Vizille
| Vizille | |
|---|---|
 Pohled z hradu na město s kostelem a radnicí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°4′46″ s. š., 5°46′9″ v. d. |
| Nadmořská výška | 268–1016 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Auvergne-Rhône-Alpes |
| Departement | Isère |
| Arrondissement | Grenoble |
| Kanton | Vizille |
  Vizille | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,51 km² |
| Počet obyvatel | 7 246 (2019) |
| Hustota zalidnění | 689,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Catherine Troton (2020-2026) |
| Oficiální web | www |
| mairie | |
| PSČ | 38220 |
| INSEE | 38562 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vizille je francouzská obec v departementu Isère v regionu Auvergne-Rhône-Alpes. V roce 2019 zde žilo 7 246 obyvatel.[1] Je centrem kantonu Vizille.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel [2], od roku 2011 začal klesat (7725), v roce 2019 na 7246.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Římané zde v době pozdní antiky založili opevněné město Oppidum Antiquum, přes něj vedla silnice ze Suze průsmykem Lautaret a údolím Romanche na Cularo (dnešní Grenoble). V 10. století část území získalo opatství z Cluny. V 11. století patřilo Vizille hrabatům z Albonu, kteří se stali dauphiny z Viennois, a město bylo od 13. století správním centrem oblasti. Roku 1339 se zde uvádí 17 pevností ("fortalicia") a dva domy uvnitř hradu se třemi věžemi, ten byl v roce 1290 majetkem Arthauda Bertranda. 30. března 1349 pán Humbert II. z Viennois (s erbem delfína) postoupil panství francouzskému království, syn francouzského krále (dauphin) musel převzít titul delfína a Francie uznat autonomii nové provincie. V době renesance město a panství ovládl voják François de Bonne, vévoda z Lesdiguières (1543-1626), který dal hrad v letech 1600-1619 přestavět do současné podoby. V náboženských válkách město zabrali protestanti a po nich katolíci. V poslední čtvrtině 18. století zámek koupil textilní podnikatel Claude Perier a zřídil v něm manufakturu na potištěné tkaniny. Jeho syn Casimir se za francouzské revoluce postavil do čela zdejšího senátu. Revoluční charakter města propagovali také prezidenti republiky: první byl Gaston Doumergue, který na zámku bydlel roku 1925 a poslední Charles de Gaulle. Za druhé světové války město obsadila nacistická posádka, 20 občanů bylo deportováno.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Ruiny královského hradu - volně přístupné
- Zámek dauphinů - rozsáhlá renesanční třítraktová stavba s původními věžemi, kamennými gotickými sklepy a základy; barokní park; od roku 1974 slouží část jako Muzeum francouzské revoluce, bohatá sbírka obrazů a dobové dokumentace
- Kostel Panny Marie s klášterem benediktinů, založen roku 726, za správy Clunyjského opatství přestavěn v románském slohu, dochoval se jeden portál
- Radnice
- Historický most
- Bronzový pomník Jeana-Paula Marata před zámkem
Související články[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámecké náměstí -
Zámek -
Portál Lesdiguièrů -
Radnice -
Velký sál muzea -
Senát ve Vizille, obraz v muzeu (1788) -
Město v roce 1835
,_Mus%C3%A9e_de_la_R%C3%A9volution_fran%C3%A7aise_-_Vizille.jpg)
_-_Vizille.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- oficiální stránky obce
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vizille na Wikimedia Commons
