Wikipedista:3xMS/Pískoviště
| Francis Scott Fitzgerald | |
|---|---|
_(photo_by_Carl_van_Vechten).jpg) Francis Scott Fitzgerald | |
| Rodné jméno | Francis Scott Key Fitzgerald |
| Narození | 24. září 1896 St. Paul, Minnesota  Spojené státy americké |
| Úmrtí | 21. prosince 1940 Hollywood, Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy americké |
| Povolání | spisovatel, scenárista |
| Národnost | americká |
| Období | 1920–1940 |
| Žánr | román, povídka |
| Literární hnutí | ztracená generace |
| Manžel(ka) | Zelda Fitzgeraldová |
| Podpis |  |
 galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Plné texty děl na Projektu Gutenberg | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Francis Scott Key Fitzgerald (24. září 1896 St. Paul, Minnesota – 21. prosince 1940, Hollywood, Kalifornie) byl americký spisovatel a scenárista, mnohdy označován za autora tzv. jazzového věku. Dnes je celosvětově považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů 20. století. Byl také jedním z nejvýraznějších představitelů ztracené generace. Za svého života napsal mnoho literárních děl. Věnoval se především psaní románů a povídek. Dokončil čtyři romány: Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Velký Gatsby a Něžná je noc. Pátý, nedokončený román Poslední magnát byl vydán po jeho smrti.
Jeho díla byla mnohokrát zfilmována. Něžná je noc roku 1962, Krásní a prokletí roku 1922 a 2010, Velký Gatsby dokonce pětkrát, roku 1926, 1949, 1974, 2000, 2013. Povídka Podivuhodný případ Benjamina Buttona se stala námětem pro film v roce 2008. Fitzgeraldovo životní období 1937–1940 bylo v roce 1959 vykresleno v dramatu Beloved Infidel.
Pocházel z rodiny irských přistěhovalců, což se promítlo i do jeho tvorby. Studoval na Princetonské univerzitě v New Jersey. Oženil se se Zeldou Sayrovou, která byla minimálně výstřední a se kterou vedl velice zajímavý život. Zelda byla kvůli rodinnému společenskému postavení zvyklá na přepych a nestarala se o finance. V roce 1937 musel Fitzgerald přijmout práci v Hollywoodu na místo scenáristy, protože se nadměrně zadlužil.
Život[editovat | editovat zdroj]
Roku 1896 se Francis Scott Fitzgerald narodil Edwardu Fitzgeraldovi a Mary McQuillanové. Fitzgeraldovi patřili mezi středně bohatou společenskou třídu. Z otcovy strany byl vzdáleně příbuzný s autorem americké národní hymny Francisem Scottem Keyem, po kterém byl pojmenován.[1] Jeho předkové z matčiny strany původně imigrovali do Států z Irska v polovině 19. století.[2][3]
Fitzgerald strávil dětství převážně v Buffalu v New Yorku (v letech 1898–1901 a poté 1903–1908; v období 1901–1903 žil ve městě Syracuse).[4] Oba jeho rodiče byli katolíci, a proto jej poslali do církevní školy.
V roce 1908, kdy Francisův otec dostal výpověď ve společnosti Procter & Gamble, se přestěhovali zpět do St. Paul. Francis zde do roku 1911 docházel na Akademii sv. Pavla.[5] Projevuje se jeho kladný vztah k divadlu a psaní. Mezi ostatními žáky byl znám svou tvorbou detektivních příběhů. V letech 1911–1913 docházel do prestižní církevní Newmanovy školy v Hackensacku v New Jersey.[6]
Po dokončení studia na Newmanově škole se rozhodl v New Jersey zůstat a pokračovat na Princetonské univerzitě. Během studia přispíval do the Nassau Literary Magazine, do humoristického časopisu the Princeton Tiger a psal muzikálové scénáře do the Princeton Triangle Club.[7][6] V roce 1917 školy nakonec zanechal a dobrovolně se přihlásil do americké armády. Před nástupem rychle sepisoval román s názvem Romantičtí egoisté. Ačkoli vydavatelství Charles Scribner's Sons odmítlo jeho dílo, nepřestal na něm pracovat. Toužil se tát národním hrdinou. Snažil se proto dostat se na frontu co nejdříve. Zůstal však jen ve výcvikovém táboře Sheridan v Alabamě.
Při zábavě v country klubu se seznámil se Zeldou Sayrovou a okamžitě se do ní zamiloval. Nicméně jejich sňatek nebyl zprvu možný, protože každý byl z jiné společenské třídy. Francis byl chudý. Aby si získal Zeldinu ruku, snažil se vydělat dostatek peněz. Rozhodl se odjet do New Yorku, kde nastoupil na pozici textaře pro reklamní agenturu Barrona Colliera.
