Španělská gramatika
Tento článek popisuje některá základní pravidla gramatiky španělštiny.
Podstatná jména
[editovat | editovat zdroj]Podstatná jména ve španělštině jsou pouze rodu mužského (masculino) a ženského (femenino). Neexistují podstatná jména rodu středního (neutro). Typickou koncovkou podstatných jmen rodu mužského ve španělštině je -o. Ale i přesto jsou některá podstatná jména ženského rodu také zakončena na písmeno -o (la mano – ruka, la foto – fotka aj.). Typickou koncovkou pro ženský rod je -a nebo -ión. Ale i některá podstatná jména ženského rodu zakončená na -ma nebo -ión jsou rodu mužského (el tema – téma, el avión – letadlo). Podstatná jména rodu ženského jsou vždy slova končící na -dad, -ted, -tud, -umbre, -ción nebo -sión.
Rody podle významu
[editovat | editovat zdroj]Masculina (mužský rod): bývají to mužské bytosti (el padre – otec), řeky (el Ebro), moře (el Mediterráneo – Středozemní moře), hory (el Mulhácen), světové strany (el norte – sever), dny (el lunes – pondělí), měsíce (el mayo – květen), ovocné stromy (el pelar – hrušeň) a zpodstatnělé infinitivy (el saber – vědění).
Feninina (ženský rod): bývají to ženské bytosti (la madre – matka), plody (la pera – hruška) a písmena (la ene – N).
Členy podstatných jmen
[editovat | editovat zdroj]Člen určitý
[editovat | editovat zdroj]Rod | mužský | ženský | střední |
Jednotné číslo | el | la | lo |
Množné číslo | los | las | – |
Člen neurčitý
[editovat | editovat zdroj]Rod | mužský | ženský | střední |
Jednotné číslo | un | una | – |
Množné číslo | unos | unas | – |
Přídavná jména
[editovat | editovat zdroj]Přídavná jména ve španělštině se shodují s podstatnými jmény, k nimiž se vztahují, v rodě a čísle. Přídavná jména mužského rodu zakončená na -o mají v ženském rodě koncovku -a (alto – alta / vysoký – vysoká), tudíž je postup ve španělštině velmi podobný, jako v češtině. Tento postup je stejný i u národností (español – española / Španěl – Španělka).
Množné číslo
[editovat | editovat zdroj]Je obvykle tvořeno koncovkou -es (mužský rod) nebo -as (ženský rod) – los ojos azules – modré oči; las casas altas – vysoké domy.
Stupňování
[editovat | editovat zdroj]pozitiv | largo | dlouhý |
komparativ | más largo | delší |
superlativ | el más largo | nejdelší |
Komparativ (comparativo) se tvoří pomocí más nebo menos. Superlativ (superlativo) se tvoří z komparativu připojením členu nebo zájmena (la más alta – nejvyšší).
Zájmena
[editovat | editovat zdroj]Osobní
[editovat | editovat zdroj]Jednotné číslo | Množné číslo | |||
---|---|---|---|---|
1. os. | yo | já | nosotros, nosotras | my |
2. os. | tú | ty | vosotros, vosotras | vy |
3. os. | el, ella, usted | on, ona, vy | ellos, ellas, ustedes | oni, ony, ona |
Zvratná
[editovat | editovat zdroj]Jednotné číslo | Množné číslo | |||
---|---|---|---|---|
1. os. | me lavo | myji se | nos lavamos | myjeme se |
2. os. | te lavas | myješ se | os laváis | myjete se |
3. os. | se lava | myje se | se lavan | myjí se |
Přivlastňovací – přízvučná
[editovat | editovat zdroj]Jednotné číslo
[editovat | editovat zdroj]- Mío/mía – můj, moje
- tuyo, tuya – tvůj, tvá
- suyo/suya – jeho, její, Váš
- nuestro, nuestra – náš, naše
- vuestro, vuestra – váš, vaše
- suyo, suya – jejich, Váš, vaše
Množné číslo
[editovat | editovat zdroj]- Míos, mías – moji, moje
- tuyos/tuyas – tvoji, tvoje
- suyos/suyas – jeho, její, Vaše
- nuestros/nuestras – naši, naše
- vuestros/vuestras – vaši, vaše
- suyos/suyas – jejich, Vaši, Vaše
Přivlastňovací – nepřízvučná
[editovat | editovat zdroj]Jednotné číslo
[editovat | editovat zdroj]- Mi – můj, má
- tu – tvůj, tvá
- su – jeho, její
- nuestro – náš
- nuestra – naše
- vuestro – váš
- vuestra – vaše
- su – jejich, Vás, Vaše
Množné číslo
[editovat | editovat zdroj]- Mis – moji, moje
- tus – tvoji, tvoje
- sus – jeho, její, Vaši, Vaše
- nuestros – naši
- nuestras – naše
- vuestros – vaši
- vuestras – vaše
- sus – jejich, Vaši, Vaše
Ukazovací
[editovat | editovat zdroj]mužský rod | ženský rod | střední rod | |
tento/tenta | este | esta | esto |
ten/ta | ese | esa | eso |
onen, tamten | aquel | aquella | aquello |
Vztažná
[editovat | editovat zdroj]QUE – který, jenž. Vztahuje se na osoby i věci.
