Zvonařka (usedlost)
| Zvonařka | |
|---|---|
,_rekonstrukce_(012).jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 16. století |
| Zánik | 1894 |
| Stavebník | kovář a zvonolitec Brikcí z Cinperka |
| Poloha | |
| Adresa | Královské Vinohrady č.p. 65, Praha 2 - Vinohrady,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′11,68″ s. š., 14°26′4,17″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvonařka je zaniklá usedlost v Praze-Vinohradech, která se nacházela v ulici U Zvonařky na ostrohu nad potokem Botič.[1][2] Je po ní pojmenována místní část Vinohrad, ulice U Zvonařky a Pod Zvonařkou a tramvajové obratiště Zvonařka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území někdejší usedlosti Zvonařka lze zhruba vymezit ulicemi Varšavská, Lublaňská, Bruselská a Jana Masaryka. Je pravděpodobné, že toto území bylo vinicí již koncem 12. století, ještě před rozvojem vinařství za Karla IV.[3]
V 16. století patřila vinice s usedlostí pražskému významnému zvonaři a kováři Brikcímu z Cimperka. Odtud se zachoval název Zvonařka. Do konce 17. století patřila šlechtickému rodu Pachtů z Rájova. Roku 1688 ji majitel daroval za dobré služby svému hofmistrovi Václavu Arnoštu Kriegerovi. Ten ji zvětšil přikoupením sousední vinice Karbanky a výrazně ji zvelebil, z doby jeho působení je také poprvé doložen název Zvonařka. Později usedlost patřila hraběti Canalovi (jemuž patřila také dnes již zaniklá zahrada Kanálka), od nějž ji koupil baron Jakub Wimmer.
Po Wimmerově smrti byla usedlost rozparcelována.[3] Koncem 19. století byla usedlost zbourána v souvislosti s plánovanou výstavbou Královských Vinohrad.[4]
Chmelova továrna na šunku a uzenářské zboží[editovat | editovat zdroj]
Roku 1889 koupili usedlost manželé Antonín a Josefa Chmelovi a do roku 1894 zde vybudovali technicky moderní špičkově vybavenou továrnu na zpracování uzenin.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice). CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II., VI. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ a b Usedlost Zvonařka, Neznámá Praha, 9. 12. 2011, np, anonymní web
- ↑ ČAREK, Jiří; A KOL. Ulicemi města Prahy. [s.l.]: Orbis
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 343 – 346.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvonařka na Wikimedia Commons - Královské Vinohrady Archivní mapy na webu ČÚZK
