Čéč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čéč

Nejvyšší číšník Českého království
Ve funkci:
1253 – 1256
Panovník Václav I.Přemysl Otakar II.
Předchůdce Bavor
Nástupce Diviš

Nejvyšší zemský a dvorský sudí Českeho království
Ve funkci:
1256 – 1264
Panovník Přemysl Otakar II.
Předchůdce Pomněn
Nástupce Drslav

Narození 13. století
Úmrtí 1270?
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Čéčova manželka Gisela z Kuenringu

Čéč z Budivojovic (†1270?)[1], někdy se uvádí bez přídomku jako Čéč a nebo jako Čéč z Budějovic, v originálech např. Scech de Budwog, Checho de Budiwogewich či Schesho de Budwois, byl jihočeský šlechtic žijící ve 13. století, nejvyšší číšník Království českého mezi roky 1253 a 1256, a následně jeho nejvyšší sudí (dvorský i zemský) v letech 1256–1264.

Poprvé se připomíná v roce 1251 jako vlastník vsi Budivojovice, u vltavského brodu, která se později stala pod názvem Staré město součástí královského města České Budějovice, založeného roku 1265 králem českým Přemyslem Otakarem II. Ves Budivojovice ležela v místech, kde dnes stojí Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa. Kolem roku 1260 mu Přemysl Otakar II. zastavil hrad Hlubokou, aby získal pozemek pro založení města České Budějovice, krátce poté mu ovšem hrad opět odňal a náhradou mu místo peněz přidělil ves Velíš u Jičína.[2] Roku 1263 prodává Čéč se souhlasem manželky Guty Vyšebrodskému klášteru ves Záboří (Záhorčice) ležící pravděpodobně v katastru dnešní obce Boršov nad Vltavou. Roku 1265 získává jako odškodnění za pozemek k výstavbě Českých Budějovic velešínské panství. Čéč Velešín zanedlouho prodal Benešovi Pyšnému z Michalovic. Kolem roku 1270 přikázal vystavět kostel Všech svatých, jehož stavbu osobně řídil děkan pražské kapituly Vít. Čéčovou druhou manželkou byla dcera hornorakouského rodu Kuenringů Gisela.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Nebe, 2006. 672 s. ISBN 80-239-6706-1. Kapitola Čéč z Budivojovic, s. 72. 
  2. Historie − 13.století [online]. Hluboká nad Vltavou: Oficiální stránky zámku Hluboká [cit. 2012-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-28.