Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Snofru
Snofrev
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády2670−2620 př. n. l.
ManželkaHetepheres I.
PotomciChufu, Rahotep, Nefermaat?, Kawab, Anchhaf?, Netžeraperef, Ranefer?, Kanefer?, Iynefer?, Hetepheres II., Merititi I.?
MatkaMeresanch I.
HrobkaLomená pyramida, Červená pyramida, Pyramida v Médúmu

Snofru (také Snofrev, řecky Sóris) byl prvním egyptským faraonem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2670 až 2620 př. n. l. Na trůn nastoupil po Hunejovi, posledním vládci 3. dynastie.

Za jeho vlády proběhly válečné kampaně do Libye a Núbie a obchodní expedice do oblasti dnešního Libanonu. Snofru je znám především díky své stavební činnosti. Jako jediný faraon Snofru vybudoval tři pyramidy, pyramidu v Médúmu, Červenou pyramidu a Lomenou pyramidu, jejichž celkový objem přesahuje i Chufuovu pyramidu. Po Snofruově smrti vznikl jeho posmrtný kult. Dobovými i pozdějšími prameny je považován za ideálního a spravedlivého vládce.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Palermská deska

Snofruův původ je z velké části neznámý. Existují hypotézy, že jeho matkou byla Meresanch I., což dokazuje Palermská deska z 18. dynastie. Někdy je Snofru považován za syna předchozího panovníka Huneje, ačkoli k této domněnce neexistují žádné důkazy.[1] Pierre Montet uvádí, že Snofru nutně nemusel být královského původu, ale mohl pocházet z rodiny úředníků z Beni Hasan. V zádušním chrámu u Snofruovy pyramidy v Médúmu je totiž zmíněno město Menat-Chufu, které se doposud nepodařilo lokalizovat. Podle Monteta toto město mohlo být totožné s Beni Hasan.[2] Montetovy úvahy však nejsou ničím dokázány, proto zatím zůstávají hypotetickými.

Jediná známá Snofruova manželka je Hetepheres I., protože neměla oficiální titul královské manželky někdy je považována za konkubínu. Z tohoto manželství vzešli dva synové, Chufu, Snofruův následník a pravděpodobně i Kawab, který byl dříve považován za Chufuova syna.[3]

Další děti měl Snofru s jinými neznámými manželkami. Mezi nimi byly synové Rahotep, Nefermaat (možná Hunejův syn), Anchhaf (Rainer Stadelmann ho považuje za Chufuova syna), Netžeraperef a možná Ranefer, Kanefer a Iynefer. Poté také další syn neznámého jména, jenž je známý díky své monumentální mastabě M17. Ze Snofurových dcer jsou známé Hetepheres, manželka Anchhafa a možná také Merititi I., která byla manželkou Chufua.[3]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

O vládě Snofrua, jsoucna rozdíl od většiny ostatních vládců Staré říše známi podrobnější informace. Nejdůležitějšími zdroji je Palermská deska a fragment letopisné desky pocházející z období vlády faraona 5. dynastie Neferirkare. Mluví mimo jiné o Snofruově obchodní expedici a dvou válečných taženích, ale také o náboženských slavnostech a o výrobě soch i dřevěných předmětů, včetně harfy, což je v dějinách Egypta první zmínka o tomto hudebním nástroji.

Délka vlády[editovat | editovat zdroj]

Přesná délka Snofruovy vlády není známá. Turínský královský papyrus z období Nové říše udává délku Snofruova panování 24 let. Manehto uvádí délku jeho vlády jako 29 let.

Thomas Schnedier se domnívá, že Snofruova vláda trvala 48 let. Vychází z počtu 24 let udaných z turínským královským papyrem.[4] Rainer Stadelmann se podobně jako Schnedier domnívá, že Snofru vládl 45 až 48 let.[5] Rolf Krauss uvádí, že Snofru mohl všechny tři pyramidy vystavět minimálně za 31 let.[6][7]

Domácí politika[editovat | editovat zdroj]

Za Snofruovi vlády došlo k významné transformaci administrativní organizace Egypta. Do období Staré říše administrativa spoléhala pouze na jednotlivé zemědělské statky, později byla země rozdělena na nomy. Na konci Staré říše existovalo 38 nomů, jejichž počet postupně vzrostl až na 42 nomů. Za vlády Snofrua se počet nomů dramaticky zvýšil. Šest nomů je uvedeno v hrobce vysokého úředníka Metcena v Abúsíru, který žil na přechodu 3 a 4. dynastie. Deset dalších nomů je uvedeno v chrámu u Lomené pyramidy, dva na stéle Snofruova syna Netžeraperefa a dva v hrobce úředníka Pehernefera v Sakkáře. Do konce Snofruovy vlády se proto počet nomů zvýšil na minimálně dvacet. Palermská deska také uvádí, že Snofru za své vlády založil 35 statků a budoval pevnosti.[8]

