Thelocactus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Thelocactus

Thelocactus hexaedrophorus
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rodopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: kaktusovité (Cactaceae)
Podčeleď: Cactoideae
Tribus: Cacteae
H.G.L.Reichenbach, 1832
Rod: Thelocactus
(K.M. Schumann) Britton & Rose, 1922
Druhy

Taxony viz text

Thelocactus je rod kaktusů z čeledi kaktusovité (Cactaceae). Botanický název rodu je odvozen z řeckého slova („θηλή“ =thyles) což značí "výstupek, bradavka" a poukazuje na stavbu žeber uspořádaných v řadu výstupků - bradavic. Typovým druhem rodu je Thelocactus hexaedrophorus.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo rostlin rodu Thelocactus je ploše kulovité až mírně sloupovité a dorůstá výšky až 25 cm (ojediněle do 40 cm) a průměru až 20 cm. Rostliny zůstávají většinou soliterni, vzácně odnožují, pouze bazálně nebo velmi výjimečně tvoří silně rozvětvené polštáře. Žebra je v zaoblená a roztroušená v hrboly, na bázi rozpuštěná v hranaté výstupky, mají tuhá pletiva a nápadné otrnění. Areoly jsou umístěny na hrbolech a jsou kruhovité nebo až podélně protáhlé. Kořeny jsou většinou řepovité.

Trny[editovat | editovat zdroj]

Trny jsou silné často jsou také zploštělé a silně zdrsnělé. Jsou často pestře zbarvené - červené, hnědé, žluté, průsvitné a někdy až černé. Středové trny jsou příležitostně zploštělé a okrajové od středových trnů jsou většinou zřetelně odlišné.

Květy[editovat | editovat zdroj]

Květy v celém rodě jsou trychtýřovitě nálevkovité, vně šupinaté a objevují se jednotlivě ve vrcholícím létě a vykvétají z nejmladších areol. Barva okvětních lístků se pohybuje od bílé přes několik odstínů růžové (T.bueckii) a žluté až přes načervenalé a nafialovělé po purpurové odstíny.

Plody[editovat | editovat zdroj]

Po opylení se tvoří zelené nebo červené plody, které se po vyzrání a vyschnutí na bazální části otevírají a vypudí středně velká, většinou černá nebo tmavě hnědá, hruškovitá semena.

Výskyt a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Oblast rozšíření druhů Thelocactus se rozprostírá od Texasu v USA až do střední Mexiko. Těžiště největšího rozšíření však spočívá na území severních států Mexika zejména pouštní oblasti státu Chihuahua, San Luis Potosí až po stát Querétaro. Kaktusy rodu rostou většinou jednotlivě (s výjimkou T. leucaccanthus) na slunných vyprahlých a skalnatých místech, na pampách, zatravněných svazích pahorkatin i v řídkých porostech a křovinových pásmech.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Zemina velmi propustná, písčitohlinitá, dostatečně výživná s hodnotu pH 5-6. Prospívá jim slunečné a vzdušné stanoviště jako i přistíněná místa s dostatečnou a pravidelnou zálivkou v letním růstovém období. Vhodné i časté rosení. Chladné, světlé a suché přezimování při 8 st. C je základem úspěšného a opakovaného kvetení.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]

Druhy uznané v klasifikaci kaktusů podle International Cactaceae Systematics Group. V závorce jsou častěji užívaná synonyma. (lit.: Anderson E. F., 2001)

Thelocactus bicolor (Galeotti ex Pfeiffer) Britton & Rose 1922

Thelocactus bicolor subsp. flavidispinus (Backeberg) N. P.Taylor 1998
Thelocactus bicolor subsp. schwarzii (Backeberg) N. P.Taylor 1998
(synonymum Thelocactus bicolor var. bolaensis, var. schotti, var. texensis, var. tricolor)

Thelocactus conothelos (Regel & Klein) Backeberg and F. M. Knuth 1935

Thelocactus conothelos subsp. argenteus (Glass & R. Foster) Glass 1998
Thelocactus conothelos subsp. aurantiacus (Glass & R. Foster) Glass 1998,
(synonymum Thelocactus conothelos subsp. flavus)

Thelocactus garciae Glass & M. Mendoza 1998

Thelocactus hastifer Werdermann & Boedeker) F. M. Knuth 1935

Thelocactus heterochrontus (F. A. C. Weber) Oosten 1940

Thelocactus hexaedrophorus (Lemaire) Britton & Rose 1922

Thelocactus hexaedrophorus subsp. lloydii (Britton & Rose) N. P. Taylor 1998
(synonymum Thelocactus fossulatus)

Thelocactus lausseri Riha & Busek 1986

Thelocactus leucacanthus (Zuccarini) Britton & Rose 1923

Thelocactus leucacanthus subsp. schmollii (Werdermann) Mosco &Zanovello 1999

Thelocactus macdowellii (Rebut ex Quehl) Glass 1969

Thelocactus rinconensis (Poselger) Britton & Rose 1923

Thelocactus rinconensis subsp. hintonii M. Luthy 1997
(synonymum Thelocactus nidulans, T. lophothele, T. phymathothelos)

Thelocactus setispinus (Engelmann) E. F. Anderson 1987

(synonymum Hamatocactus setispinus)

Thelocactus tulensis (Poselger) Britton & Rose 1923

Thelocactus tulensis subsp. buekii (Klein) N. P.Taylor 1998
Thelocactus tulensis subsp. matudae (Sanchez-Mejorada & A. B. Lau) N. P. Taylor 1998

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Torreyocactus (Regel & Klein) Doweld,,
  • Thelomastus Frič (nom. Invalid)
  • Gymnocactus Backeb.
  • Hamatocactus Britton & R.
  • Neolloydia, Ferocactus, Pediocactus a Echinomastus (překombinované k Thelocactus)
  • Thelobergia Hirao (uměle vyšlechtěný hybrid Thelocactus heterochromus × Leuchtenbergia principis.)
  • Escobaria Britton & R.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thelocactus na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Obecná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Haage W., Kakteen von A bis Z, 3. Auflage, Neumann Verlag, 1986
  • Ettelt J., Thelocactus bicolor und seine Formen. Band 54, Nr. 1, S. 1-6, 2003
  • Backeberg C., Die Cactaceae, Band1-6, Jena 1963
  • Backeberg C., Das Kakteenlexikon, Jena 1966
  • Rauh W., Kakteen an i.Standorten, Berlin-Hamburg, 1979
  • Říha J. a Šubík R., Encyklopedie kaktusů, Pha 1992
  • Říha J., Úvod do systematiky (Systémy čeledi Cactaceae), příl. AK, 1988
  • Anderson, Edward F.: The Cactus Family, Timber Press, Oregon, 2001. ISBN 0-88192-498-9

Specializovaná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Britton N.L.& Rose J.N., Thelocactus, Torrey Bot. Club 49: 251, 1922
  • Edward F. Anderson: A revision of the genus Thelocactus B. & R. (Cactaceae). In: Bradleya. Band 5, 1987, S. 49–76.
  • Grzegorz F. Matuszewski, Stanisław Hinz: Thelocactus. Systematik, Vorkommen und Kultur. 2011, ISBN 978-83-932646-0-5.
  • Alessandro Mosco, Carlo Zanovello: A phenetic analysis of the genus Thelocactus. In: Bradleya, Band 18, 2000, S. 45–70, PDF.
  • Alessandro Mosco, Carlo Zanovello: An introduction to the genus Thelocactus. In: Cactus & Co. Band 6, Nummer 3, 2002, S. 144–171, PDF.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu