Vakokrt písečný
 Vakokrt písečný | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | vakokrti (Notoryctemorphia) |
| Čeleď | vakokrtovití (Notoryctidae) |
| Rod | vakokrt (Notoryctes) |
| Binomické jméno | |
| Notoryctes typhlops (Stirling, 1889) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vakokrt písečný (Notoryctes typhlops) je australský vačnatec z čeledi vakokrtovitých. Lze jej snadno poznat podle tvaru těla podobného krtkovi, podle zlatožluté barvy a chybějících očí a ušních boltců. V tom se nápadně podobá jihoafrickému zlatokrtovi.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vakokrt žije v pouštních a stepních oblastech centrální a západní Austrálie, kde dává přednost písčitým oblastem.
Základní data[editovat | editovat zdroj]
Délka vakokrta písečného je 12 až 18 cm. Jeho hmotnost je 40 až 70 g. Délka ocasu: 2 – 2,5 cm.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Ačkoliv vakokrt písečný zaujímá místo pravých krtků, v mnohých ohledech se od nich liší. Nehrabe celou přední končetinou, nýbrž pouze dvěma rozšířenými drápy. Také nehloubí stálé nory, nýbrž jakoby pluje pískem: ten se za ním hned bortí. Zahrabává se do půdy do hloubky 2,5 metrů. Živí se houbami, půdním hmyzem a plazy.
Jeho způsob života je jen málo prozkoumán a o jeho rozmnožování se neví téměř nic. Vak samice, ve kterém nosí 1–2 mláďata, má otvor vzadu; to omezuje možnost jeho znečištění pískem při hrabání. [zdroj?]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vakokrt písečný na Wikimedia Commons
