Wikipedista:Enemy/Parfuss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úseky nového VMO[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí postavené a plánované úseky nového VMO.[1]

Č. Úsek Stavba Křižovatky a tunely Délka části VMO (km)[1] Cena stavby
vč. DPH (v mil. Kč)[2][3]		 Zahájení stavby Zahájení provozu Poznámky
2 Žabovřesky VMO Žabovřeská I Kníničská (II/384), Žabovřeský tunel 1,7 2 848[4] plán 2018 plán 2023 rozšíření Žabovřeské
3 VMO Žabovřeská mosty Korejská 0,7 355 červen 2008 červen 2012 rekonstrukce Žabovřeské [p. 1]
4.1 Královo Pole VMO Dobrovského A — — 300 listopad 2001 — průzkumné štoly
4.2 VMO Dobrovského B Hradecká (II/640), Královopolský tunel 1,7 11 322 květen 2006 31. srpna 2012 dílem rozšíření Hradecké
5 VMO MÚK Dobrovského, Svitavská radiála Svitavská radiála (I/43) 0,4 1 440 květen 2010 31. srpna 2012
6 Brno-sever VMO Lesnická, Svitavská radiála třída Generála Píky, Merhautova 1,2 265 srpen 2000 23. srpna 2002
7 VMO Lesnická, mosty — 173 listopad 1998 říjen 2003 [p. 2]
8 VMO Kohoutova Husovický tunel 1,2 804 březen 1996 18. prosince 1998
9 VMO Tomkovo náměstí Dukelská 0,5 1 541[5] plán 2019 plán 2022 rozšíření Provazníkovy
10 Židenice VMO Rokytova Karlova (II/374)
Rokytova (II/642)		 0,4 1 470[6] plán 2019 plán 2022 rozšíření Provazníkovy
11 VMO Vinohrady Vinohradský tunel 1,9 11 208[7] plán 2025 plán 2030
12 VMO Jedovnická Líšeňská (II/373) 0,8 2 662 plán 2025 plán 2030 dílem rekonstrukce Jedovnické
13 Černovice MÚK Ostravská radiála Bělohorská, Ostravská radiála (I/50), Průmyslová, Faměrovo nám. 0,9 3 900 plán 2024 plán 2030
14 Brno-jih VMO Bratislavská radiála Bratislavská radiála (I/41) 2,2 3 872 plán 2024 plán 2027 dílem rekonstrukce Černovické
15 VMO Přerovka II. etapa Vodařská, (Komárovský tunel) 1,6 3 025 plán 2020
plán 2025		 plán 2024
plán 2030
 
16.1 Jižní tunel – I. etapa Jižní tunel 1,6 1 089 plán 2020 plán 2023
16.2 Jižní tunel – II. etapa Jižní tunel 0,6 1 210 plán 2023 plán 2027
17 Bohunice VMO Červený kopec Heršpická (I/52), tunel Červený kopec 2,4 8 470 plán 2029 plán 2035
18 Pisárky VMO Pisárky Výstaviště, Pražská radiála (I/23) 0,9 2 420 plán 2029 plán 2035 rozšíření Bauerovy
19 MÚK Pražská radiála Pražská radiála (I/23) 0,2 2 676 prosinec 2003 28. června 2007 rozšíření Bauerovy, dostavba MÚK[p. 3]
1 MÚK Hlinky tunel Hlinky 0,6 rozšíření Bauerovy a Žabovřeské

Dějinný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prehistorie[editovat | editovat zdroj]

lokalita Hradisko[editovat | editovat zdroj]

KAZDOVÁ, Eliška - ŠEBELA, Lubomír: Eneolitické osídlení hradiska u Brna-Bosonoh (okr. Brno-město). In Pravěk Nová řada 9. Brno : Ústav archeologické památkové péče, 2000. ISBN 80-86399-02-8, pp. 159-173. 2000, Brno.

lokalita Cihelna[editovat | editovat zdroj]

lokalita Dlouhý padělky[editovat | editovat zdroj]

Od středověku po současnost[editovat | editovat zdroj]

1225 podle nedoložených pramenů byly Bosonohy směny od oslavanského kláštera ve prospěch benediktinů v komárově[8]

1237 nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci. Zmíněná jako zboží směněné mezi králem Václavem I. ve prospěch brněnského kostela na Petrově.[9][8]

1240 tišnovskému klášteru král Václav I. daroval patronátní právo nad kostelem sv. Petra a jeho statky[8]

1255 olomoucký biskup Bruno zpochybnil patronátní právo, soudní spor 1258 rozhodl ve prospěch kláštera, 1298 olomoucký biskup Dětřich rozsudek potvrdil[8]

