Vnímání (Jan Šépka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vnímání
„Vnímání“ na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, Samsonova kašna (podzim 2016)
Základní údaje
Autorarchitekt Jan Šépka
Rok vznikupodzim 2016
Datum odhalení7. září 2016 (8. září 2016 až 2. října 2016)[1]
Popis
Výška7 metrů
Materiáldřevostavba
Umístění
UmístěníČeské Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II., Samsonova kašna
StátČeskoČesko Česko
AdresaGalerie současného umění a architektury / Dům umění města České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II. 127/38, 370 01 České Budějovice 1
Zeměpisné souřadnice
Vnímání
Vnímání
Vnímání (České Budějovice) na mapě České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
2000–2009: „Vila Hermína“, Černín
2002–2004: „Vila v Berouně“ (2004)
2009–2010: „Pokoj v krajině“, Modrava
2011 – 2013: Jízdárna v Litomyšli
2016: „Dům v sadu“

Vnímání byla dočasná kontroverzní umělecká site-specific[2] instalace realizovaná podle projektu českého architekta Jana Šépky na podzim 2016 v historickém jádru Českých Budějovicích na náměstí Přemysla Otakara II. kolem barokní Samsonovy kašny.[1] Jednalo se o architektonicko–kulturní projekt „experimentálního typu“, jehož cílem bylo podnítit u široké veřejnosti debatu o otázkách mimoděčného vnímání / nevnímání nezpochybnitelně významných, dominantních uměleckých nebo kulturních památek v kontrastu s vnímáním / nevnímáním „objektů veřejnosti skrytých“ a to za současného hektického všednodenního koloběhu života.[1]

Podrobněji[editovat | editovat zdroj]

Ideové pozadí instalace[editovat | editovat zdroj]

Šépkova instalace „Vnímání“ dala do souvislosti dvě entity:[1]

  • Na jedné straně barokní Samsonovu kašnu na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, která je jednou z největší svého druhu v České republice a zároveň představuje významnou památku a symbol Českých Budějovic.[1][3] Uměleckou kvalitou je tento objekt nezpochybnitelný a je nedílnou součástí historického centra města.[1][3] Nelze popřít, že tato kašna je jak historicky, tak i prostorově jednoznačně „ukotvena“.[1][3] Je ale tato veřejně vizuálně přístupná dominanta vnímána při každodenním průchodu kolem ní nebo je míjena veřejností aniž by kolemjdoucím vytanula na mysli její podstata a vztah k českobudějovickému náměstí?[1]
  • Nepříliš vzdálené prostory prvního patra českobudějovického Domu umění jsou oproti kašně před zraky veřejnosti poněkud skryty a méně znalí návštěvníci Českých Budějovic galerii obtížněji hledají, neboť je prostor galerie určitým způsobem před každodenními zraky kolemjdoucích „utajen“.[1]

„Vnímání“ bylo Šépkovo přínosem k všeobecné diskusi na téma, jak lidé vnímají (nebo spíše nevnímají) dominantní či skrytá místa nepříliš vzdálená od sebe, jež mají společný atribut – společenský a kulturní zážitek.[1][3] Smyslem tohoto architektova neotřelého experimentu bylo především zamyšlení a diskuse o těchto tématech jakož i nabourání stereotypního vnímání obdobných hodnot.[1]

Prostory instalace[editovat | editovat zdroj]

Architekt Jan Šépka zvolil pro svůj záměr dva prostory:

  • Tím prvním byl pod otevřeným nebem zbudovaný dřevěný kruhový prostor, kterým na dobu tří týdnů vizuálně „odřízl“ barokní Samsonovu kašnu od Náměstí Přemysla Otakara II.[1] Tím vytvořil pro kašnu do té doby nezvyklé neutrální, klidné až „intimní“ pozadí a zároveň ji tím akcentoval jako šperk na černém sametu ve výstavní vitríně.[1][3]
  • Druhým prostorem pak bylo první patro českobudějovického Domu umění, kde v interiéru zdejší galerie byla pro návštěvníky vymezena (taktéž pomocí dřevěných materiálů) kruhová cesta.[1]

Oba kruhové prostory byly spojeny co nejkratší jedenkráte lomenou nadzemní dřevěnou chodbou.[1] Ta návštěvníky přivedla skrz okno v prvním podlaží galerie posléze až k sestupným schodům vedoucím ke kašně. Výrazné spojení okna Domu umění se záměrně a „provokativně“ odcizenou kašnou realizovalo nosnou ideu celého projektu a konfrontovalo tak tyto dva zdánlivě nesouvisející prostory.[1][3]

Jádrem instalace „Vnímání“ nebylo pouze vytvoření neobvyklého výstavního prostoru, ale v rámci této vlastní výtvarně architektonické intervence se uskutečnily i tři debatní večery.[4] Těch se účastnili hosté z řad odborníků, umělců, architektů i politiků.[4] Také proběhly bloky přednášek a diskusních pořadů určených pro veřejnost, jejichž tematickou náplní byla historie a současnost českobudějovického náměstí a jeho využití jakož i obecnější otázky vztahu současného umění a architektury.[4] Za dobu trvání (tří týdnů) celé instalace ji shlédlo přes 36 tisíc návštěvníků.[3]

