Wikipedista:Hajtra/Pískoviště
Přistoupení k dluhu[editovat | editovat zdroj]
Přistoupení k dluhu (tzv. kumulativní intercese) je způsob změny v osobě dlužníka, tak, že se vedle stávajícího dlužníka zaváže nově přistupující dlužník a stanou se spoludlužníky. Vztah k původnímu dlužníkovi zůstává nezměněn. To znamená, že dokud není dluh úplně splacen, může věřitel dluh požadovat po kterémkoli z dlužníků (jeden za všechny a všichni za jednoho). Přistoupení třetí osoby, tak může zvýšit šanci na úspěšné řešení pohledávky. Zákon vyžaduje u přistoupení k dluhu, aby byla uzavřena smlouva mezi třetí osobou a věřitelem, že třetí osoba za dlužníka dluh zajistí. Smlouva o přistoupení k dluhu, může být uzavřena jak písemně, tak ústně (doporučuje se uzavírat smlouvu písemnou formou). Podmínkou uzavření smlouvy o přístupu k dluhu je existující dluh, není možné přistupovat k dluhu, který má vzniknout v budoucnu. Následné plnění třetí osobou, lze provést i bez souhlasu stávajícího dlužníka, tak vzniká tzv. pasivní solidarita[1] mezi původním a přistupujícím dlužníkem[2]. Uzavřením smlouvy o přistoupení k dluhu se stane třetí osoba solidárním dlužníkem vedle dlužníka stávajícího.[3][4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Všeobecný zákoník občanský (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch) z roku 1812 přistoupení k dluhu neznal. Kumulativní intercesi najdeme teprve v občanském zákoníku z roku 1950 v ustanovení § 268 odst. 2. Před úpravou novým občanským zákoníkem, byla kumulativní intercese řešena ustanovením v občanském zákoníku z roku 1964, a to § 531 odst. 2 pro nepeněžité závazky a § 533, pro závazky peněžité. Před novelou z roku 1991 upravoval občanský zákoník z roku 1964 kumulativní intercesi v jediném ustanovení, v § 70.[5]
Vzor vyplněné smlouvy o přistoupení k dluhu[editovat | editovat zdroj]
Smlouva o přistopení k dluhu nemusí mít písemnou formu, ale doporučuje se pro případ pozdějšího dokazování. Zákon nedefinuje náležitosti takové listiny, ale z charakteru závazku vyplývá, že by měla obsahovat:
- identifikaci věřitele a přistupitele (nového dlužníka) a to jméno, příjmení, datum narození / IČO, bydliště / sídlo)
- označení závazku (pohledávku, kterou zbývá plnit), který je předmětem zajištění ze strany nového dlužníka
- identifikace a náležitosti o původní smlouvě
- případně podmínky
Nový občanský zákoník[editovat | editovat zdroj]
Nový občanský zákoník přistoupení k dluhu definuje v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1892. [cit. 19.12.2016]. Dostupné online.
(1) Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.
(2) Zajistila-li dluh původního dlužníka třetí osoba, nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, ledaže k tomu dala souhlas.
Související ustanovení:[editovat | editovat zdroj]
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 1721. [cit. 19.12.2016]. Dostupné online. [6]
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 1, 1309, 1723,1791,1872,1875, 1888, 1890, 1893, 1902, 1982, 2009, 2018, 2040. [cit. 19.12.2012]. Dostupné online. [5]
Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, § 256. [cit. 19.12.2016]. Dostupné online. [5]
Upřesnění z judikatury:[editovat | editovat zdroj]
Do existujícího závazkového vztahu, přistupuje třetí osoba, která se stává dlužníkem vedle původního dlužníka. Tímto se počet dlužníků zmnoží, jedná se o tzv. kumulativní intercesi. Nejedná se o změnu v osobě dlužníka a původní dlužník zůstává dlužníkem i nadále. To lze chápat následovně - jedná se o tzv. zmnožení dlužníků - věřitel, nový dlužník, dlužník. Tímto nový dlužník původního dlužníka neosvobozuje od jeho dluhu, ale stává se spoludlužníkem vedle něj. K přistoupení nového dlužníka k dluhu se nevyžaduje souhlas původního dlužníka a není ani účastníkem dohody mezi věřitelem a novým dlužníkem. Předpokladem k přistoupení nového dlužníka, je dohoda uzavřená mezi novým dlužníkem a věřitelem. Dokonce ani výslovný nesouhlas původního dlužníka nemá žádný právní význam k nově vzniklé dohodě mezi věřitelem a nově přistupujícím dlužníkem. Změnou počtu dlužníků, tak dochází ke změně subjektů v závazkovém vztahu. Nový dlužník na sebe bere závazek splnit za původního dlužníka jeho dluh věřiteli. Již se nerozlišuje, zda se jedná o dluh peněžitý, či nepeněžitý. Spoludlužníci, stávající i nový dlužník, jsou povinni plnit věřiteli celý dluh společně a to až do úplného zániku dluhu (v rozsahu, v němž byl některým z dlužníků splněn). Má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné. Ve všech případech je mezi dlužníky založena pasivní solidarita. Lze přistupovat jen k existujícímu dluhu, tedy k již zaniklému, nebo budoucímu dluhu nelze přistupovat.[6]
Zástavní právo lze platně zřídit k zajištění pohledávky vůči jen k některému z více dlužníků.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zákon č. 89/2012, Občanský zákoník, § 1872–1876. [cit. 19.12.2016]. Dostupné online.
- ↑ Petr Bezouška, Lucie Piechowiczová. Nový občanský zákoník 2014 – nejdůležitější změny. 1. vyd. [s.l.]: ANAG, červenec 2013. 376 s. ISBN 978-80-7263-819-2. S. 252.
- ↑ Novotný Petr,Budíková Petra,Ivičičová Jitka,Kedroňová Kristina,Štrosová Ilona,Štýsová Monika. Nový občanský zákoník - smluvní právo [online]. Praha: Grada Publishing [cit. 2016-12-21]. Kapitola Přistoupení k dluhu, s. 76. Dostupné online. ISBN 978-80-247-5164-1.
- ↑ F-Financial Consulting - Pojmy [on line]. [cit. 2016-12-21]. Kapitola Přistoupení k dluhu. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hulmák a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář.. [s.l.]: C. H. Beck, 15.9.2014. 1344 s. ISBN 978-80-7400-535-0. S. 781-786.
- ↑ a b Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala, Irena Pelikánová, Robert Pelikán, Alena Bányaiová a kolektiv. Občanský zákoník - Komentář - Svazek V (relativní majetková práva 1. část). [s.l.]: Wolters Kluwer, 2014. 1700 s. ISBN 978-80- 7478-638-9. S. 343-344.