Wikipedista:Miroslav Ličko/AP/Skleněný klam

Skleněný klam je vnějším projevem psychiatrické poruchy zaznamenané v Evropě především v pozdním středověku a raném novověku (15. až 17. století). Lidé se obávali, že jsou vyrobeny ze skla, „a proto se pravděpodobně roztříští na kusy“. Jedním ze slavných raně trpících byl francouzský král Karel VI., který odmítl dovolit lidem, aby se ho dotýkali, a nosil vyztužené oblečení, aby se chránil před náhodným „rozbitím“.

Přelud

Koncentrace skleněného klamu mezi bohatými a vzdělanými vrstvami umožnila moderním učencům spojit jej s širší a lépe popsanou poruchou melancholie .

Současné účty

The Anatomy of Melancholy Roberta Burtona z roku 1621 se v komentáři tématu skleněného klamu dotýká, jako jednoho z mnoha souvisejících projevů téže úzkosti:

Strach z ďáblů, smrti, že budou tak nemocní, z nějaké takové či onaké nemoci, připraveni se třást před každým předmětem, sami hned zemřou nebo že někteří z jejich drahých přátel nebo blízkých spojenců jsou jistě mrtví; hrozící nebezpečí, ztráta, potupa ještě trápí ostatní; že všechny jsou skleněné, a proto nikomu nedovolí, aby se k nim přiblížil; že jsou všechny korkové, lehké jako peří; jiné těžké jako olovo ; někteří se bojí, že jim spadne hlava z ramen, že mají v břiše žáby atd.

Miguel de Cervantes založil jeden ze svých krátkých vzorových románů, The Glass Graduate ( Spanish , 1613), o bludu titulního subjektu, ctižádostivého mladého právníka. Hrdina příběhu upadá do vážné deprese poté, co byl šest měsíců upoután na lůžko poté, co byl otráven údajně afrodiziakálním lektvarem. Tvrdí, že jelikož je ze skla, jeho vnímání je jasnější než vnímání lidí z masa a dokazuje to vtipnými komentáři. Po dvou letech nemoci je Rodaja vyléčen mnichem; nejsou uvedeny žádné podrobnosti o léčbě kromě toho, že mnich je údajně tvůrce zázraků.

Nizozemský básník Constantijn Huygens napsal Costly Folly (1622) zaměřený na téma, které se „bojí všeho, co se hýbe v jeho blízkosti... židle pro něj bude smrtí; třese se u postele ve strachu, že si někdo zlomí zadek., druhý mu rozbil hlavu“. Jeho holandský současník Caspar Barlaeus zažil skleněný klam.

Francouzský filozof René Descartes napsal Meditace o první filozofii (1641), přičemž použil skleněný klam jako příklad šíleného člověka, jehož vnímané znalosti světa se liší od většiny. V eseji An Essay Concerning Human Understanding (kniha II, kapitola XI, 13), když John Locke navrhuje svůj slavný model šílenství, také odkazuje na skleněný klam.

V moderní době skleněný klam zcela nevymizel. I dnes existují ojedinělé případy. „Průzkumy moderních psychiatrických ústavů odhalily pouze dva konkrétní (nepotvrzené) případy skleněného klamu. Foulché-Delbosc hlásí, že v pařížském blázinci v Nemocnici Bicêtre našel jednoho Glass Mana a v blázinci v Merenbergu byla zaznamenána žena, která si myslela, že je střep. Andy Lameijn, psychiatr z Nizozemska, hlásí, že má v Leidenu pacienta, který trpí bludem.

Čajkovského

V březnu 1868 Čajkovskij při svém prvním pokusu [o dirigování] dirigoval tance z Vojvoda a "cítil, že mu hlava spadne na bok, pokud se nebude snažit udržet ji ve vzpřímené poloze". ... (podle Davida Browna, The Final Years, strana 97) ... a tak se dirigování vyhýbal ... V říjnu 1886 Čajkovskij své mecenášce zdůraznil: "Celý život mě trápí vědomí, že neumím dirigovat. Zdálo se mi, že je něco hanebného a nečestného na tom, že se nedokážu přestat třást strachem a hrůzou při pouhém pomyšlení, že bych měl vyjít před publikum s taktovkou." ... Nicméně 31. ledna 1887 Čajkovskij na třetí pokus překonal svůj strach a dirigoval premiéru Čarodějka ... jako další pobídku "si nebyl vědom, že dirigent se může ve své době těšit větší slávě než skladatel. " Šablona:Cn

In March 1868 in his first attempt [at conducting], Tchaikovsky conducted dances from The Voevoda, "and had felt that his head would fall sideways unless he fought to keep it upright" ... (per David Brown, The Final Years page 97) ... and so he avoided conducting ... In October 1886 Tchaikovsky pointed out to his patroness "all my life I have been tormented by awareness of my inability to conduct. It has seemed to me there is something shameful and disreputable in not being able to stop myself trembling with fear and horror at the very thought of going out in front of the public with a baton" ... However on Jan. 31, 1887 Tchaikovsky in his third attempt overcame his fear and conducted the premier of The Enchantress ... as a further inducement "he was not unaware that a conductor could enjoy more celebrity in his own time than a composer."Šablona:CnNeurotické chování ruského skladatele 19. století Petra Iljiče Čajkovského připomíná skleněný klam, soustředí se stejně jako na jeho obtíže způsobené jeho přesvědčením, že by mu při dirigování upadla hlava, kdyby se nedržel za bradu. I když může být legenda přehnaná, zdá se, že má ve skutečnosti nějaký základ:

 

Související články

• Francouzský Karel VI
• Licenciado Vidriera
• princezna Alexandra Bavorská