Bernard Malamud[editovat | editovat zdroj]

Bernard Malamud (26. dubna 1914, Brooklyn, New York – 18. března 1986, Manhattan, New York, USA) byl americký spisovatel, který psal zejména romány a povídky. Spolu se Saulem Bellowem, Josephem Hellerem, Philipem Rothem a Isaacem Bashevisem Singerem patřil k nejvýraznějším židovským autorům 20. století ve Spojených státech. Jeho román z baseballového prostředí Smolař (The Natural) byl roku 1984 zfilmován s Robertem Redfordem v hlavní roli. Za román Správkař (The Fixer) z roku 1966, zabývající se antisemitismem v Rusku, získal Národní knižní cenu a Pulitzerovu cenu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bernard Malamud se narodil v roce 1914 v newyorském Brooklynu do rodiny ruských Židů - jeho rodiči byli Max a Bertha (rodné příjmení Fidelmanová) Malamudovi. Jeho mladší bratr Eugene, narozený v roce 1917, prožil těžký a osamělý život a zemřel jako padesátník.

Mezi lety 1928 a 1932 studoval Malamud na střední škole v Brooklynu. Měl rád filmy, zejména pak komedie Charlieho Chaplina. Po ukončení školy se živil doučováním a následně nastoupil na vysokou školu City College of New York, kde získal v roce 1936 bakalářský titul. V roce 1942 obhájil na Kolumbijské univerzitě diplomovou práci o poezii Thomase Hardyho ve Spojených státech, a získal tak magisterský titul. Za druhé světové války byl osvobozen z vojenské služby, protože se sám staral o svého ovdovělého otce. Nejprve pracoval pro americký Úřad pro sčítání obyvatel ve Washingtonu, poté učil angličtinu v New Yorku ve večerní škole.

V roce 1949 nastoupil na Oregonskou univerzitu, kde učil první ročníky kompozici a psaní esejů. Tuto jeho zkušenost zachycuje román z roku 1961 Nový život (A New Life). Protože nezískal titul Ph.D., nemohl učit literární kurzy a po mnoho let zůstal na pozici asistenta. Během svého působení na univerzitě se tři dny v týdnu věnoval psaní a postupně se stal zásadním představitelem americké literatury. V roce 1961 nastoupil už jako uznávaný autor na Benningtonskou univerzitu, kde vedl kurzy tvůrčího psaní. Zde působil až do svého odchodu do důchodu. V roce 1967 se stal členem Americké akademie umění a věd.

V roce 1945 se i přes nesouhlas rodičů oženil s Ann De Chiarovou, haitsko-americkou katoličkou a absolventkou Cornellovy univerzita. Z manželství vzešly dvě děti - syn Paul (nar. 1947) a dcera Janna (nar. 1952), která sepsala paměti svého otce vydané pod název Můj otec je knihou (My Father is a Book).

Malamud zemřel 18. března 1986 na infarkt myokardu ve svém bytě na newyorském Manhattanu. Pohřben je na hřbitově Mount Auburn v Cambridge ve státě Massachusetts.

Témata[editovat | editovat zdroj]

V Malamudově díle se odrážejí sociální problémy druhé poloviny dvacátého století: společenské vykořenění, nevěra, zneužívání, rozvody a další. Také ale popisoval lásku jako prostředek ke spáse a oběť jako něco povznášejícího. V jeho spisech často závisí úspěch na spolupráci mezi antagonisty. Například v povídce Kajícníci (The Mourners) se majitel a nájemník učí ze vzájemného trápení. V povídce Kouzelný soudek (The Magic Barrel) si dohazovač dělá starosti o svou "padlou" dceru, zatímco dceru a rabínského studenta k sobě přitahuje jejich potřeba lásky a spásy.