Vřesoviště
Vřesoviště je otevřený keřovitý biotop, který vzniká na neúrodných kyselých půdách. Jsou rozšířené po celém světě, v Austrálii, Jižní Africe, Kalifornii, na Nové Kaledonii, v Chile a ve Středozemí. Vyjma těchto rozlehlých celků se však vyskytují i na lokalitách roztroušených po celém světě, včetně České republiky.
Český název je odvozen od vřesu (Calluna), který je velmi často dominantním druhem na vřesovištích. Vřesoviště je také prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě.
Charakteristika
Vřesoviště vyžadují suché a teplé podnebí, zejména v létě. Půda bývá kyselá a neúrodná, často písčitá. Proto neudrží vodu. Keře bývají do 0,2 m šířky.
Evropská vřesoviště jsou velmi druhově chudá, jsou tvořena zejména vřesem obecným(Calluna vulgaris), vřesovci (Erica) a hlodáši (Ulex) Vřesoviště ale může být i velmi druhově bohaté. Australská vřesoviště hostí až 3700 endemitů. Vřesoviště fymbos v Jihoafrické republice jsou po tropickém deštném lese z hlediska rostlinných druhů nejbohatším ekosystémem.
Některá vřesoviště vznikla činností člověka (zejména vypalováním), jako například Lüneburské vřesoviště v Německu (Lüneburger Heide). Vřesoviště se také nazývá zahradní úprava napodobující vřesoviště.
-
Lüneburgerské vřesoviště vzniklo uměle
-
Vřesoviště Fynbos, Jihoafrická republika
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heath (habitat) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vřesoviště na Wikimedia Commons