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Vyobrazení Snofrua, který zabijí Beduína z Vádi Maghara na Sinaji

Palermská deska mluví o Snofruově obchodní expedici do oblasti dnešního Libanonu v roce 6. sčítání, ze které bylo do Egypta dodáno cedrové dřevo, z nehož se vyrobilo mnoho lodí a ze zbytku byly v roce 8. stíčání vyrobeny palácové dveře.

Palermská deska dále informuje o dvou Snofruových kampaních. První se konala v roce 6. sčítání a byla namířena proti Núbii. Výprava byla podle Palermské desky úspěšná a z Núbie bylo do Egypta přivedeno 7000 zajatců a 200 000 kusů dobytka. Další informace týkající se této kampaně poskytují dva skalní nápisy na Chor el-Aquiba, poblíž města Karanog, severně od druhého kataraktu Nilu. První nápis uvádí že před tažením jmenoval Snofru do čela své armády o 20 000 mužích soudního úředníka Chaibaubata. Druhý nápis mluví o návratu z tažení a o 7 000 zajatcích. Velitel byl tentokrát další soudní úředník jménem Sauibi. Zda Chaibaubat během tažení zemřel, nebo se Sauibim armádě velel společně není známé.[9]

Druhé tažení bylo namířeno proti Libyii a konalo se na konci Snofruovy vlády. Válečná kořist byla 1 100 zajatců a 13 100 kusů skotu.

Socha Snofruova syna Rahotepa

Snofru také pravděpodobně vytáhl na Sinajský poloostrov, cílem tažení byly měděná a tyrkysová ložiska, která se zde nacházela. O tomto tažení mluví nápisy z údolí na Sinaji Vádi Maghara, kde se dříve egyptské doly nacházely. Je zde vyobrazení jako Snofru zabijí Beduína, ale podrobnější informace o tažení se zde nenacházejí. Z jistotou můžeme říci, že výchozím bodem pro Snofruovu vojenskou expedici bylo přístavní město Vádí el-Garf, což dokazují pečetě nalezené právě zde.[10]

Vysocí hodnostáři Snofruovy vlády[editovat | editovat zdroj]

Kromě již zmíněných úředníků Metecena a Pehernefera, byly za Snofruovy vlády vysocí hodnostáří především jeho synové. Jeho syn Rahotep byl povýšen na funkci generála a nejvyššího kněze v Iunu, zároveň obdržel tituly „První z velkého sálu”, „Nejvyšší nosič” a „Starší zásobovač”. Další Snofruův syn Nefermaat působil jako vezír. Rahotep i Nefermaat byli pohřbeni v mastabách v Médúmu. Anchhaf a Kawab také zastávali funkce vezíra.

Stavební činnosti[editovat | editovat zdroj]

Pyramida v Médúmu[editovat | editovat zdroj]

Pyramida v Médúmu
Související informace naleznete také na stránce Pyramida v Médúmu.

Už na počátku Snofruovy vlády začala stavby Pyramidy v Médúmu.[11] Dříve byla připisována Hunejovi a egyptologové se mylně domnívali že Snofru pyramidu pouze dostavěl.

Ačkoliv byla původně koncipována jako stupňovitá pyramida, obsahovala prvky, které byly typické pro pozdější pravé pyramidy. Vznikla ve třech etapách stavby. V první etapě byla naplánovaná jako sedmistupňová pyramida. V druhé etapě však byla prodloužena o jeden stupeň a kolem roku 8. sčítání předběžně dokončena.[pozn. 1] V roce 9. sčítání ve třetí etapě byla pyramida obložena hladkými vápencovými hranoly, čímž se proměnila v pravou pyramidu.[12][13][14][15][16] Dokončená stavba byla o rozměrech 144 metrů boční strany a o výšce 92 metrů. Do doby vystavění Lomené pyramidy byla největší stavbou na světě.

