Ču Jün-ming
| Ču Jün-ming | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Ču Si-če, Č’-šan, Č’-č’-šan |
| Narození | 1460 Su-čou, Ťiang-su |
| Úmrtí | 1526 |
| Země | říše Ming |
| Vzdělání | ťü-žen (1492) |
| Povolání | úředník |
| Rodiče | Ču A |
| Děti | Ču Sü |
| Příbuzní | Sü Jou-čen (děd), Li Jing-čen (tchán) |
| Znám jako | kaligraf, básník a esejista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ču Jün-ming (čínsky pchin-jinem Zhù Yǔnmíng, znaky 祝允明, 1460–1526) byl kaligraf, básník a esejista mingské Číny známý především svým bláznivým konceptním písmem.
Jména
[editovat | editovat zdroj]Ču Jün-ming používal zdvořilostní jméno Si-če (čínsky pchin-jinem Xīzhé, znaky 希哲) a pseudonymy Č’-šan (čínsky pchin-jinem zhīshān, znaky 枝山) a Č’-č’-šan (čínsky pchin-jinem zhīzhǐshān, znaky 枝指山),.
Život
[editovat | editovat zdroj]Ču Jün-ming pocházel ze Su-čou, narodil se roku 1460.[1] Byl vnukem učence a kaligrafa Sü Jou-čena (1407–1472) a zetěm Li Jing-čena (李应祯, 1431–1493),[1] Měl šest prstů na pravé ruce (k nim se vztahovala jeho přezdívka Č’-č’-šan). Jak bylo v jeho společenské vrstvě obvyklé, vzdělával se v konfuciánské filozofii i uměních, přičemž jeho umělecký talent se ukazoval už od dětství.[2] Roku 1492 složil provinční úřednické zkoušky, u metropolitních zkoušek v hlavním městě však opakovaně propadl.[2] I tak se mu podařilo získat úřední jmenování, roku 1514 se stal přednostou okresu Sing-ning v jihočínské provincii Kuang-tung a roku 1522 byl povýšen na místo pomocníka prefekta Nankingu. Zde zůstal necelý rok a kvůli nemoci odešel na odpočinek.[3]
Zvláště vynikal v kaligrafii, ale uznáván byl i pro svou učenost, eseje a poezii.[3] Spolu s Wen Čeng-mingem, Tchang Jinem a Sü Čen-čchingem je počítán mezi „čtyři nadané učence z Wu“.[2] Jako kaligraf vynikal ve všech typech písma, přičemž si za vzor bral mistry dynastií Ťin a Tchang, ceněné byly jeho texty v kurzivním a malém vzorovém písmu.[2] Největší obdiv si získal svým „bláznivým konceptním písmem“, ke kterému se obrátil po neúspěchu ve zkouškách.[4]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ču Jün-ming na Wikimedia Commons
- ↑ a b ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0. S. 245.
- ↑ a b c d National Palace Museum. The Myriad Forms in the Tip of a Brush: the Art of Calligraphy by Zhu Yunming and the Beauty of Palace-Covering Flowers: Zhao Chang’s “Picture for the New Year” Special Exhibitions now Showing in the National Palace Museum [online]. National Palace Museum, 2013-01-02 [cit. 2014-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ChinaOnlineMuseum. Zhu Yunming [online]. ChinaOnlineMuseum.com [cit. 2014-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zádrapa, s. 246.
