Zeměžluč okolíkatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Zeměžluč okolíkatá

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea)
Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: hořcovité (Gentianaceae)
Rod: zeměžluč (Centaurium)
Binomické jméno
Centaurium erythraea
Rafn
Synonyma
  • Gentiana centaurium
  • Centaurium minus
  • Centaurium umbellatum
  • zeměžluč hořká, zeměžluč lékařská, zeměžluč menší [1]

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) je jednoletá nebo dvouletá bylinačeledi hořcovitých. Používají se často i synonyma: zeměžluč hořká, zeměžluč lékařská, zeměžluč menší.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste s oblibou na světlých, sušších stráních a loukách, kamenitých náspech, podél křovin i v polích. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, v mírném a subtropickém pásu v severní Africe, ve střední, jižní a Malé Asii i na západní Sibiři.[2] Zavlečena byla také do Severní Ameriky, na Nový Zéland či do Austrálie. V České republice se vyskytuje roztroušeně téměř po celém území.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to 10 až 40 cm vysoká bylina, se vztyčenou, v horní části většinou větvenou tuhou lodyhou slabě čtyřhranného průřezu. V prvém roce vyrůstá pouze přízemní růžice 2 až 3 cm dlouhých obkopinatých listů, které jsou při kvetení již někdy zaschlé. V druhém roce vyroste lysá lodyha řídce porostlá světlezelenými, protilehlými, přisedlými, podlouhle vejčitými až kopinatými listy, většinou s třemi až pěti zřetelnými žilkami. Listy v horní části lodyhy jsou menší, celokrajné nebo jemně vroubkované. Má tlustý kořen s tenkými postranními kořínky.

Růžovo červené, vzácně bílé, květy se nacházejí na vrcholcích lodyh a jsou uspořádány do vrcholíkových květenství, měří v průměru asi 1 cm. Mají pětizubý, hluboko rozeklaný kalich a pěticípou nálevkovitou korunu s trubkou dvojnásobně delší než kalich. Tyčinek přirostlých dlouhými nitkami ke koruně je pět, jejich žluté prašníky se po dozrání pylu spirálovitě zkrucují. Svrchní semeník ze dvou plodolistůčnělku se dvěma bliznami.

Zeměžluč okolíkatá kvete od července do září. Květ se otvírá za slunného počasí brzy po ránu a je připraven na cizosprašné opylení. Po poledni se koruna opět zavírá, přičemž přitlačuje prašníky na blizny. Nebyl-li dosud na blizny přinesen hmyzem pyl z jiného květu, dojde k samoopylení. Plodem je dvoupouzdrá válcovitá dvouchlopňová tobolka, obsahuje mnoho drobných, na povrchu svraštělých semen.[3][4][5][6]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Zeměžluč okolíkatá se dlouhodobě používá jako součást čajových směsí na podporu trávení, při nemocech žlučníku i žlučovodů a dalších žaludečních obtížích. Zevně se používá na špatně se hojící rány. Nať, která se sbírá na počátku kvetení a pak se ve stínu rychle suší, obsahuje hlavně glykosidy, hořčiny, silice a třísloviny.[3][5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V ČR je zeměžluč okolíkatá hodnocena v Červeném seznamu cévnatých rostlin jako druh vyžadující pozornost - C4.[7] V Německu a Polsku je zeměžluč okolíkatá chráněným druhem.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.biolib.cz
  2. www.ars-grin.gov
  3. a b c www.naturabohemica.cz
  4. botanika.wendys.cz/kvetena
  5. a b http://botanika.wendys.cz/kytky
  6. lecive-bylinky.celyden.cz
  7. Červený seznam cévnatých rostlin
  8. botany.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]