1259 Bosonohy odkoupeny Tišnoským klášterem cisterciaček Porta coeli.[9]

1319 Bosonohy směněny olomouckému biskupovi Konrádu I.[9]

1628 Bosonohy odkoupeny opět Tišnovským klášterem od Jana z Greifenfelsů[9][10]

1638 abatyše kláštera upustila od výběru desátku výměnou za finanční obnos[10]

1653 abatyše tišnovského kláštera pronajala část pustých vinic v Bosonohách poddaným[10]

1713 výstavba kaple sv. Floriána (přestavby a rekonstrukce 1854, 1860, 1962)[9]

1719 mýcení lesa pro rozšíření polí a vinic (Zadní hora, Hubář, Brány, Novosady, Padělky, Zajíčky)[9][8]

1721 výstavba dvora [8]

1741 vpád pruského vojska na Moravu, Bosonohy zcela vypáleny včetně klášterního mlýna, kovárny a dvora[10]

1749 doložen otisk obecního pečetidla[9]

1782 Tišnovský klášter zrušen Josefem II., majetek pronajat nebo rozprodám brněnským měšťanům a část zůstala církevním majetkem (1872 prodán mlýn, 1875 rozprodán dvůr, dnešní ulice Vratná, mezi 9 poddaných)

1799 majetky kláštera v Tišnově včetně Bosonoh také Veverské panství kupuje továrník Vilém Mundi [8][10]

1830 majetky Veverského panství včetně podřízených Bosonoh kupuje princ Gustav Wasa[8]

1752-1785 výstavba císařská silnice Brno-Jihlava-(Praha)[9][11]

1795 výstavba školy (rozšíření a přestavby 1826, 1844, 1907, 1964)

1856 postavena železniční trať soukromého dopravce Brněnsko-rosická dráha, lidově uhelná Brno dolní nádraží - Boží požehnání (dnes Zastávka u Brna) pro nákladní i osobní dopravu. S tím byla zřízena zastávka Troubsko-Bosonohy (dnes Troubsko). Tato trať byla později napojena na státní na trať Brno-Střelice-Jihlava (1886) a Brno-Střelice-Hrušovany n.J.-(Znojmo) (1870) a nakonec zestátněna (1879). [12][13] 1918 8 párů[2], 1944 11 párů vlaků[3]

1869 výstavba vodovodu od pramenu u Panenky Marie na náves k soše sv. Floriána[8]

1900 přívalový déšť ...[14]

1923 elektrifikace obce[8]

1924-1925 na místě obecní pastoušky výstavba obecního domu[8]

1930-1931 výstavba vodojemu a nového vodovodu od pramenu u Panenky Marie a Hradiska[8]

1939-1941 výstavba Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav A88, jako součást Mnichovské dohody, lidově zvaná "Hitlerova dálnice", dokončeny pouze terénní úpravy, propustky, přeložky komunikací a příprava na MÚK s původní trasou D1. Dnes v podobné trase plánovaná rychlostní komunikace značená jako R43 a R52.

1969-1972 výstavba dálnice D1 na území Bosonoh, úsek Kývalka – Brno-západ (182 km – 190 km). Zrušena polní cesta do Ostopovic.

1970 lokální povodeň na potoku Leskava po přívalových deštích

1970 administrativní připojení k Brnu

1970-1975 napojení na brněnský vodovod [8]

1991-1993 plynofikace[15]

do roku 2000 výstavba vodojemu pro Vírský oblastní vodovod. Trasa vodovodu štolou z Bystrce do Bosonoh a dále na Ostopovice(2008-2009).[4]

2002-2003 budování sběrače A1 pro splaškovou kanalizaci s napojením na ČOV Modřice[16][17]

2003 obec nechala postavit bytový dům v ulici Konopiska [5]

2006-2007 suchý polder na potoku Leskava 50.000 m3 [18][19]

2006-2007 výstavba nové mateřské školy v ulici Konopiska[zdroj?]

2008-2009 budování 1. části oddílné kanalizace

Urbanistický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Původní jádro vsi bylo postavena na staré cestě z Komárova, Horních Heršpic, Bohunic do Žebětína, Bystrce. Vřetenová náves (ulice Bosonožské náměstí) středověkého původu byla založena na podélně výrazně svažitém terénu, rovnoběžně nad potokem Leskavou (Lískovecký potok), která je prostorově i hmotově zachována dodnes. Později byl na návsi postaven dvůr (ulice Vratná).

