Zenerova dioda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schématická značka Zenerovy diody

Zenerova dioda, neboli referenční dioda, je polovodičová dioda s přechodem PN, která se užívá především v zapojení ke stabilizaci napětí. Konstrukčně určena k zapojení v závěrném (nepropustném) směru, k čemuž je přizpůsobena tím, že její průraz v tomto směru není destruktivní (snese opakovaný průraz v závěrném směru). Jméno nese po svém vynálezci, Clarenci Zenerovi.

Zenerovy diody se dělí na dva základní druhy:

  • Napěťově referenční diody
  • Napěťově regulační diody
jednoduchý stabilizátor se zenerovou diodou

Dioda se používá převážně v stabilizovaných napěťových zdrojích, jako koncová, výstupní část. Slouží k tomu, aby při velké změně velikosti odebíraného proudu napětí nekolísalo vůbec, nebo jen velmi málo. Může být také součástí ochranných obvodů, kde omezuje napěťové špičky.

Referenční dioda se zapojuje do série s odporem a využívá se toho, že na ní vzniká přesně definovaný úbytek napětí bez ohledu na změny proudu. Toto referenční napětí může pak sloužit k řízení dalších regulačních obvodů, např. pro zdroje s vyšším proudovým odběrem je zenerova dioda použita pro vytvoření referenčního (požadovaného) napětí, výkonovým stabilizačním prvkem je např. tranzistor, zapojený jako emitorový sledovač.

Zenerova dioda se vždy využívá v závěrném režimu či zpětném, tzn. že funkční je tehdy, je-li na katodě kladné napětí a na anodě záporné napětí.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fibich Z., Horna O.A., Šmaha J.:Zenerovy diody, SNTL, Praha 1966