Třída Deutschland: Porovnání verzí
m S děly ráže 28 cm (ne)patří do které kategorie tehdejších křižníků? |
vrácen nesmyslně a bezdůvodně odstraněný text |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
|obrázek=[[Soubor:Admiral Scheer in Gibraltar.jpg|300px|Admiral Scheer]] ''Admiral Scheer'' |
|obrázek=[[Soubor:Admiral Scheer in Gibraltar.jpg|300px|Admiral Scheer]] ''Admiral Scheer'' |
||
|uživatel=[[Kriegsmarine]] |
|uživatel=[[Kriegsmarine]] |
||
|typ=kapesní bitevní loď |
|typ=kapesní bitevní loď<br />[[těžký křižník]] (od [[1940]]) |
||
|lodě=[[Lützow (kapesní bitevní loď)|''Lützow'']] (ex ''Deutschland'')<br />[[Admiral Scheer|''Admiral Scheer'']]<br />[[Admiral Graf Spee|''Admiral Graf Spee'']] |
|lodě=[[Lützow (kapesní bitevní loď)|''Lützow'']] (ex ''Deutschland'')<br />[[Admiral Scheer|''Admiral Scheer'']]<br />[[Admiral Graf Spee|''Admiral Graf Spee'']] |
||
|zahájení stavby=1929–1932 |
|zahájení stavby=1929–1932 |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
|šířka= |
|šířka= |
||
|ponor= |
|ponor= |
||
|pohon=8 naftový motor MAN<br />54 000 |
|pohon=8 naftový motor MAN<br />54 000 hp<br />4 šrouby |
||
|rychlost=28,5 uzlu |
|rychlost=28,5 uzlu |
||
|dosah= |
|dosah= |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
}} |
}} |
||
'''Třída Deutschland''' ('''kapesní bitevní loď''', resp. '''pancéřová loď''', [[Němčina|něm.]] ''Panzerschiff'') byla unikátní třída a konstrukce [[válečná loď|válečných lodí]] vyvinutá v [[Německo|Německu]]. Kapesní bitevní loď byl původně posměšný název ražený [[Britové|Brity]], kteří s oblibou srovnávali lodě třídy ''Deutschland'' se svými [[bitevní loď|bitevními loděmi]], název se pak v české populárně naučné literatuře (a koneckonců i dalších) vžil a ztratil svůj pejorativní nádech. |
'''Třída Deutschland''' ('''kapesní bitevní loď''', resp. '''pancéřová loď''', [[Němčina|něm.]] ''Panzerschiff'') byla unikátní třída a konstrukce [[válečná loď|válečných lodí]] vyvinutá v [[Německo|Německu]]. Její tři jednotky jsou dnes přes svou specifičnost řazeny mezi [[Těžký křižník|těžké křižníky]]. Kapesní bitevní loď byl původně posměšný název ražený [[Britové|Brity]], kteří s oblibou srovnávali lodě třídy ''Deutschland'' se svými [[bitevní loď|bitevními loděmi]], název se pak v české populárně naučné literatuře (a koneckonců i dalších) vžil a ztratil svůj pejorativní nádech. |
||
Kapesní bitevní loď představovala výsledek německé snahy postavit válečné lodě silnější než běžné [[křižník]]y navzdory omezením daným [[Versailleská smlouva|Versailleskou smlouvou]], dle kterých nesmělo stavět lodě o [[výtlak]]u větším než 10 000 tun. Nutno podotknout, že tyto lodě smlouvu i tak porušovaly, protože jejich skutečný výtlak byl 10 600-12 100 tun. |
Kapesní bitevní loď představovala výsledek německé snahy postavit válečné lodě silnější než běžné [[křižník]]y navzdory omezením daným [[Versailleská smlouva|Versailleskou smlouvou]], dle kterých nesmělo stavět lodě o [[výtlak]]u větším než 10 000 tun. Nutno podotknout, že tyto lodě smlouvu i tak porušovaly, protože jejich skutečný výtlak byl 10 600-12 100 tun. |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
''Kapesní bitení lodě'' však byly pomalejší než moderní [[Lehký křižník|lehké křižníky]], které ale překonávaly svou palebnou silou a pancéřováním. Konkrétně lze poukázat na v mnoha ohledech poučnou [[Bitva u ústí Rio de La Plata|bitvu u ústí řeky La Plata]], kde se střetla britská flotila tvořená jedním těžkým ([[HMS Exeter (68)|HMS Exeter]]) a dvěma lehkými ([[HMS Ajax (22)|HMS Ajax]] a [[HMNZS Achilles (70)|HMS Achilles]]) křižníky s kapesní bitevní lodí ''[[Admiral Graf Spee]]''. Ukázalo se, že ani tyto tři lodě dohromady nejsou nepříteli odpovídajícím protivníkem, ovšem vyšší rychlost britských [[Lehký křižník|lehkých křižníků]] jim umožňovala posléze nepřítele sledovat a navádět k němu další, těžší jednotky. |
''Kapesní bitení lodě'' však byly pomalejší než moderní [[Lehký křižník|lehké křižníky]], které ale překonávaly svou palebnou silou a pancéřováním. Konkrétně lze poukázat na v mnoha ohledech poučnou [[Bitva u ústí Rio de La Plata|bitvu u ústí řeky La Plata]], kde se střetla britská flotila tvořená jedním těžkým ([[HMS Exeter (68)|HMS Exeter]]) a dvěma lehkými ([[HMS Ajax (22)|HMS Ajax]] a [[HMNZS Achilles (70)|HMS Achilles]]) křižníky s kapesní bitevní lodí ''[[Admiral Graf Spee]]''. Ukázalo se, že ani tyto tři lodě dohromady nejsou nepříteli odpovídajícím protivníkem, ovšem vyšší rychlost britských [[Lehký křižník|lehkých křižníků]] jim umožňovala posléze nepřítele sledovat a navádět k němu další, těžší jednotky. |