Další rozvoj obce byl veden druhou osou už v úrovni levé strany potoka (ulice Vzhledná). Koncem 19. století pokračuje urbanizace ze Vzhledné na Práčata, z návsi na Přímou, podél vystavěné císařské dálkové silnice (ulice Pražská) a třetí osou podél pravé strany potoka (ulicí Hoštickou)[9].

Většinu zástavby tvoří rodinné domy, minimum pak bytových domů (ulice Ševčenkova, Konopiska) a několik výrobních objektů. Necitlivým způsobem do charakteru zástavby i urbanistického charakteru zasáhla výstavba Středního odborného učiliště Průmyslových staveb Brno (1975-1979, dne SOŠ a SOU stavební Bosonohy) a sídla Oblastního závodu Tranzitního plynovodu Brno (1981-1984, dnes RWE Transgas).


TODO[editovat | editovat zdroj]

  • projekty R43
  • kněží
  • farnost
  • cihelna 1910, záložna, pila 1930[9]


Smrž, E.: Bosonohy. Ráz života osady brněnského kraje před třicíti léty. Bosonohy 1928.


Vývoj názvu obce[editovat | editovat zdroj]


Bosonohy
Vývoj názvu obce
Rok Název
1237 in villa Bozonoch
1305 in Bossonoh sive Parvvz
1360 de villa Parvus
1436 z Bosonoh
1718 Barfus
1720 Parfus, Bosonohy
1825 Parfuss, Bosonohy
1846 Barfuss, Bosonohý
1849 Parfuß
1854 Parfuß, Bosonohy
1885 Parfuss, Bosonohy
1906 Parfuß, Bosonohy
1924 Bosonohy
1939 Parfuß, Bosonohy
1945 Bosonohy
Zdroj: Karel Kuča: Brno[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[editovat | editovat zdroj]


Bosonohy
Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok sčítání Počet domů Počet obyvatel
1674 39 -
1743 39 -
1750 47 -
1771 - 398
1790 84 468
1834 122 583
1850 - 721
1869 144 802
1880 158 897
1890 174 1030
1900 194 1133
1910 246 1417
1921 260 1513
1930 373 1822
1945 - 2097
1946 - 2060
1950 516 2038
1961 559 2143
1970 556 2345
1980 599 2372
1991 578 2137
2001 633 2210
Zdroj: Karel Kuča: Brno[9] a ČSÚ[20], [21] a [22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b http://www.mestsky-okruh-brno.cz/plan-vystavby/
  2. ↑ http://www.dalnice-silnice.cz/Brno/I-42.htm
  3. ↑ http://www.mestsky-okruh-brno.cz/financovani/
  4. ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/312/infoletak_s42-vmo-zabovreska.pdf
  5. ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/311/infoletak_s42-vmo-tomkovo-namesti.pdf
  6. ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/310/infoletak_s42-vmo-rokytova.pdf
  7. ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/309/infoletak_s42-vmo-tunel-vinohrady.pdf
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m kolektiv autorů: 750 let Bosonoh, Brno-Bosonohy 1987
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l Karel Kuča: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic, str. 301-304; Praha 2000; ISBN 80-86223-11-6
  10. ↑ a b c d e Rudolf Klátil: Paměti Předklášteří a tišnovského kláštera „Porta coeli“, Předklášteří 1925
  11. ↑ Eva MATULOVÁ: Socioekonomická analýza města Jihlava Esf MUNI, Brno 2008
  12. ↑ Zdeněk Hudec a kol.: Atlas drah ČR, str. 74 (html), 2006, ISBN 80-870472-00-1
  13. ↑ Pavel Sekera: Historie železničních tratí ČR. 2009
  14. ↑ Mgr. Monika Bělínová: Hydrometeorologické extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku v období 1851-1900 ve světle dokumentárních pramenů, MUNI PrF, Brno 2006
  15. ↑ Petr Juráček: 770. výročí první písemné zmínky o Bosonohách in Bosonožský zpravodaj, XIII. ročník, číslo 11, listopad 2007
  16. ↑ [1]
  17. ↑ Václav Káňa: Povodí Svitavy II, MUNI PrF, Brno 2007
  18. ↑ Pöyry Environment a.s.: Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje Tabelární a grafické přílohy Brno 2007
  19. ↑ Statutární město Brno: Zápis schůze Rady města Brna č. R4/125 16. listopad 2005
  20. ↑ Český statistický úřad: Vývoj počtu obyvatel 2005
  21. ↑ Český statistický úřad: Vývoj domovního fondu 2005
  22. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 620. 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p."/>

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Enemy/Parfuss&oldid=16452656“