Na severní straně pyramidy je 15 metrů vysoký vchod do chodby, která ústí do královské komory s nepravou klenbou, která se nachází ve středu pyramidy.[13][14][15][16][17]

Znázornění tří staveních etap pyramidy v Médúmu

Zádušní chrám pyramidy byl postaven na severní straně pyramidy. Je považován za nejzachovalejší chrám Staré říše. Zachovaly se i stropní desky tohoto chrámu. Stavba chrámu je velmi jednoduchá. Skládá se ze dvou místností, které vedou k malému otevřenému nádvoří s oltářem a dvěma stély. Na jižní straně pyramidy se nacházejí pozůstatky malé, původně také stupňovité kultovní pyramidy, která symbolizuje hrob pro Kaa. Je to první známá vedlejší pyramida. Na severní straně pyramidy se nachází mastaba, která možná sloužila jako hrob pro další členy královské rodiny. Celý tento komplex je obehnán zdí. Údolní chrám pyramidy zatím nebyl nalezen.[13][14][15][16][17][18] V blízkosti komplexu se nachází monumentální mastaba M17, ve které byl pohřben neznámý princ, pravděpodobně Snofruův syn.[13]

Pyramida v Médúmu je nyní v rozpadajícím se stavu, což je způsobeno tím, že se její vnější vápencová vrstva později zřítila.[17] Fyzik Kurt Mendelssohn, se domnívá, že tento skluz proběhl ještě během výstavby. Tato hypotéza však může být vyvrácena skutečností, že v zádušním chrámu byly nalezeny zobrazení pyramidy pocházející z období Nové říše. V sutinách kolem pyramidy byly také nalezeny hroby, z nichž nejstarší pocházejí z 22. dynastie.[19]

Lomená pyramida[editovat | editovat zdroj]

Lomená pyramida
Související informace naleznete také na stránce Lomená pyramida.

Přibližně v roce 8. sčítání byla zahájena stavba Lomené pyramidy v Dahšúru.[12] Na rozdíl od pyramidy v Médúmu byla od počátku plánována jako pravá pyramida. Kvůli chybám v plánech však musela být několikrát přestavěna. Původní plán předpokládal pyramidu s velmi strmým úhlem asi 60°. Když se tento úhel ukázal být příliš strmým, pyramidová základna byla rozšířena a úhel byl snížen na 54°. Když budova konečně dosáhla výšky 45 metrů, u všech výškově položených kamenných vrstev byl úhel sklonu snížen na 43°, přičemž pyramida dostala svůj charakteristický tvar. Po dokončení stavby měla boční délku 183 metrů a výšku 105 metrů.[20][21][22]

Důvodem těchto opakovaných změn bylo relativně měkké břidlicové pozadí ve spojení s původně příliš strmým úhlem sklonu, který vedl k trhlinám ve stavbě. Někteří egyptologové se však domnívají, že mimořádná podoba této pyramidy byla plánovaná od počátku stavby. Například se předpokládalo, že různé svahy mohou symbolizovat jednotu horního a dolního Egypta.[20][22][21]

Znázornění tří staveních etap Lomené pyramidy

Zcela neobvyklý je komorový systém pyramidy, který je rozdělen do dvou částí. První komora je přístupná vchodem na severní straně pyramidy. Sestupný průchod vede daleko pod základnu pyramidy do předsíně, ze které vede strmé schodiště do takzvané „dolní komory“. Jižně od této komory se nachází svislá šachta zvaná „komín”, která leží přímo ve svislé ose pyramidy. Takzvaná „horní komora” je mnohem vyšší a lze se do ní dostat koridorem vedoucím ze západní strany pyramidy. Obě komory mají sedlové stropy.[18][20][21][22][23]

Na východní straně stavby se nacházelo obětiště. V pozdější době se toto obětiště přestavělo do malého chrámu. Na jižní straně Lomené pyramidy byla vystavěna kultovní pyramida, tentokrát však nebyla stupňovitá. S délkou strany 52,5 metrů, představuje zdaleka největší exemplář všech kultovních pyramid. Celý komplex byl obehnán vápencovou zdí. V těsné blízkosti pyramidy se nachází velmi atypický údolní chrám členěný na tři části a obehnán hradbami, které jsou vyzdobeny mnoha reliéfy. Ústřední část chrámu tvoří nádvoří, na kterém se nachází deset sloupů.[20][22][21][24]

Červená pyramida[editovat | editovat zdroj]

Červená pyramida
Související informace naleznete také na stránce Červená pyramida.

