Coming Woman of Liberty, Progress, and Light, zobrazující dvě ženy, obě v klasickém oděvu, přičemž ta v popředí drží vysoko nad hlavou pochodeň.[8]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Plakát Umění a řemesla v Ženské budově od francouzské malířky Madeleine Lemaire

V Ženské budově byly vystaveny práce žen z nejrůznějších oborů od výtvarného umění, užitého umění, literatury a hudby až po vědu a domácí hospodářství. Nechyběly ani exponáty o ženách v americké historii a v jiných kulturách a místech světa.[13] Součástí expozic byly také grafy a tabulky o postupu žen v průmyslu i o jejich filantropické a politické činnosti.[14] Smithsonův institut zapůjčil etnologickou výstavu s řemesly několika kultur včetně africké, indiánské a polynéské nazvanou „Ženská práce v divočině”.[14]

Knihovna, umístěná ve druhém patře a vyzdobená dřevěnými policemi na knihy, koženými pohovkami a uměleckými díly umělkyň, se pyšnila nejméně 8 000 knihami reprezentujícími 24 různých národů, z nichž všechny byly napsány ženami.[15]

K Ženské budově byla připojena Dětská budova, v níž byly vystaveny osvědčené americké postupy výchovy a vzdělávání dětí z 19. století.[16]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Enid Yandell je spoluautorkou částečně autobiografické knihy Three Girls in a Flat (1892, v překladu: Tři dívky v bytě), v níž popisuje svou účast na plánování veletrhu.[17]

Exponáty v Ženské budově inspirovaly dánskou šlechtičnu Sophii Oxholm k uspořádání ženské výstavy v Kodani, která nakonec vyústila v Kodaňskou ženskou výstavu v roce 1895.[18]

Budovy na světových výstavách jsou po skončení akce často demolovány a najít pro ně jiný domov je málokdy praktické (výjimkou byl Křišťálový palác po Světové výstavě v roce 1851). Ženská budova byla po skončení veletrhu stržena v rámci celkové demolice.[19] Po skončení výstavy byla nástěnná malba Mary Casatt a mnoho dalších uměleckých děl uloženo do skladu a poté ztraceno.[20]

O osmdesát let později byla Ženská budova pro historii téměř ztracena. S rozkvětem druhé vlny feminismu se ženy vydaly hledat to, co bylo dříve. Feministická umělkyně Judy Chicago a její tým studentek, které právě vytvářely film The Dinner Party, objevily v antikvariátu výtisk katalogu Ženské budovy. Když byla v roce 1973 otevřena Losangeleská ženská budova (Los Angeles Woman's Building), zakladatelky se rozhodly pojmenovat organizaci podle Ženské budovy z roku 1893.[21]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavní vstup do budovy
    Hlavní vstup do budovy
  • Ženská budova
    Ženská budova
  • Pohled z balkónu Ženské budovy – William Henry Jackson (1893)
    Pohled z balkónu Ženské budovy – William Henry Jackson (1893)
  • Mary Fairchild MacMonnies – Primitivní žena
    Mary Fairchild MacMonnies – Primitivní žena
  • Hide and Seek, sousoší před Ženskou budovou
    Hide and Seek, sousoší před Ženskou budovou
  • Část francouzské výstavy v Ženské budově
    Část francouzské výstavy v Ženské budově
  • Nástěnná malba na stropě knihovny od Dory Wheeler Keith
    Nástěnná malba na stropě knihovny od Dory Wheeler Keith
  • Nástěnná malba The Republic's Welcome to Her Daughters od Rosiny Emmet Sherwood
    Nástěnná malba The Republic's Welcome to Her Daughters od Rosiny Emmet Sherwood

