Wikipedie:Článek týdne/2013/12

Napoleonův příjezd do Berlína roku 1806

Kontinentální blokáda, nazývaná také kontinentální systém, byl protekcionářský hospodářský systém uplatňovaný na počátku 19. století Napoleonovou Francií. Šlo o zákaz obchodovat se zbožím pocházejícím z Anglie nebo jejích kolonií, jehož cílem byl hospodářský kolaps Anglie nebo její oslabení před případným přímým vojenským útokem.

Francouzský císař Napoleon vyhlásil kontinentální blokádu měsíc po obsazení Berlína, tak zvaným Berlínským dekretem ze dne 21. listopadu 1806. Učinil tak po neúspěšném pokusu odříznout Anglii od jejích kolonií tažením do Egypta roku 1798 i po marných přípravách na přímou invazi do Anglie, kterou roku 1805 překazila námořní bitva u Trafalgaru a hrozba postupujících vojsk třetí protifrancouzské koalice.

Zákaz obchodu byl uplatňován jak na vlastním území Francie, tak v průběhu doby i v dalších zemích Evropy, od Španělska po Rusko. Anglie naopak zakazovala dovoz francouzského zboží. Omezený zahraniční obchod s Evropou vynahrazovala obchodováním s africkými, asijskými a středoamerickými oblastmi. Francie si ztrátu zámořských obchodních kontaktů vynahrazovala částečně pozemním obchodem v Evropě a své značné vojenské výdaje živila válečnými odvody z poražených zemí. Období kontinentální blokády na jedné straně stimulovalo průmyslovou revoluci, na straně druhé bujelo pašeráctví a šedá ekonomika. Hospodářské dopady blokády a její neúspěšné vynucování ve vazalských zemích vyústilo v Napoleonovo ruské tažení roku 1812.