Zelda přijala jeho nabídku k sňatku. Zároveň se věnoval svému románu, nyní již s novým názvem Na prahu ráje, který byl vydán roku 1920. Kromě románu vytvářel i povídky, jež se publikovaly v Saturday Evening Post. První sbírka povídek Žabci a filozofové vychází knižně ve stejném roce jako román. Téhož roku se oženil se Zeldou Sayrovou. Na podzim 1921 se jim narodila jediná dcera Frances Scott „Scottie“ Fitzgeraldová.
Ačkoli se ke konci dvacátých letech snažil pracovat na svém čtvrtém románu Něžná je noc, jeho priority se často měnily. Začal psát další povídky, jen aby si dokázal vydělat nějaké peníze. Ve třicátých letech se Fitzgerald musel vypořádat s chatrným psychickým stavem své ženy. Zelda trpěla schizofrenií a musela tak pobývat v léčebném sanatoriu. Ze svého psychického stavu se jí nepodařilo vyléčit.
Francis na tom nebyl o moc lépe. Finance se rapidně snižovaly. V roce 1937 se ocitl v tak bídné situaci, že byl nucen přijmout nabídku z Hollywoodu, aby psal scénáře pro společnost Metr‑Goldwy‑Mayer po dobu šesti měsíců.[6] Jeho práce sklidila pouze negativní kritiku, a to vedlo k hlubším depresím a silnému alkoholismu. O pár let později byl kvůli svému neúspěchu vyhozen z práce.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Román[editovat | editovat zdroj]
- Na prahu ráje (1920)
- Krásní a prokletí (1922)
- Velký Gatsby (1925)
- Něžná je noc (1934)
- Poslední magnát (1941) – nedokončeno, vydáno posmrtně
Soubory povídek[editovat | editovat zdroj]
- Žabci a filozofové (1920)
- Povídky jazzového věku (1922)
- Všichni smutní mladí muži (1926)
- Večerka při budíčku (1935)
Významné povídky[editovat | editovat zdroj]
- Berenika stříhá vlasy (Žabci a filozofové)
- Ledový palác (Žabci a filozofové)
- Podivuhodný případ Benjamina Buttona (Povídky jazzového věku)
- Diamant velký jako Ritz (Povídky jazzového věku)
- Bláznivá neděle
Jiné[editovat | editovat zdroj]
- Zelenina (1923) – neúspěšné drama
- Prasklina – sbírka esejů
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku F. Scott Fitzgerald na anglické Wikipedii.
- ↑ a b HAŠKOVEC, Vít, Ondřej MÜLLER a Irena TATÍČKOVÁ. Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo: 200 osobností kultury 20. století : literatura, umění, filozofie. Praha: Albatros, 2003. ISBN 8000011298.
- ↑ TEUBER, Andreas. F. Scott Fitzgerald Biography. Brandeis University [online]. 2009 1997. Dostupné z: http://people.brandeis.edu/~teuber/fitzgeraldbio.html
- ↑ ŠTĚRBA, Jakub. Comparative Analysis of Poe’s and Fitzgerald’s Short Prose [online]. B.m., 2008 [vid. 12. únor 2014]. Bachelor’s thesis. b.n. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178693/ff_b
- ↑ F. Scott Fitzgerald in Buffalo, NY: 1898–1908. Buffaloah.com [online]. [vid. 13. únor 2014]. Dostupné z: http://www.buffaloah.com/a/fitzbflo/fitzbflo.html
- ↑ LIUKKONEN, Petri. F (rancis) Scott (Key) Fitzgerald (1896-1940). kirjasto.sci.fi [online]. 2008. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/fsfitzg.htm
- ↑ a b c BRUCCOLI, Matthew J. Biography of F. Scott Fitzgerald. F. Scott Fitzgerald Society [online]. Dostupné z: http://www.fscottfitzgeraldsociety.org/biography/
- ↑ Whig, Clio Were Once Rivals. The Daily Princetonian. 1967, roč. 91, č. 72, s. 45.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHNAKENBERG, Robert a Mario ZUCCA. Tajné životy slavných spisovatelů: co vám učitelé zatajili o slavných romanopiscích, básnících a dramaticích. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2598-2.
- KARPATSKÝ, Dušan a Viktor KUDĚLKA. Malý labyrint literatury. Praha: Albatros, 2001. ISBN 8000009722.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Kategorie:Američtí romanopisci Kategorie:Ztracená generace Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí na infarkt myokardu