Železniční trať Brno - Moravské Bránice - Hrušovany nad Jevišovkou/Oslavany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno – Oslavany/Hrušovany nad Jevišovkou
Hrušovany nad Jevišovkou
Hrušovany nad Jevišovkou
Číslo trati 244
Provozovatel Správa železniční dopravní cesty
Délka 59,3 km
Rozchod 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální rychlost 80
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Brno hlavní nádraží
Trať 340
Trať 300
Brno-Horní Heršpice
Trať 250
146,013 Troubsko
Střelice dolní
vlečka ČEPRO
142,637 Střelice
Trať 240
139,991 Malý Prštický tunel (85,07 m)
139,456 Radostice
138,817 Velký Prštický tunel (322,15 m)
136,203 Silůvky
131,862
0
Moravské Bránice
3,109 Ivančice letovisko
4,889 Ivančice město
5,619 Ivančice
vlečka silo Ivančice
9,15 Oslavany
Ivančický viadukt přes Jihlavu
Němčice
128,136 Na Réně (147,32 m)
127,643 Budkovický (139,86 m)
125,745 Budkovice
vlečka stroj.
121,971 Moravský Krumlov
vlečka silo (0,416 km)
vlečka elektrárna Dukovany (18,3 km)
118,01 Rakšice
vlečka štěrkovna Leskoun (1,048 km)
114,548 Bohutice
111 Našiměřice
vlečka agrochem. (0,5 km)
107,724 Miroslav
105,09 Dolenice
100,176 Břežany
97,194 Pravice
Jevišovka
Trať 246
92,546 Hrušovany nad Jevišovkou

Železniční trať Brno – Moravské Bránice – Oslavany/Hrušovany nad Jevišovkou (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 244). Trať vede z Brna přes Střelice do Moravských Bránic, kde jednak odbočuje do Oslavan, jednak pokračuje do Hrušovan nad Jevišovkou. Jednokolejná regionální trať. Provoz na ní byl zahájen v roce 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c.k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Wien-Laa a.d.Thaya-Hrušovany n.Jevišovkou-Střelice-Brno). Stavebně je trať dimenzována na eventuální položení druhé koleje. Provoz na úseku Moravské Bránice - Oslavany byl zahájen v roce 1912. Celoželezný příhradový viadukt přes údolí řeky Jihlavy mezi Moravskými Bránicemi a Moravským Krumlovem, tzv. Ivančický viadukt, patřil ve své době k nejobdivuhodnějším dopravním stavbám v celé rakousko-uherské monarchii. Viadukt byl na konci 70. let 20. století zcela nahrazen novým mostem. Za zmínku stojí také zajímavý most přes řeku Bobravu mezi Radosticemi a Střelicemi, tzv. železňák.

Obsah

Tunely [editovat]

Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V 70. letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972[1]).[2]

Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.[2]

Malý Prštický tunel [editovat]

Malý Prštický tunel se nachází severozápadně od obce Radostice, v jejím katastru (souřadnice: 49° 8′ 20,04″ s. š., 16° 27′ 49,68″ v. d.). Jedná se o úboční tunel umístěný v ostrém směrovém oblouku, v kilometrické poloze 140,076 – 139,991. S délkou 85,07 m je nejkratším tunelem na trati.[2][3]

Velký Prštický tunel [editovat]

Velký Prštický tunel se nachází západně od obce Radostice, severní portál s krátkým navazujícím úsekem stojí na katastru Radostic, většina tunelu leží na katastru Prštic (souřadnice: 49° 7′ 49,08″ s. š., 16° 27′ 50,4″ v. d.). Jedná se o vrcholový tunel poblíž chatové osady, v kilometrické poloze 139,139 – 138,817, jižně od zastávky Radostice. S délkou 322,15 m je nejdelším tunelem na trati.[2][3]

Tunel Na Réně [editovat]

Tunel Na Réně se nachází jižně od Ivančic, v zalesněném masivu Rény, na hranici katastrů Budkovic a Kounického Předměstí, která zde vede po trase trati (souřadnice: 49° 4′ 53,04″ s. š., 16° 23′ 17,88″ v. d.). Jedná se o úboční tunel ve směrovém oblouku, v kilometrické poloze 128,283 – 128,136. Má délku 147,32 m.[3][4]

Před bránickým portálem se nacházela zastávka Němčice.[1]

Budkovický tunel [editovat]

Budkovický tunel se nachází jižně od Ivančic, v zalesněném masivu Rény, v katastru Budkovic (souřadnice: 49° 4′ 46,92″ s. š., 16° 22′ 55,2″ v. d.). Jedná se o úboční tunel ve směrovém oblouku, v kilometrické poloze 127,783 – 127,643. Má délku 139,86 m.[3][4]

Původně zde byl vybudován zářez, kvůli nestabilním svahům ale bylo v roce 1869 rozhodnuto o realizaci hloubeného tunelu.[5]

Navazující tratě [editovat]

Brno [editovat]

  • Trať 240 Brno-Horní Heršpice - Střelice - Studenec - Okříšky - Jihlava
  • Trať 250 (Praha) - Havlíčkův Brod - Brno - Kúty (ŽSR)
  • Trať 260 Brno – Česká Třebová
  • Trať 300 Brno – Přerov (– Bohumín)
  • Trať 340 Brno – Uherské Hradiště

Střelice [editovat]

  • Trať 240 Brno-Horní Heršpice - Střelice - Studenec - Okříšky - Jihlava

Hrušovany nad Jevišovkou [editovat]

  • Trať 245 Hevlín - Hrušovany nad Jevišovkou
  • Trať 246 Břeclav - Boří les - Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. a b ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info, [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  
  2. a b c d VEISOVÁ, Jarka. Železnice [online]. Radostice.cz, 2011-02-23, [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  
  3. a b c d STEČÍNSKÝ, Bohuslav. Železniční tunely v České republice: Železniční tunely ve správě ČD - celkový přehled k 30. 1. 2002 [online]. Tunely.cz, [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  
  4. a b SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí ČR [online]. Historie-trati.wz.cz, [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  
  5. ŠIROKÝ, Jiří. 140 let železnice Znojmo - Hrušovany - Střelice [online]. Zrcadlo.info, 2010-09-24, [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy [editovat]

  • [1] na ZelPage.cz
  • [2] Historie železničních tratí