William Martin (přírodovědec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

William Martin (1767, Mansfield31. května 1810, Macclesfield) byl anglický přírodovědec a paleontolog, který navrhoval, že věda by měla jako důkazy při studiu přírodních dějin používat fosílie.[1] Publikoval první barevné obrázky a první vědeckou studii fosílií v Anglii.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1767Mansfieldu v hrabství Nottinghamshire. Jeho otec pracoval v oblasti punčochářství, ale s tím přestal, aby se stal hercem v Irsku, kde vystupoval pod uměleckým jménem Joseph Booth. Také se věnoval vynalézání a malování portrétů. Zemřel roku 1797Londýně.[2] Martinova opuštěná matka, pocházející z Mallatrattu, se stejně jako otec věnovala herectví.[3]

Jedna z ilustrací z Martinovy knihy Petrifacta Derbiensia

Ještě když byl Martin dítětem, objevil se na pódiu jako pětiletý tanečník a později i recitátor. Bylo pro něj naplánováno, že se bude v Halifaxu (v Západním Yorkshiru) učit rýsování od Jamese Boltona. Mezi lety 1782 až 1785 byl u Derbyshirské herecké společnosti, když potkal White Watsona, se kterým začal spolupracovat při zkoumání derbyshirských fosílií.[2] Martinova práce týkající se fosílií a přírodních dějin mu nakonec zajistila, že byl zvolen členem Linného společnosti. Stejně jako Watson, i Martin byl ovlivněn dílem derbyshirského geologa Johna Whitehursta. Ten roku 1778 publikoval Zkoumání původního stavu a utváření Země (An Inquiry into the Original State and Formation of the Earth), jež obsahovalo významný dodatek, týkající se Všeobecných pozorování podloží v Derbyshiru (General Observations on the Strata in Derbyshire).[1] Avšak byl to Abraham Mills, kdo Martina před rokem 1789 převedl od zoologie na paleontologii.[2] v roce 1793 Martin publikoval Počty a popisy zkamenělin posbíraných v Derbyshiru (Figures and Descriptions of Petrifications collected in Derbyshire).[4]

Martin pracoval s Watsonem na vytvoření spojených spisů,[5] ale partnerství příliš nefungovalo, jelikož Watson prohlašoval, že jeho zásluhy nejsou dostatečně uznávané. Později Martin vydal část Watsony práce o fosíliích jen pod svým jménem.[6] v roce 1797 se oženil s herečkou, se kterou měl celkem šest dětí.[3] Roku 1798 se jim narodil syn William Charles Linnaeus Martin, který dostal jméno Linnaeus (Linné) díky Martinově zájmu o klasifikaci živých tvorů a poté, co se v dospělosti stal pracovníkem Zoologické společnosti v Londýně, vydal obrovské množství knih a článků o přírodních dějinách.[7]

Martin pracoval jako učitel v Burtonu nad Trentem, Buxtonu a nakonec, od roku 1805, na gymnáziu v Macclesfieldu.[2] Jeho zájem o přírodu však neklesal. Poslal Jamesi Sowerbymu artefakty, aby vytvořil jejich ilustrace.[2]

Do roku 1809 se Martin částečně věnoval i venkovskému herectví a vlastnil čtvrteční podíl v Buxtonském divadle. v roce 1809 vydal Petrifacta Derbiensia, které věnoval Siru Josephu Banksovi.[8] Toto dílo obsahuje ilustrace, jež Martinovi pomohly popsat fosílie a vápenec z období karbonu, které v Derbyshiru studoval. Nejistá však byla identifikace některých fosílií. Například korál řádu Rugosa je tu popsán jako úlomek z dosud neobjeveného bambusu.[8]

Petrifacta Derbiensia obsahují i záznam fosílie, kterou Martin považoval za typ narovnané loděnky. v knize popisoval, jak si Watsonův strýc a někteří pracovníci z mramorového lomu mysleli, že jde o pozůstatky malého krokodýlího ocasu. On sám si však nemyslel, že by cokoliv v jeho knize mělo být zbytkem z krokodýla.[9]

V roce 1809 Martin vydal také knihu Nástin pokusu o založení znalosti cizorodých fosílií na vědeckých základech (Outlines of an Attempt to establish a Knowledge of Extraneous Fossils on Scientific Principles).[10] Publikoval tak první vědeckou studii fosílií a paleontologie v angličtině.[2][4]Johnem Fareyem diskutoval o možnosti spojení sil za účelem vydání geologické mapy Derbyshiru. Jeho onemocnění mu však zabránilo v další práci. William Martin zemřel na konci května 1810 a pohřben byl v Macclesfieldu. Jeho sbírka zkamenělin byla svěřena manželce a dětem.[2]

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Martinův výzkum ramenonožců byl oceněn roku 1844, kdy po něm byl pojmenován rod můr Martinia. Další ocenění přišlo o sedm let později, kdy dostal korál, jehož fosílie byla objevena v Derbyshiru, jméno Lithostrotion martini.[2] Martinův život a dílo jsou popsány v sekci nerostů v Derbském muzeu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie William Martin (naturalist) ve Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Martin (naturalist) na anglické Wikipedii.

  1. a b MALCOLM, Dick. John Whitehurst and 18th Century Geology [online]. Revolutionary Players, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h TORRENS, H. S. Martin, William (1767–1810). Oxford Dictionary of National Biography. 2004. (anglicky) 
  3. a b HIGHFILL, Philip H.; BURNIM, Kalman A.; LANGHANS, Edward A. A biographical dictionary of actors, actresses, musicians, dancers, managers and other stage personnel in London, 1660-1800. [s.l.] : SIU Press, 1973. Dostupné online. S. 232–233. (anglicky) 
  4. a b CLEEVELY, R. J. World palaeontological collections. [s.l.] : [s.n.], 1983. S. 365. (anglicky) 
  5. Derbyshire's Men of Science [online]. Derbyshire.gov.uk, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. COOPER, Michael P. The Devonshire Mineral Collection of Chatsworth House. Mineralogical Record. 2005. (anglicky) 
  7. PARKER, J. Obituary. The gentleman's magazine and historical review. 1864, čís. 216, s. 536. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b MARTIN, William. Petrifacta Derbiensia. [s.l.] : [s.n.], 1809. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Petrifacta Derbiensia, s. 33–34.
  10. MARTIN, William. Outlines of an Attempt to establish a Knowledge of Extraneous Fossils on Scientific Principles. [s.l.] : [s.n.], 1809. Dostupné online. (anglicky)