Stavba Červené pyramidy byla zahájena ve 15. roce sčítání, přípravy na stavbu v lokalitě kde pyramida stojí probíhaly už od 14. roku sčítání.[25] Úhel sklonu stran pyramidy byl tentokrát naplánován na 45°. Stavební práce byly dokončeny ve 24. roce sčítání.[26] Po dokončení měla pyramida strany dlouhé asi 219 metrů a výšku asi 104,5 metrů.[27] Pyramida byla původně pokryta vápencovou vrstvou, která později opadala.[28]

Vstup do pyramidy je umístěn na severní straně budovy ve výšce téměř 31 metrů. Odtud vede sestupný průchod do dvou po sobě následujících komor orientovaných na sever a jih, které jsou umístěny jen několik metrů nad základnou pyramidy. Obě mají stropy jako konzolovou klenba. Z jižní místnosti vede krátká chodba ke skutečné vyšší pohřební komoře. Je orientována na východozápad.[29][30][31]

Půdorys a průřez Červené pyramidy

Je pravděpodobné, že ostatní budovy pyramidového komplexu byly dokončeny až po Snofruově smrti. Zádušní chrám je z velké části zničen. Pyramidový komplex byl původně obklopen hradbou. Jihovýchodně od komplexu byla nalezena větší cihlová budova, zřejmě dílny pro dělníky, když se pyramida stavěla. Údolní chrám komplexu zatím nebyl být objeven. Poblíž pyramidy u Nilu však byly objeveny zbytky hradební zdi, které patrně patřily bývalému městu, o němž se však Rainer Stadelmann domnívá, že patřily k údolnímu chrámu.[29][30][31]

Je však stále neznámé, ve které ze tří pyramid byl Snofru nakonec pohřben. Achmed Fakhry za místo posledního Snofruova odpočinku považoval horní komorový systém v Lomené pyramidě,[32] zatímco Rainer Stadelmann se domnívá že Snofru byl pohřben v Červené pyramidě.[33] Dosud neexistuje jasný důkaz pro ani jednu z těchto dvou variant. Sarkofág nebyl nalezen ani v jedné pyramidě. Ačkoli byly v padesátých létech 20. století v Červené pyramidě nalezeny pozůstatky mumie, nemůžou být přičítány Snofruovi.[34]

Malé stupňovité pyramidy[editovat | editovat zdroj]

Pyramida na Elefantině, spolu s pyramidami které se nacházejí v Edfu, El-Kula, Ombo, Saujet el-Meitin, Seila a Sinki patří do skupiny sedmi velmi podobných malých stupňovitých pyramid, které jsou postaveny daleko od velkých center starověkého Egypta.[35] Jsou datovány do druhé poloviny 3. dynastie, zhruba mezi vládu Snofrua a Sechemcheta.[36]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Snofru na německé Wikipedii.

