William Lewis

Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Lewisův protigambit: 1.e4 e5 2.Sc4 Sc5 3.c3 d5

William Lewis (9.října 1787, Birmingham^[1] - 22.října 1870) byl britský šachový mistr a šachový učitel, jeden z operátorů údajného šachového automatu Turek (roku 1819 při jeho turné po Velké Británii)^[2].

Lewis se učil hrát šachy v šachových kavárnách Tom's Coffee House, kde se scházel London Chess Club, a v Salopian Coffee House, kde mu dával lekce Jacob Henry Sarratt^[1]. Stejně jako jeho učitel, byl i Lewis propagátorem italské šachové školy (zejména názorů Lorenza Domenica Ponzianiho) a kritikem názorů F. A. D. Philidora. Působil také jako učitel šachu (sám se nazýval tímto titulem) a k jeho nejvýznamnějším žákům patřil například Alexander McDonnell. Zabýval se rovněž kompozičním šachem a do angličtiny přeložil díla Gioacchina Greca a Pietra Carrery^[3]. Je po něm pojmenovám tzv. Lewisův protigambit 1.e4 e5 2.Sc4 Sc5 3.c3 d5 ve střelcově hře.

Lewis napsal celou řadu šachových knih:

Oriental Chess (1817), první kniha šachových úloh tištěná v Anglii^[4],
Chess problems (1827), sbírka šachových úloh,^[3]
šachové příručky pro začátečníky, které obsahují pravidla a základy strategie,^[3]
- A Series of Progressive Lessons .. for the Use of Beginners (1831),
- A Second Series of Lessons .. for the Use of the Higher Class of Player (1832),
- Chess for Beginners in a Series of Progressive Lessons (1835),
- The Chess Board Companion (1838),
A Selection of Games at Chess (La Bourdonnais-McDonnell 1834), sbírka partií ze zápasu La Bourdonnaise s Alexandrem McDonellem, vydaná roku 1835,^[3]
A Treatise on the Game of Chess (1844), obsahující úvod do hry a analýzu otevření, útoku a obrany.^[3]

Reference [editovat]