QUIEN, QUIENES – kdo, který jenž. Vztahuje se pouze na osoby.
EL QUE, LA QUE, LOS QUE, LAS QUE, EL CUAL, LA CUAL, LOS CUALES, LAS CUALES – který, jenž. Užívá se hlavně po předložkách.
LO QUE – to, co, což. Vztahuje se k celé větě.
CUANTO, CUANTA, CUANTOS, CUANTAS – kolikerý, kolik, vše, co. Řídí se podstatným jménem, k němuž se vztahuje.
CUYO, CUYA, CUYOS, CUYAS – jehož, jejíž, jejichž. Řídí se podstatným jménem, které po něm následuje.
Tázací
[editovat | editovat zdroj]mužský rod | ženský rod | střední rod | |
---|---|---|---|
kdo? | ¿quién? | ¿quién? | – |
co? | ¿qué? | ¿qué? | ¿qué? |
který? | ¿cuál? | ¿cuál? | – |
kolik? | ¿cuánto? | ¿cuánta? | ¿cuánto? |
Neurčitá
[editovat | editovat zdroj]ALGO – něco, cosi
ALGUIEN – někdo, kdosi
ALGUNO, ALGUNA, ALGUNOS, ALGUNAS – některý, nějaký
CADA CUAL, CADA UNO, CADA UNA – každý, každá. Vztahuje se především na osoby.
CADA – každý, každá
CIERTO, CIERTA, CIERTOS, CIERTAS – jistý, jakýsi
CUALQUIER, QUALESQUIERA – kterýkoli, jakýkoli, kdokoli
QUIENQUIERA – kdokoli
DEMÁS – ostatní
OTRO, OTRA, OTROS, OTRAS – jiný, jiná, jiní, další
TODO, TODA, TODOS, TODAS – všechen, všechna, všichni, všechny, každý
VARIOS, VARIAS – někteří, některé, několik
Záporná
[editovat | editovat zdroj]NINGUNO, NINGUNA, NINGUNOS, NINGUNAS – žádný, nikdo
NADIE – nikdo
NADA – nic
Číslovky
[editovat | editovat zdroj]Základní | ||
---|---|---|
cero | nula | 0 |
uno/una | jedna | 1 |
dos | dva | 2 |
tres | tři | 3 |
cuatro | čtyři | 4 |
cinco | pět | 5 |
seis | šest | 6 |
siete | sedm | 7 |
ocho | osm | 8 |
nueve | devět | 9 |
diez | deset | 10 |
once | jedenáct | 11 |
doce | dvanáct | 12 |
trece | třináct | 13 |
catorce | čtrnáct | 14 |
quince | patnáct | 15 |
dieciséis | šestnáct | 16 |
diecisiete | sedmnáct | 17 |
dieciocho | osmnáct | 18 |
diecinueve | devatenáct | 19 |
veinte | dvacet | 20 |
veintidós | dvacet dva | 22 |
treinta | třicet | 30 |
treinta y tres | třicet tři | 33 |
cuarenta | čtyřicet | 40 |
cuarenta y cuatro | čtyřicet čtyři | 44 |
cincuenta | padesát | 50 |
cincuenta y cinco | padesát pět | 55 |
sesenta | šedesát | 60 |
sesenta y seis | šedesát šest | 66 |
setenta | sedmdesát | 70 |
setenta y siete | sedmdesát sedm | 77 |
ochenta | osmdesát | 80 |
ochenta y ocho | osmdesát osm | 88 |
noventa | devadesát | 90 |
noventa y nueve | devadesát devět | 99 |
cien (ciento) | sto | 100 |
ciento dos | sto dva | 102 |
doscientos | dvě stě | 200 |
quinientos | pět set | 500 |
mil | jeden tisíc | 1 000 |