  1. ↑ HELCK, Wolfgang. Geschichte des Alten Ägypten. Leiden, Köln: Brill, 1981. 293 s. Dostupné online. ISBN 9789004064973. S. 58–59. (německy) 
  2. ↑ MONTET, Pierre. Geographie de l'Égypte ancienne. deuxième partie, To-chemâ, la Haute Égypte. Paris: C. Klincksieck, 1961. Dostupné online. S. 160. (francouzsky) 
  3. ↑ a b GUNDACKER, Roman. Ein Beitrag zur Genealogie der 4. Dynastie. Sokar. 2008, roč. 16, s. 22–51. (německy) 
  4. ↑ SCHNEIDER, Thomas. Lexikon der Pharaonen. Düsseldorf: Albatros, 2002. ISBN 3-491-96053-3. S. 278. (německy) 
  5. ↑ STADELMANN, Rainer. Die grossen Pyramiden von Giza. Graz: Akademische Druck- u. Verlagsanstalt, 1990. 285 s. ISBN 9783201014809. S. 260. (německy) 
  6. ↑ KRAUSS, Rolf. Chronologie und Pyramidenbau in der 4. Dynastie. Orientalia. Roma: Pontificium Institutum Biblicum, 1997, roč. 66, čís. 1, s. 1−14. Dostupné online. ISSN 0030-5367. (anglicky) 
  7. ↑ KRAUSS, Rolf. The length of Sneferu's reign and how long it took to build the Red Pyramid. The journal of Egyptian archaeology. London: Egypt Exploration Fund, 1996, roč. 82, s. 43. ISSN 0307-5133. (anglicky) 
  8. ↑ HELCK, Wolfgang. Lexikon der Ägyptologie. Svazek 2. Wiesbaden: Harrassowitz, 1975. 640 s. ISBN 9783447021005. Kapitola Gaue, s. 385-408. (německy) 
  9. ↑ GUNDACKER, Roman. Zwei Felsinschriften aus der Zeit Snofrus. Sokar. 2006, roč. 13, s. 70−73. (německy) 
  10. ↑ TALLET, Pierre; ARGÉMI, Bruno. Entre Nil et mers. La navigation en Égypte ancienne. Paris/Brüssel: Université de Paris-Sorbonne/Université libre de Bruxelles, 2015. Dostupné online. Kapitola Les « ports intermittents » de la mer Rouge à l'époque pharaonique: caractéristiques et chronologie, s. 60. (francouzsky) 
  11. ↑ GUNDACKER, Roman. Anmerkungen zum Bau der Pyramiden des Snofru. Sokar. 2005, roč. 11, s. 12. [dále jen Gundacker]. ISSN 1438-7956. (německy) 
  12. ↑ a b c Gundacker, s. 19
  13. ↑ a b c d STADELMANN, Rainer. Die Ägyptischen Pyramiden. [s.l.]: Philip von Zabern, 1985. 296 s. ISBN 9783805308557. S. 80. (německy) [dále jen Stadelmann 1985]. 
  14. ↑ a b c VERNER, Miroslav. Die Pyramiden. Wiesbaden: Rowohlt, 1999. ISBN 3-499-60890-1. Kapitola Die Knickpyramide des Snofru, s. 185−195. (německy) [dále jen Verner]. 
  15. ↑ a b c LEHNER, Mark. The complete pyramids. New York: Thames and Hudson, 1997. 256 s. ISBN 9780500050842. S. 98−99. (německy) [dále jen Lehner]. 
  16. ↑ a b c SILIOTTI, Alberto; HAWASS, Zahi. Pyramiden. Pharaonengräber des Alten und Mittleren Reiches. Erlangen: K. Müller Vlg., 2002. ISBN 978-3860706503. S. 145−156. (německy) 
  17. ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. 3. vyd. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2005. 408 s. ISBN 80-7243-267-2. Kapitola Hunej, s. 118−120. 
  18. ↑ a b VITO, Maragioglio; RINALDI, Celeste. L'architettura delle piramidi menfite. Torino: Tip. Artale, 1963. (italsky) 
  19. ↑ MENDELSSOHN, Kurt. Das Rätsel der Pyramiden. Augsburg: Bechtermünz, 1996. 268 s. ISBN 3-86047-216-X. (německy) 
  20. ↑ a b c d Lehner, s. 99−103
  21. ↑ a b c d Verner, s. 210
  22. ↑ a b c d Stadelmann 1985, s. 87
  23. ↑ BAYUK, Andrew. The Bent Pyramid of Dahshur - Explore the Interior Passages and Chambers - Guardian's Egypt. guardians.net [online]. Dostupné online. 
  24. ↑ ALEXANIAN, N.; SEIDLMAYER, S. J. Spurensuche am Aufweg der Knickpyramide. Sokar. 2009, roč. 18, s. 22–23. (německy) 
  25. ↑ Gundacker, s. 16
  26. ↑ Gundacker, s. 18
  27. ↑ HOWARD-VYSE, Richard; PERRING, John Shae; HOWARD, William. Operations carried on at the pyramids of Gizeh in 1837: with an account of a voyage into Upper Egypt, and an appendix, svazek 3. London: J. Fraser, 1842. Dostupné online. S. 65. (anglicky) 
  28. ↑ ROSSI, Corinna. Architecture and mathematics in ancient Egypt. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. 280 s. ISBN 9780521690539. S. 207. (anglicky) 
  29. ↑ a b Lehner, s. 104
  30. ↑ a b Verner, s. 212
  31. ↑ a b Stadelmann 1985, s. 99−105
  32. ↑ FAKHRY, Ahmed. The pyramids. 2. vyd. Chicago / London: University of Chicago Press, 1961. 260 s. S. 97. (anglicky) 
  33. ↑ Stadelmann 1985, s. 101−104
  34. ↑ GERMER, Renate. Überreste von Königsmumien aus den Pyramiden des Alten Reiches – Gibt es sie wirklich. Sokar. 2003, roč. 7, s. 37–38. (německy) 
  35. ↑ DREYER, Günter. Zu den kleinen Stufenpyramiden Ober- und Mittelägyptens. Mainz: Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, 1980. S. 46. (německy) 
  36. ↑ Stadelmann 1985, s. 200

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Přibližně v této době začala stavba Lomené pyramidy[12]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/7&oldid=17247757“