Wikipedista:Sjelod Rtep/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wikipedista:Sjelod Rtep/Pískoviště
Narození3. března 1887
Břekova Lhota na Sedlčansku
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. prosince 1972 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PovoláníDuchovní Církve československé husitské
Nábož. vyznáníCírkev československá husitská
Chybí svobodný obrázek.

HALBHUBER (HABR) Jaroslav (30. 3. 1887 Břekova Lhota na Sedlčansku – 22. 12. 1972 Praha), učitel náboženství, farář, redaktor, člen diecézní rady a přednosta archivně-muzejního oddělení úřadu ústřední rady Církve československé husitské.[p 1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Halbhuber-Habr byl učitel náboženství, farář, redaktor, člen diecézní rady a přednosta archivně-muzejního oddělení úřadu Ústřední rady Církve československé husitské. Narodil se jako Jaroslav Halbhuber (změna příjmení na Habr mu byla povolena v roce 1946) v rodině venkovského učitele. Po absolvování studií na učitelském ústavu v Příbrami, která dokončil v roce 1906, šel ve šlépějích svého otce a věnoval se učitelské dráze. Od vzniku Církve československé husitské se zajímal o její dílo a setkání s Karlem Farským a příbramským farářem Františkem Kalousem jej přivedlo k službě evangeliu Ježíše Krista. Do církve vstoupil 4. dubna 1921. Od roku 1924 studoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze. Během bohosloveckých studií byl ustanoven pomocným duchovním v Hostomicích (1924–1925). Při památném prvním svěcení 8. ledna 1925 v chrámu svatého Mikuláše na Starém Městě přijal od patriarchy Karla Farského pověření ke službě v církvi.

Celý duchovenský život se věnoval pedagogické práci na katechetských místech, působil nejen jako profesor náboženství, ale i inspektor náboženské výuky (od roku 1926). Deset let vedle toho zastával funkci pomocného duchovního v Praze na Smíchově (1925–1935). V letech 1927–1939 vyučoval katechetiku v Bohoslovecké koleji, až do roku 1947 byl členem zkušební komise pro učitele československého náboženství. Zastával též funkci jednatele Spolku učitelů náboženství, v letech 1935–1941 byl členem pražské diecézní rady. Od roku 1939 byl ustanoven zatímním správcem Ústředního archivu a muzea, kde až do roku 1947 spolupracoval s archivářem Veleslavem Růžičkou. Vedle toho od roku 1938 pracoval jako školský poradce ústřední rady a její pověřenec pro jednání s úřady ve věcech školských. V letech 1948–1953 byl pověřen vedením archivně-muzejního oddělení úřadu ústřední rady. Od konce roku 1951 do léta 1952 k tomu vypomáhal v duchovní správě v Ďáblicích. Z činné katechetské služby byl penzionován 1. dubna 1949, duchovenskou službu opustil k 1. únoru 1953.

Pro Církev československou husitskou napsal několik školních učebnic, které měly vysokou odbornou úroveň po stránce pedagogické, ale také došly ocenění svým širokým rozhledem v přírodních vědách.  Připomeňme si jeho Seménka, jež získala pochvalu Výzkumného ústavu pedagogického Jana Amose Komenskéhov Praze.[1]

Učebnice Seménka vyšla v několika vydáních. Dále Prameny, Okénka, Pomněnky, Umučení Pána našeho Ježíše Krista podle sepsání Matoušova, Jádro, Stručný přehled církevních dějin, Přehled dějin pedagogiky, Úvod do katechetiky CČS. Redigoval i vlastivědný sborník Krajem Horymírovým, v letech 1935–1939 byl redaktorem časopisu Malý Čechoslovák, přispíval do Náboženské revue, Českého zápasu, Idey, Svobody svědomí a Husovy ligy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JINDRA, Martin. Biografický slovník Církve československé husitské.. Praha: Církev československá husitská, 2020. 640 s. ISBN 9788070001677. S. 138. 
  2. Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 139. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Osobní složky duchovních, osobní výkaz Jaroslava Halbhubera (Habra).
  • Jaroslav Habr pětašedesátníkem. Český zápas, 1952, č. 13, s. 4.
  • JINDRA, Martin: Vzpomínka na Jaroslava Habra (Halbhubera) a jeho službu v Církvi československé. Podbrdsko, roč. XXIV, 2017, s. 275–277.
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. Církev československá husitská, Praha 2020, s. 138–139. (ISBN 9788070001677)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]