mil tres | jeden tisíc tři | 1 003 |
cinco mil | pět tisíc | 5 000 |
diez mil | deset tisíc | 10 000 |
un millón | jeden milión | 1 000 000 |
seis milliónes | šest milionů | 6 000 000 |
Řadové
[editovat | editovat zdroj]1° – primero
2° – segundo
3° – tercero
4° – cuarto
5° – quinto
6° – sexto
7° – séptimo
8° – octavo
9° – noveno
10° – décimo
20° – vigésimo
100° – centésimo
Číslovky řadové se ve španělštině používají méně často, než číslovky řadové v češtině. Například u staletí se převážně používají číslovky základní.
Desetinná čísla
[editovat | editovat zdroj]Desetinná čísla se ve španělštině čtou jako sesenta y nueve coma noventa y dos (69,92).
Slovesa
[editovat | editovat zdroj]Sloveso být
[editovat | editovat zdroj]Ve španělštině jsou tři slovesa, která mají v češtině význam být.
- SER – popisuje vlastnost, původ, udává čas, vlastnictví a povolání. Sloveso SER je nepravidelné.
- ESTAR – popisuje přechodný stav, situaci, umístění, také udává čas a povolání. Sloveso ESTAR je také nepravidelné.
- HAY – pomocí toho slovesa se udává místo, poloha, nacházení se někde. Sloveso HAY se nečasuje. Má pouze jeden tvar.
Pravidelná slovesa
[editovat | editovat zdroj]Slovesa v infinitivu poznáme pomocí koncovek -ar, -er, nebo -ir. Slovesa podle koncovek se časují následovně
hablar (mluvit) -AR | beber (pít) -ER | subir (stoupat) -IR | |
---|---|---|---|
1. osoba (yo) | hablo | bebo | subo |
2. osoba (tú) | hablas | bebes | subes |
3. osoba (el, ella) | habla | bebe | sube |
1. osoba (nosotros) | hablamos | bebemos | subimos |
2. osoba (vosotros) | habláis | bebéis | subís |
3. osoba (ellos, ellas) | hablan | beben | suben |
Nepravidelná slovesa
[editovat | editovat zdroj]Nepravidelná slovesa ve španělštině jsou řazena do skupin, ale existují i normální nepravidelná slovesa.
cerrar (zavřít) | perder (ztratit) | discernir (rozeznat) | |
---|---|---|---|
1. osoba (yo) | cierro | pierdo | discierno |
2. osoba (tú) | cierraras | pierdes | disciernes |
3. osoba (el, ella) | cierra | pierde | discierne |
1. osoba (nosotros) | cerramos | perdemos | discernimos |
2. osoba (vosotros) | cerráis | perdéis | discernís |
3. osoba (ellos, ellas) | cierran | pierden | disciernen |
contar (počítat) | mover (hýbat) | dormir (spát) | |
---|---|---|---|
1. osoba (yo) | cuento | muevo | duermo |
2. osoba (tú) | cuentas | mueves | duermes |
3. osoba (el, ella) | cuenta | mueve | duerme |
1. osoba (nosotros) | contamos | movemos | dormimos |
2. osoba (vosotros) | contáis | movéis | dormís |
