Zdravotní pojišťovna
Zdravotní pojišťovna je specializovaná zdravotní a finanční instituce, jejímž hlavním úkolem je provádět všeobecné zdravotní pojištění. Způsob a rozsah provádění zdravotního pojištění je dán platnými právními normami. Zřízení zdravotních pojištění je upraveno zákonem č. 551/1991 Sb. O Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 280/1992 Sb. O resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Veřejně dostupnou analýzu výhod a nevýhod zřízení více zdravotních pojišťoven není po 20 letech jejich existence možno dohledat, má tedy smysl zde postupně vytvořit reálný přiměřený přehled:
Dosud ověřené výhody:
- Každý občan v produktivním věku má právo si vybrat mezi všemi pojišťovnami, které poskytují různé nadstandardní výhody při preventivních prohlídkách, zdravotní rekreaci i poskytování plateb za nadstandardní zdravotnické výkony.
- Každá pojišťovna musí udržovat svoji platební schopnost a je tedy částečně zainteresována na omezování svých provozních nákladů i nákladů smluvních zdravotních zařízení s cílem zajistit, aby se vybrané zdravotní pojistné vynakládalo v co největší míře na zdravotní péči o pojištěnce.
Dosud ověřené nevýhody:
- Kontrola efektivity jednotlivých smluvních zdravotních zařízení, které musí mít smlouvy s více zdravotními pojišťovnami, je velmi složitá, nepřehledná a má omezenou účinnost. Pro každé zdravotní zařízení je obtížnější komunikace s více zdravotními pojišťovnami.
- Zákonem stanovené vybrané zdravotní pojistné je vynakládáno i na činnosti, které nemají vliv na zdraví pojistníků. Např. náklady na reklamu jednotlivých pojišťoven, náklady na manažery více pojišťoven, údržbu nemovitostí, údržbu a aktualizaci SW produktů zajišťujících obdobné funkce.
- Databáze, z nichž lze zjistit statistické podklady pro hodnocení funkce zdravotnictví, jsou rozptýlené a nekompatibilní, řízení zdravotnictví je pro ministerstvo výrazně složitější než v případě existence pojišťovny jediné.
- Všichni zaměstnavatelé mají dražší a složitější komunikaci i platební rutiny, neboť jejich zaměstnanci obvykle nepatří do stejné zdravotní pojišťovny.
Úhrady v ČR
Zdravotní pojišťovny v České republice hradí[1]:
- výběr zdravotního pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a českého státu,
- úhradu zdravotní péče podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,
- úhradu nákladů za neodkladné léčení pojištěnců a to jak na území České republiky, tak i v cizině,
- úhradu částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky,
- výběr regresů a náhrad v případě cizího zavinění, např. autonehody, pracovní úrazy, poranění a nemoci vzniklé v důsledku trestné činnosti apod.
Mezi úkony, které naopak zdravotní pojišťovna nehradí, popř. hradí jen částečně, pak patří:
- zdravotní kosmetické úpravy,
- umělé přerušení těhotenství,
- vypracování lékařské zprávy pro vydání řidičského průkazu, pro studium apod.,
- stanovení alkoholu v krvi nebo moči.
Seznam českých zdravotních pojišťoven
Od 1. října 2012 funguje v Česku následujících 7 pojišťoven:
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
- Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
- Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky
- Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra
Zdravotní pojišťovna Média 28. března 2011 zanikla z důvodu nesplnění zákonného závazku dosažení minimálního počtu 100 000 pojištěnců a její pojištěnci se automaticky stali klienty VZP.[2] Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE byla k 1. 10. 2012 sloučena s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou, nástupnickou organizací je ČPZP.[3]
