Vizille

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vizille
Pohled z hradu na město s kostelem a radnicí
Pohled z hradu na město s kostelem a radnicí
Vizille – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška268–1016 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionAuvergne-Rhône-Alpes
DepartementIsère
ArrondissementGrenoble
KantonVizille
Vizille
Vizille
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha10,51 km²
Počet obyvatel7 246 (2019)
Hustota zalidnění689,4 obyv./km²
Správa
StarostaCatherine Troton (2020-2026)
Oficiální webwww.ville-vizille.fr
E-mailmairie@ville-vizille.fr
PSČ38220
INSEE38562
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vizille je francouzská obec v departementu Isère v regionu Auvergne-Rhône-Alpes. V roce 2019 zde žilo 7 246 obyvatel.[1] Je centrem kantonu Vizille.


Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel [2], od roku 2011 začal klesat (7725), v roce 2019 na 7246.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Muzeum francouzské revoluce.

Římané zde v době pozdní antiky založili opevněné město Oppidum Antiquum, přes něj vedla silnice ze Suze průsmykem Lautaret a údolím Romanche na Cularo (dnešní Grenoble). V 10. století část území získalo opatství z Cluny. V 11. století patřilo Vizille hrabatům z Albonu, kteří se stali dauphiny z Viennois, a město bylo od 13. století správním centrem oblasti. Roku 1339 se zde uvádí 17 pevností ("fortalicia") a dva domy uvnitř hradu se třemi věžemi, ten byl v roce 1290 majetkem Arthauda Bertranda. 30. března 1349 pán Humbert II. z Viennois (s erbem delfína) postoupil panství francouzskému království, syn francouzského krále (dauphin) musel převzít titul delfína a Francie uznat autonomii nové provincie. V době renesance město a panství ovládl voják François de Bonne, vévoda z Lesdiguières (1543-1626), který dal hrad v letech 1600-1619 přestavět do současné podoby. V náboženských válkách město zabrali protestanti a po nich katolíci. V poslední čtvrtině 18. století zámek koupil textilní podnikatel Claude Perier a zřídil v něm manufakturu na potištěné tkaniny. Jeho syn Casimir se za francouzské revoluce postavil do čela zdejšího senátu. Revoluční charakter města propagovali také prezidenti republiky: první byl Gaston Doumergue, který na zámku bydlel roku 1925 a poslední Charles de Gaulle. Za druhé světové války město obsadila nacistická posádka, 20 občanů bylo deportováno.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Ruiny královského hradu - volně přístupné
  • Zámek dauphinů - rozsáhlá renesanční třítraktová stavba s původními věžemi, kamennými gotickými sklepy a základy; barokní park; od roku 1974 slouží část jako Muzeum francouzské revoluce, bohatá sbírka obrazů a dobové dokumentace
  • Kostel Panny Marie s klášterem benediktinů, založen roku 726, za správy Clunyjského opatství přestavěn v románském slohu, dochoval se jeden portál
  • Radnice
  • Historický most
  • Bronzový pomník Jeana-Paula Marata před zámkem

Související články[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. INSEE
  2. INSEE (ZIP 2,2 MB)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]