3. osoba (ellos, ellas) | cuentan | mueven | duermen |
jugar (hrát) | |
---|---|
1. osoba (yo) | juego |
2. osoba (tú) | juegas |
3. osoba (el, ella) | juega |
1. osoba (nosotros) | jugamos |
2. osoba (vosotros) | jugáis |
3. osoba (ellos, ellas) | juegan |
pedir (žádat) | |
---|---|
1. osoba (yo) | pido |
2. osoba (tú) | pides |
3. osoba (el, ella) | pide |
1. osoba (nosotros) | pedimos |
2. osoba (vosotros) | pedís |
3. osoba (ellos, ellas) | piden |
sentir (cítit) | |
---|---|
1. osoba (yo) | siento |
2. osoba (tú) | sientes |
3. osoba (el, ella) | siente |
1. osoba (nosotros) | sentimos |
2. osoba (vosotros) | sentís |
3. osoba (ellos, ellas) | sienten |
dormir (spát) | |
---|---|
1. osoba (yo) | duermo |
2. osoba (tú) | duermes |
3. osoba (el, ella) | duerme |
1. osoba (nosotros) | dormimos |
2. osoba (vosotros) | dormís |
3. osoba (ellos, ellas) | duermen |
conocer (poznat) | lucir (zářit) | |
---|---|---|
1. osoba (yo) | conozco | luzco |
2. osoba (tú) | conoces | luces |
3. osoba (el, ella) | conoce | luce |
1. osoba (nosotros) | conocemos | lucimos |
2. osoba (vosotros) | conocéis | lucís |
3. osoba (ellos, ellas) | conocen | lucen |
conducir (řídit) | |
---|---|
1. osoba (yo) | conduzco |
2. osoba (tú) | conduces |
3. osoba (el, ella) | conduce |
1. osoba (nosotros) | conducimos |
2. osoba (vosotros) | conducís |
3. osoba (ellos, ellas) | conducen |
construir (postavit) | |
---|---|
1. osoba (yo) | construyo |
2. osoba (tú) | construyes |
3. osoba (el, ella) | construye |
1. osoba (nosotros) | construimos |
2. osoba (vosotros) | construís |
3. osoba (ellos, ellas) | construyen |
tener (mít) | poner (dát) | |
---|---|---|
1. osoba (yo) | tengo | pongo |
2. osoba (tú) | tienes | pones |
3. osoba (el, ella) | tiene | pone |
1. osoba (nosotros) | tenemos | ponemos |
2. osoba (vosotros) | tenéis | ponéis |
3. osoba (ellos, ellas) | tienen | ponen |
dar (dát) | estar (být) | ser (být | ir (jít) | |
---|---|---|---|---|
1. osoba (yo) | doy | estoy | soy | voy |
2. osoba (tú) | das | estás | eres | vas |
3. osoba (el, ella) | da | está | es | va |
1. osoba (nosotros) | damos | estamos | somos | vamos |
2. osoba (vosotros) | dais | estáis | sois | vais |
3. osoba (ellos, ellas) | dan | están | son | van |
Příslovce
[editovat | editovat zdroj]Příslovce způsobu se tvoří pomocí koncovky mente k ženskému přídavnému jménu. Rápido (mužský rod) – rápida (ženský rod) – rápidamente (přidání mente). Nuevo – nueva – nuevamente.