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Woman's Building (Chicago) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CORN, Wanda M.; with contributions by Charlene G.; GARFINKEL, Charlene G.; MADSEN, Annelise K. Women building history: public art of the 1893 Columbian Exposition. Berkeley, Calif.: University of California Press, 2010. ISBN 0520241118. 
  2. ↑ PALM, Regina Megan. Women Muralists, Modern Woman and Feminine Spaces: Constructing Gender at the 1893 Chicago World's Columbian Exposition. Journal of Design History. 2010, s. 123–143. Dostupné online. ISSN 0952-4649. 
  3. ↑ TRUMAN, Benjamin Cummings. History of the World's Fair : being a complete description of the Columbian Exposition from its inception. Philadelphia, Pa.: H.W. Kelley, 1893. Dostupné online. S. 192. 
  4. ↑ RALPH, Julian. Chicago at the World's Fair. New York: Harper & Brothers Publishers, 1892. S. 162. 
  5. ↑ PALM, Regina Megan. Women Muralists, Modern Woman and Feminine Spaces: Constructing Gender at the 1893 Chicago World's Columbian Exposition. Journal of Design History. 2010, s. 123–143. Dostupné online. ISSN 0952-4649. 
  6. ↑ WEIMANN, Jeanne Madeline. The Fair Women: the story of the Woman's Building World's Columbian Exposition Chicago 1893. Chicago: Academy Chicago, 1981. Dostupné online. ISBN 0915864673. S. 167-175. 
  7. ↑ WEIMANN, Jeanne Madeline. The Fair Women: the story of the Woman's Building World's Columbian Exposition Chicago 1893. Chicago: Academy Chicago, 1981. Dostupné online. ISBN 0915864673. S. 159. 
  8. ↑ a b NICHOLS, K. L. Women's Public Arts & Architecture: 1893 Exposition [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ELLIOTT, Maud Howe. Art and Handicraft in the Woman's Building of the World's Columbian Exposition Chicago, 1983. Chicago and New York: Rand McNally & Company, 1894. Dostupné online. S. 43-47. 
  10. ↑ The Decoration of the Woman's Building at the Columbian Exposition. The Decorator and Furnisher. 1894, s. 221–222. Dostupné online. ISSN 2150-6256. 
  11. ↑ a b NICHOLS, K. L. Women's Public Arts & Architecture: 1893 Exposition [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Spirited Women of Gower Street: The Garretts and their Circle [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ ELLIOTT, Maud Howe. Art and Handicraft in the Woman's Building of the World's Columbian Exposition Chicago, 1983. Chicago and New York: Rand McNally & Company, 1894. Dostupné online. S. 7. 
  14. ↑ a b GULLETT, Gayle. "Our Great Opportunity": Organized Women Advance Women's Work at the World's Columbian Exposition of 1893. Illinois Historical Journal. 1994, s. 259–276. Dostupné online. ISSN 0748-8149. 
  15. ↑ SEARING, Susan E. Women in the White City: Lessons from the Woman's Building Library at the Chicago World's Fair. American Libraries. 2012, s. 44–47. Dostupné online. ISSN 0002-9769. 
  16. ↑ ELLIOTT, Maud Howe. Art and Handicraft in the Woman's Building of the World's Columbian Exposition Chicago, 1983. Chicago and New York: Rand McNally & Company, 1894. Dostupné online. S. 189-194. 
  17. ↑ YANDELL, Enid; HAYES, Laura. Three Girls in A Flat [online]. Penn Libraries [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kvindernes Udstilling 1895 [online]. 30 June 2012 [cit. 2018-08-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  19. ↑ WEIMANN, Jeanne Madeline. The Fair Women: the story of the Woman's Building World's Columbian Exposition Chicago 1893. Chicago: Academy Chicago, 1981. Dostupné online. ISBN 0915864673. S. 593. 
  20. ↑ MICHALSKA, Magda. Mary Cassatt’s Feminist Mural Which Has Gone Lost [online]. DailyArtMagazine.com [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ Celebrating The Woman's Building on International Women's Day [online]. Otis College of Art and Design [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ženská_budova_(Chicago)&oldid=23744641“