Diskuse:Třída Deutschland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zajímavé, pěkné, ale chybí jakkékoliv zdroje a reference... --Chmee2 10:44, 1. 9. 2007 (UTC)

Zařazení[editovat zdroj]

— ad Cinik:

1.) Neznám jediný pramen, který by udával, že třída Deutschland měla čtyři lodní vrtule… Co třeba takhle nějaké foto, kupř. rozestavěné lodi, či lodi v suchém doku, názorně ukazující čtveřici lodních vrtulí?

Věci k diskusi:

2.) Ve shrnutí editace zřetelně píšu toto: »Odstranění části "jelikož zastaraly, byly překlasifikovány" - obsahuje poměrně zřejmý rozpor s textem výše…«

Původní text: »Jelikož kapesní bitevní lodě relativně rychle zastaraly a ztratily některé své výhody (díky rychlému vývoji v oblasti pohonu už v roce 1939 existovaly bitevní křižníky rychlejší než ony samy, což zpochybnilo celou koncepci, s níž byly vyvinuty, neboť ta počítala s tím, že budou schopny ujet všemu silnějšímu), byly v roce 1940 překlasifikovány na těžké křižníky (v této třídě však stále představovaly vysoký nadstandard).« 

Konečný text: »Jelikož koncepce kapesní bitevní lodě relativně rychle zastarala a ztratila některé své výhody: díky rychlému vývoji v oblasti pohonu už v roce 1939 existovaly bitevní křižníky rychlejší než ony samy, což zpochybnilo celou koncepci, s níž byly kapesní lodě vyvinuty, neboť ta počítala s tím, že budou schopny ujet všemu silnějšímu, byly v roce 1940 německým námořnictvem překlasifikovány na těžké křižníky,[1] v této třídě však stále představovaly vysoký nadstandard (…)«

Rozpor — výše je uveden tento text: »konstruované podle filosofie „silnější než rychlejší, rychlejší než silnější“ - překonávaly pancéřováním i palebnou silou všechny tehdejší těžké křižníky, některé z nich pak předstihly i v rychlosti. Bitevním lodím a bitevním křižníkům se sice nevyrovnaly, mohly jim ale bez větších potíží uniknout. V době jejich vzniku disponoval předpokládaný protivník (Royal Navy) pouze třemi jednotkami, které měly nejenom větší palebnou sílu, ale i větší rychlost a setkání s nimi by proto pro kapesní bitevní loď pravděpodobně bylo fatální. Byly to bitevní křížníky HMS Hood, HMS Renown a HMS Repulse.«

Doufám, že alespoň ostatní, když ne wikipedista Cinik (pravda, u jím založného hesla), vidí zřetelný rozpor mezi „existencí bitevních křižníků rychlejších než kapesní bitevní lodě, a to již (sic!) v roce 1939“ (viz závěr) a existencí trojice britských bitevních křižníků již v době, kdy se zvažovala koncepce budoucích německých panzerschiffe (termín to oficiální, viz kupř. dobové ročenky „Weyers Taschenbuch…“ či „Jane’s Fighting Ships“), určené k náhradě starých plavidel — koncipovaných v rámci možností, které před nástupem nacistů Němci oficiálně měli.

A pokud jde o „těžkokřižníkovost“ třídy Deutschland… I zde existují (na jeden text nečekaně) dvě různé verze: V úvodu textu jsou německé panzerschiffe „dnes“ řazeny mezi těžké křižníky. „Dole“ pak byly německým námořnictvem (!) roku 1940 překlasifikovány na křižníky těžké:
A) Dnes (…) by bylo lze tyto lodi, tj. v době která tak nějak už nezná (?) členění na křižníky těžké a lehké, snad lze zařadit mezi křižníky raketonosné, vrtulníkové, ap. (Sic!)
B) Tehdy (tj. budeme-li se držet tehdy zavedené terminologie), vzhledem k svým již před válkou udávaným parametrům, se zcela zřetelně vymykají pojmu těžký křižník — a do díky svým kanónům ráže 28 cm. Tj. sama německá KM si je sama (!) mohla překlasifikovávat zcela dle libosti, a to zejména roku 1940, nicméně těžkými křižníky… Nebyly, nejsou a nebudou. To je asi tak podobné, jako Rusové ve své době svoje křižníky s děly ráže 180 mm označovali za lehké. Nicméně — ačkoli nevyužili limit „osmipalcového stropu“ ráže — protože mají děla ráže větší, než 155 mm, do kategorie „lehký křižník“ z hlediska pojmu (definovaného Londýnskou námořní konferencí roku 1930) mezi tyto nepatří.

Čímžto, obávám se, text vracím ke „svojí“ verzi (před případným „návratem“ bych pak očekával většinový konsens, nikoli „přepínání mezi děma různými verzemi“ mnou a Cinikem).

Jinak dokonce i link vedoucí na jakési internetové stránky lze jen těžko považovat za zdroj, opravňující k obdobným odvážným (!) tvrzením. --Algernon 20. 1. 2010, 10:46 (UTC)