Stupňování
[editovat | editovat zdroj]pozitiv | claramente | jasně |
komparativ | más claramente | jasněji |
superlativ | lo más claramente | nejjasněji |
Nepravidelnosti
[editovat | editovat zdroj]bien | dobře | mejor | lépe |
mal | špatně | peor | hůře |
mucho | mnoho | más | více |
poco | málo | menos | méně |
Předložky
[editovat | editovat zdroj]
Španělsky |
Česky |
Příklad ve španělštině |
Přeložený příklad |
---|---|---|---|
a, hasta, hacia, para | do | Sale a Praga. | Odjíždí do Prahy. |
de, desde | z, od | Viene desde lejos. | Přichází z daleka. |
a, hacia | k | Hacia el oeste. | K západu. |
en, a, de | v | A la derecha. | Vpravo. |
de, sobre | o | Libro de la naturaleza. | Kniha o přírodě. |
con | s | Con alegría | S radostí. |
sin | bez | Los sin trabajo. | Bez práce. |
para | pro | Es para ti. | To je pro tebe. |
durante | během | Durante el viaje. | Během cesty. |
según | podle | Según el libro. | Podle knihy. |
salvo, excepto | kromě, mimo | Llegaron todos salvo Juan. | Přišli všichni, kromě Juana. |
al lado de, junto a, cerca de, a, en, con | u | Con ellos. | U nich. |
hace + číslovka, antes, antes de | před (časově) | Antes de la comida. | Před jídlem. |
ante, delante de | před (místně) | Delante de la casa hay un jardín. | Před domem je zahrada. |
dentro de | za (časově) | Dentro de cinco meses. | Za pět měsíců. |
tras, detrás de | za (místně) | Detrás de la casa. | Za domem. |
después de | po | Después de la boda. | Po svatbě. |
alrededor de, en torno a, hacia | kolem, okolo | Alrededor de la casa. | Kolem domu. |
sobre, encima de, por encima de | nad | Sobre la mesa. | Nad stolem. |
bajo, debajo de | pod | Debajo de la mesa. | Pod stolem. |
a lo largo | podél | Vamos a lo largo del río. | Jdeme podél řeky. |
entre | mezi | Entre dos árboles. | Mezi dvěma stromy. |
contra, a | proti | Contra la corriente. | Proti proudu. |
frente a, enfrente de | naproti | Frente a vuestra coche. | Naproti vašemu autu. |
incluso | včetně | Llegaron todos, incluso Juan. | Přišli všichni, včetně Juana. |
Spojky
[editovat | editovat zdroj]Souřadící (de coordinación)
[editovat | editovat zdroj]- Y (v češtině a). Před slovy začínajícími na -i nebo -hi se mění v e (María y Juana ale María e Isabel).
- O (v češtině nebo). Před slovy začínajícími na -o nebo -ho se mění v u (dos o tres ale siete u ocho).
- Ni (v češtině ani). Tato spojka se nikterak nemění (Ni Pedro ni Juan - Ani Pedro, ani Juan).
Podřadicí (de subordinación)
[editovat | editovat zdroj]- QUE – že, aby
- PERO, MAS – ale
- POR QUE – protože
- COMO – jak, jelikož
- AUNQUE – ačkoli, i kdyby
- SI, BIEN QUE AUN CUANDO – jestliže, kdyby
- CUANDO – když (oznamovací způsob), až (spojovací způsob)
- SINO – nýbrž, leč
- A FIN DE QUE, PARA QUE – aby (spojovací způsob)
- A PESAR DE QUE – přestože
- DE MANERA QUE, DE MODO QUE – tak, že, tak, aby (spojovací způsob)
- HASTA QUE – dokud ne
- MIENTRAS QUE – zatímco, pokud
- SIN QUE – aniž (spojovací způsob)
- YA QUE – poněvadž, neboť
Interpunkce
[editovat | editovat zdroj]Ve španělštině je otázka uvozena obráceným otazníkem (¿) a zakončena běžným otazníkem (?), rozkaz je uvozen obráceným vykřičníkem (¡) a zakončen běžným vykřičníkem (!). Příklady: ¿Cómo estás? – Jak se máš?, ¡Rápido! – Rychle!
Španělština nevyužívá tak hojně čárek jako čeština. Čárky se před spojkami dělají jen výjimečně, nejčastěji před spojkou „pero“ (ale).
Slovní zásoba
[editovat | editovat zdroj]Dny v týdnu (Los días de la semana)
[editovat | editovat zdroj]- Pondělí – lunes
- Úterý – martes
- Středa – miércoles
- Čtvrtek – jueves
- Pátek – viernes
- Sobota – sábado
- Neděle – domingo
Měsíce (Meses)
[editovat | editovat zdroj]- Leden – enero
- Únor – febrero
- Březen – marzo
- Duben – abril
- Květen – mayo
- Červen – junio
- Červenec – julio
- Srpen – agosto
- Září – septiembre
- Říjen – octubre
- Listopad – noviembre
- Prosinec – diciembre
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GÓMEZ TORREGO, Leonardo. Gramática didáctica del español. Madrid: SM, 2007. Dostupné online. ISBN 9788467515497. (španělsky)
- Autorský kolektiv pracovníků Lingea s. r. o. Studijní konverzace španělština. 1. vyd. Brno: Lingea, 2021. 288 s. ISBN 978-80-7508-710-2. S. 161–178.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Španělská gramatika na Wikimedia Commons