Zdroje inspirace[editovat | editovat zdroj]

Celý projekt byl inspirován podobnými počiny realizovanými v zahraničí a to například tvorbou uměleckého manželského páru Christo a Jeanne-Claude,[5] kteří se proslavili zejména instalacemi příbuznými uměleckému směru land art, při nichž dočasně balili či zahalovali předměty denní potřeby, přírodní objekty a budovy, aby je po krátké době několika dní či týdnů opět navracely do původního stavu. Umělecký pár se v Paříži stýkal s umělci sdruženými v hnutí Nouveaux Réalistes (Noví realisté), kteří již v 60. letech 20. století začínali přemýšlet o vstupu výtvarného umění do veřejného prostoru.[5] Dalším inspiračním zdrojem pro Šépkovo „Vnímání“ byla i díla japonského umělce Tadeshi Kawamata (* 1953) žijícího v Tokiu a v Paříži. Tento malíř a fotograf s celosvětovou působností realizuje svá díla cíleně zasazená do jejich okolí. Příkladem mohou být jeho stavební konstrukce z obložených nosníků a desek, pro jejichž výrobu se používají místně dostupné materiály. Kawamatova dočasná architektura z dřevěných latí obklopuje kostely, nemocnice, domy a opuštěné hangáry. Těmto a dalším umělcům se postupem doby podařilo přenášet umění ze sterilního prostředí galerií do živého prostoru měst a též do volné přírody.[5]

Dojmy autora (s odstupem času)[editovat | editovat zdroj]

Když architekt Jan Šépka přijal pozvání ředitele Domu umění v Českých Budějovicích Michala Škody, dlouho galerii na rozlehlém náměstí nemohl najít.[2] To jej přivedlo k záměru tuto instituci zviditelnit.[2] Při dalších procházkách městem jej zaujalo množství památek – mezi nimi též Samsonova kašna.[2] Uvědomil si, že památky lidé míjejí a vnímají je jen tak mimoděk, stereotypně.[2] Proto ve své instalaci uzavřel kašnu do válce a propojil ji s Domem umění tak, aby každý návštěvník musel nejdřív projít domem, aby se dostal po lávce ke kašně, kde mohl strávit zdarma tolik času, kolik chtěl.[2]

Záměr instalace (obalit kašnu a lávkou ji propojit s Domem umění) ještě před její realizací vyvolal ve veřejnosti absolutní vlnu odmítnutí, neboť to bylo nesprávně interpretováno jako snaha vytvořit na náměstí jakýsi cizorodý výrazný monumentální objekt.[2] Architekt v té době obdržel i mnoho nepříjemných e-mailů a telefonátů.[2] Postoj veřejnosti se ale radikálně změnil po zpřístupnění instalace, když veřejnost Šépkův záměr pochopila a na návštěvníky čekal zážitek, kdy se ocitli s kašnou o samotě, slyšeli zurčení její vody a to vše bez rušivých zvuků z okolní dopravy.[2]

Řada teoretiků nazývala instalaci v pozitivním slova smyslu „Duchampovskou akcí“.[2] Celkové pojetí instalace mělo ale nejblíže k pohledu ruského teoretika 20. století Viktora Šklovského, který se zabýval tím, jak něco opomíjíme a následně to nahlédneme v jiném světle a jinýma očima.[2] Oplocení kašny válcem a pobyt s ní uvnitř válce měl divákovi zajistit nový zážitek a to byl i cíl instalace „Vnímání“.[2]

Instalace „Vnímání“ na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, Samsonova kašna (podzim 2016)
Instalace „Vnímání“ na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, Samsonova kašna (podzim 2016)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p Výstava: Jan Šépka Architects – Vnímání [online]. Galerie současného umění a architektury / Dům umění města České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II. 38, České Budějovice, 2016 [cit. 2021-01-09]. Termín: 8. září 2016 až 2. října 2016; vernisáž: 7. září 2016; kurátor: Michal Škoda; přednáška autora: 7. září 2016; spolupráce: Ing. arch. Jan Bárta. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l VLČKOVÁ, Nikol. Architekt, který dokáže vzbudit kontroverzní emoce. Jan Šépka slaví 50 let a bilancuje [online]. Czech Design, 2019-10-23 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g ŠÉPKA, Jan. VNÍMÁNÍ [online]. Šépka architekti [cit. 2020-01-10]. Studie: 2016; Realizace 2016; Autoři: Jan Šépka; Ppolupráce: Jan Bárta. Dostupné online. 
  4. a b c ŠÉPKA, Jan. Vnímání [online]. Archiweb [cit. 2021-01-10]. Autor: Šépka architekti (Jan Šépka); Spolupráce: Jan Bárta; Realizace: 8. 9. 2016 – 2. 10. 2016; Kurátor: Michal Škoda. Dostupné online. 
  5. a b c JAN ŠÉPKA - VNÍMÁNÍ [online]. CBArchitektura, 2016 [cit. 2021-01-10]. Místo: Dům umění v Českých Budějovicích; Spolupráce: Ing. arch. Jan Bárta; Kurátor: Michal Škoda. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]