Vasilij Ždanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vasilij Ždanov
Osobní informace
Datum narození12. ledna 1963 (61 let)
Místo narozeníZalomnoje, Bělgorodská oblast
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Výška181 cm
Hmotnost77 kg
Týmové informace
Disciplínasilniční cyklistika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v silniční cyklistice
zlato MS 1985 časovka družstev

Vasilij Ivanovič Ždanov (Василий Иванович Жданов, * 12. ledna 1963 Zalomnoje) je bývalý reprezentant Sovětského svazu a Ukrajiny v silniční cyklistice.

Pochází z venkovské rodiny, závodní cyklistice se začal věnovat až v patnácti letech.[1] Vystudoval tělovýchovný institut v Charkově a závodil za armádní tým. Získal titul zasloužilý mistr sportu.

Zvítězil na mistrovství světa v silniční cyklistice v roce 1985 v Giavera del Montello v časovce družstev na 100 km, kde sovětský tým vytvořil rekord šampionátu. Startoval v této disciplíně také na LOH 1988, kde sovětský tým skončil až sedmý. Vyhrál Memoriál poručíka Skopenka 1983, Kolem SSSR 1986, Milk Race 1988 a Circuit des Ardennes 1988, na Tour de Normandie skončil v roce 1988 druhý. Třikrát byl mistrem SSSR v časovce družstev a dvakrát v časovce dvojic. Na Závodě míru byl ve vítězném družstvu v letech 1985 a 1986, v klasifikaci jednotlivců obsadil v roce 1985 17. místo, v roce 1986 9. místo a v roce 1987 33. místo. V roce 1987 jel po vítězství v prologu dva dny ve žlutém trikotu vedoucího jezdce.[2]

V roce 1989 přestoupil do italského profesionálního týmu Alfa Lum, startoval na Tour de France (148. místo 1990 a 121. místo 1991), Giro d'Italia (80. místo 1989) i Vuelta a España (99. místo 1989, 88. místo 1991). V roce 1992 ukončil kariéru, byl hlavním trenérem ukrajinské cyklistické reprezentace a šéfem sportovního odboru charkovské radnice, od roku 2011 působí ve vedení týmu Lampre-Merida.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Спортивный клуб "ИСД" Dostupné online[nedostupný zdroj]
  2. Rudé právo, 12. 5. 1987 Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]