||
Jelikož koncepce kapesní bitevní lodě relativně rychle zastarala a ztratila některé své výhody: díky rychlému vývoji v oblasti pohonu už v roce [[1939]] existovaly bitevní křižníky rychlejší než ony samy, což zpochybnilo celou koncepci, s níž byly kapesní lodě vyvinuty, neboť ta počítala s tím, že budou schopny ujet všemu silnějšímu, byly v roce [[1940]] německým námořnictvem překlasifikovány na těžké křižníky,<ref>http://www.warshipsww2.eu/lode.php?language=&period=&idtrida=17</ref> v této třídě však stále představovaly vysoký nadstandard. |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
||
Verze z 20. 1. 2010, 06:17
Šablona:Infobox Třída válečných lodí
Třída Deutschland (kapesní bitevní loď, resp. pancéřová loď, něm. Panzerschiff) byla unikátní třída a konstrukce válečných lodí vyvinutá v Německu. Její tři jednotky jsou dnes přes svou specifičnost řazeny mezi těžké křižníky. Kapesní bitevní loď byl původně posměšný název ražený Brity, kteří s oblibou srovnávali lodě třídy Deutschland se svými bitevními loděmi, název se pak v české populárně naučné literatuře (a koneckonců i dalších) vžil a ztratil svůj pejorativní nádech.
Kapesní bitevní loď představovala výsledek německé snahy postavit válečné lodě silnější než běžné křižníky navzdory omezením daným Versailleskou smlouvou, dle kterých nesmělo stavět lodě o výtlaku větším než 10 000 tun. Nutno podotknout, že tyto lodě smlouvu i tak porušovaly, protože jejich skutečný výtlak byl 10 600-12 100 tun.
Stavba těchto lodí probíhala v první polovině 30. let 20. století, celkem byly spuštěny tři lodě:
- Deutschland (později přejmenovaný na Lützow)
- Admiral Scheer
- Admiral Graf Spee
Lodě této třídy - konstruované podle filosofie „silnější než rychlejší, rychlejší než silnější“ - překonávaly pancéřováním i palebnou silou všechny tehdejší těžké křižníky, některé z nich pak předstihly i v rychlosti. Bitevním lodím a bitevním křižníkům se sice nevyrovnaly, mohly jim ale bez větších potíží uniknout. V době jejich vzniku disponoval předpokládaný protivník (Royal Navy) pouze třemi jednotkami, které měly nejenom větší palebnou sílu, ale i větší rychlost a setkání s nimi by proto pro kapesní bitevní loď pravděpodobně bylo fatální. Byly to bitevní křížníky HMS Hood, HMS Renown a HMS Repulse.
Kapesní bitení lodě však byly pomalejší než moderní lehké křižníky, které ale překonávaly svou palebnou silou a pancéřováním. Konkrétně lze poukázat na v mnoha ohledech poučnou bitvu u ústí řeky La Plata, kde se střetla britská flotila tvořená jedním těžkým (HMS Exeter) a dvěma lehkými (HMS Ajax a HMS Achilles) křižníky s kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee. Ukázalo se, že ani tyto tři lodě dohromady nejsou nepříteli odpovídajícím protivníkem, ovšem vyšší rychlost britských lehkých křižníků jim umožňovala posléze nepřítele sledovat a navádět k němu další, těžší jednotky.
Jelikož koncepce kapesní bitevní lodě relativně rychle zastarala a ztratila některé své výhody: díky rychlému vývoji v oblasti pohonu už v roce 1939 existovaly bitevní křižníky rychlejší než ony samy, což zpochybnilo celou koncepci, s níž byly kapesní lodě vyvinuty, neboť ta počítala s tím, že budou schopny ujet všemu silnějšímu, byly v roce 1940 německým námořnictvem překlasifikovány na těžké křižníky,[1] v této třídě však stále představovaly vysoký nadstandard.
Reference
Odkazy
Literatura
- Breyer, Siegfried, and Gerhard Koop. Edward Force, trans. The German Navy at War 1939–1945: Volume 1—The Battleships. West Chester, Penn.: Schiffer, 1989. ISBN 0-88740-220-8.
- Ireland, Bernard, and Tony Gibbons (illustrator). Jane's Battleships of the 20th Century, pp. 42–43. New York: HarperCollins, 1996. ISBN 0-00-470997-7.
- Pope, Dudley. Graf Spee: The Life and Death of a Raider. Philadelphia: J.B. Lippincott Co., 1956.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Deutschland na Wikimedia Commons