Wikipedista:Tereza Kovaříková/Ujgurové v Kyrgyzstánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox ethnic group

V Kyrgyzstánu žije populace Ujgurů ( Kyrgyz: Кыргызстандагы уйгурлар, قىرعیزستانداعی ۇيعۇرلار, Kırgızstandagı uygurlar ), kteří převážně přišli do země ve třech různých migracích v průběhu 19. a 20. století. [1] Podle oficiálních statistik tvoří asi 0,9 % populace.

Historie migrace[editovat | editovat zdroj]

Migraci Ujgurů do Kyrgyzstánu lze analyzovat ve třech vlnách. První vlna začala koncem 19. století. [2] Někteří Ujgurové z Kašgaru přišli s Dungany po povstání v severozápadní Číně v letech 1862–1877 do údolí Ferghana. celkový počet, který se tam usadil (včetně Ujgurů i Dunganů), byl podle tehdejších ruských záznamů asi 7 000 lidí. Později, na počátku 20. století, přišli Ujgurové, Dunganové i Číňané jako migrující pracovníci, aby našli zaměstnání v uhelných dolech a v továrnách na bavlnu. [3] Druhá vlna se skládá z těch, kteří uprchli ze Sin-ťiangu poté, co Čínská lidová republika získala nad oblastí kontrolu, nebo během útrap Velkého skoku vpřed a kulturní revoluce . [2] Lidé v této druhé vlně mají tendenci být napojeni na politickou a intelektuální elitu Druhého Východního Turkestánu. [4] Dle sovětského sčítání lidu z roku 1979 bylo tehdy v Kirgizské sovětské socialistické republice 29 817 Ujgurů, tvoříc 0,8 % populace. Jejich počet v následujícím desetiletí dále rostl; sčítání v roce 1989 zjistilo, že ujgurové tvoří 0,9 % (36 779). [5] Třetí vlna migrace se skládá z dočasných obyvatel, obchodníků ujgurské či jiné etnicity (jež jsou občany ČLR), kteří se v Kyrgyzstánu dočasně usadí (obvykle v Biškeku), za účelem obchodu. [6] Sčítání lidu v roce 1999 zjistilo, že v zemi žije 46 944 Ujgurů (1,0 %); sčítání v roce 2009 zjistilo 48 543 (0,9%); [5] a v roce 2021 jich žilo v zemi 60 210. Neoficiální statistiky uvádějí ještě vyšší odhady, pohybující se mezi 100 000 a 200 000 lidmi. Ujgurské organizace vysvětlují nesrovnalost tím, že se Ujgurové ve svých oficiálních dokumentech zaregistrovali jako Uzbeci. [7] [8]

Obchod a zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Ujgurští migranti, kteří přišli ze Sin-ťiangu do Kyrgyzstánu, aby se zapojili do přeshraničního obchodu, se obvykle shlukují na předměstí Biškeku East-5. Jejich dvojjazyčnost jim umožňuje jednat jako obchodní prostředníci mezi CHany a místními. [9] Jejich bazary se však staly terčem mnoha útoků. V roce 2000 vypukl požár na Tour Bazaar. Ujgurové pokoušející se žhářství vyšetřit byli napadeni v jejich autě, přičemž dva byli zastřeleni. K dalšímu podezřelému požáru tam došlo v roce 2002. Vodovodní služby byly toho dne záhadně přerušeny. Ujgurové obvinili policii, že se během požáru podílela na rabování. [10] Zpráva vlády ČLR obvinila Uyghur Liberation Organisation ze založení požáru. [11] V roce 2005 byl při nepokojích souvisejících s volbami zapálen Madina Bazaar. Ujgurští obchodníci zde byli cílem násilí a rabování. [12]

Ujgurové také provozují řadu slavných restaurací v Biškeku, například restaurace Arzu, Diyar a Arcada. [13]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od sousedního Kazachstánu, Kyrgyzstán postrádá formální vzdělání v Ujgurštině. V důsledku toho klesá znalost ujgurského jazyka mezi mládeží. Mnozí umí mluvit, ale nejsou schopni číst ujgurský Ereb Yéziqi (persoarabský pravopis). [13]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Ujgurská organizace Ittipak byla založena v roce 1989. [14] Čínská vláda ji považuje za separatistickou skupinu, a proto vyvinula tlak na kyrgyzskou vládu, aby na ni dohlížela přísněji. [15] V roce 2000 byl zavražděn jejich předseda Nigmat Bazakov. Představitelé Kyrgyzstánu zatkli čtyři členy Organizace pro osvobození Východního Turkestánu a soudili je za vraždu. Mnoho místních Ujgurů se však domnívá, že atentát byl ve skutečnosti dílem agentů čínské vlády. [16] Po volbě předsedy v červenci 2003 byla prohledána jejich kancelář úředníky ministerstva vnitra. [15] V prezidentských volbách v roce 2009 podpořil Ittipak vítěze Kurmanbeka Bakijeva. Tlak vlády proti nim však pokračoval i po Bakijevově vítězství. V srpnu téhož roku kyrgyzské úřady zadržely jejich předsedu Dilmurata Akbarova a místopředsedu Jamaldina Nasyrova během demonstrace na předměstí Biškeku proti čínské vládní politice v Sin-ťiangu. [14]

Ittipak také vydává stejnojmenné noviny, který financují dary ujgurské diaspory a také Open Society Institute . [13]

V roce 2006 Ujgurská americká asociace založila satelitní kancelář Ujgurského projektu lidských práv v Biškeku v Kyrgyzstánu . [17]

Mezietnické vztahy[editovat | editovat zdroj]

Dle běžného stereotypu jsou Ujguři většinou povážováni za většinou úspěšné v obchodování. [13] Během nepokojů v Kyrgyzstánu v roce 2010 protivládní protesty na severu země ve městě Tokmok přerostly v etnické nepokoje. Byly napadeny obchody a domy Ujgurů a Dunganů, což vedlo k hospitalizaci 11 lidí. [18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Hojer 2009, s. 1–2
  2. ↑ a b Hojer 2009
  3. ↑ Zhaparov 2009
  4. ↑ Hojer 2009
  5. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ Hojer 2009
  7. ↑ Central Asia-Caucasus Institute Analyst. Dostupné online. 
  8. ↑ Central Asia-Caucasus Institute Analyst. Dostupné online. 
  9. ↑ Zhaparov 2009
  10. ↑ Millward 2004
  11. ↑ Millward 2004
  12. ↑ FSU Monitor. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d Central Asia-Caucasus Institute Analyst. Dostupné online.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „CACI2“ použit vícekrát s různým obsahem
  14. ↑ a b Jamestown Foundation Eurasia Daily Monitor. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Central Asia-Caucasus Institute Analyst. Dostupné online. 
  16. ↑ Millward 2004
  17. ↑ Dostupné online. 
  18. ↑ Radio Free Europe/Radio Liberty. Dostupné online. 


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOJER, Lars. What does it take 'to migrate'? Uyghur perspectives from Kyrgyzstan. [s.l.]: American University of Central Asia, March 2009. (Research Fellows Reports). Dostupné online. 
  • MILLWARD, James. Violent Separatism in Xinjiang: A Critical Assessment. Washington, DC: East-West Center, 2004. (Policy Studies). Dostupné online. ISBN 1-932728-11-2. 
  • ZHAPAROV, Amantur. The Issue of Chinese Migrants in Kyrgyzstan. China and Eurasia Forum Quarterly. February 2009, s. 81–91. Dostupné online [cit. 2010-04-13]. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Tereza_Kovaříková/Ujgurové_v_Kyrgyzstánu&oldid=23886321“