Thelocactus
 Thelocactus | |
|---|---|
 Thelocactus hexaedrophorus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | kaktusovité (Cactaceae) |
| Podčeleď | Cactoideae |
| Tribus | Cacteae |
| Rod | Thelocactus (K.Schum.) Britton & Rose, 1922 |
| Druhy | |
Taxony viz text | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thelocactus je rod kaktusů z čeledi kaktusovité (Cactaceae). Botanický název rodu je odvozen z řeckého slova („θηλή“ = thyles) což značí „výstupek“, „bradavka“ a poukazuje na stavbu žeber uspořádaných v řadu hrbolů – bradavic. Typovým druhem rodu je Thelocactus hexaedrophorus.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tělo rostlin rodu Thelocactus je ploše kulovité až sloupovité a dorůstá výšky až 25 cm (ojediněle do 40 cm) a průměru až 20 cm. Rostliny zůstávají většinou solitérni, vzácně odnožují, pouze bazálně, výjimečně tvoří i vícehlavé trsy. Žebra jsou zaoblená a rozdělená do bradavčitých hrbolů, na kterých jsou umístěny oválné až podélně protáhlé areoly. Kořeny jsou většinou řepovité.
Trny[editovat | editovat zdroj]
Trny jsou často velmi výrazné, dlouhé a silné, většinou oválného průřezu, ale mohou být i silně zploštělé. V mládí jsou často pestře zbarvené – červené, žluté, bělavé, rohovinově hnědé až černé, později obvykle šedohnědé. Středové a okrajové trny jsou většinou dobře odlišitelné.
Květy[editovat | editovat zdroj]
Květy v celém rodě jsou široce nálevkovité, vespod vně šupinaté a objevují se od jara do podzimu na nejmladších areolách, v blízkosti temene. Barva okvětních lístků se pohybuje od bílé přes růžovou a žlutou až k sytě purpurové.
Plody[editovat | editovat zdroj]
Po opylení se tvoří zelené nebo nahnědlé plody, které neobsahují dužinu a po vyzrání se otevírají v bazální části značně velkým vejčitým otvorem, kterým se postupně vysypávají středně velká, většinou černá nebo tmavě hnědá, hruškovitá semena. Thelocactus setispinus má plody značně odlišné – po dosažení zralosti mají jasně červenou barvu, obsahují dužinu a zůstávají delší dobu přichyceny k areolám.
Výskyt a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Oblast rozšíření druhů Thelocactus se rozprostírá od Texasu v USA až po střední Mexiko. Nejvíce se jich vyskytuje v mexických státech Coahuila, Nuevo León a San Luis Potosí, na jihu zasahují až do státu Querétaro. Kaktusy tohoto rodu rostou většinou jednotlivě (s výjimkou T. leucacanthus) na slunných vyprahlých a skalnatých místech, v řídkých porostech a křovinových pásmech.
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Zemina velmi propustná, písčitohlinitá, dostatečně výživná. Slunečné a vzdušné stanoviště a dostatečná, spíše občasná zálivka v letním růstovém období. Chladné, světlé a suché přezimování je podmínkou pravidelného kvetení.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
Thelocactus bicolor subsp. schwarzii -
Thelocactus conothelos -
Thelocactus hexaedrophorus -
Thelocactus leucacanthus -
Thelocactus macdowellii -
Thelocactus rinconensis subsp. freunderbergii -
Thelocactus rinconensis subsp. freunderbergii -
Thelocactus setispinus -
Časosběrné video kvetení Th. bicolor
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thelocactus na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Obecná literatura[editovat | editovat zdroj]
- Haage W., Kakteen von A bis Z, 3. Auflage, Neumann Verlag, 1986
- Backeberg C., Die Cactaceae, Band1-6, Jena 1963
- Backeberg C., Das Kakteenlexikon, Jena 1966
- Rauh W., Kakteen an i.Standorten, Berlin-Hamburg, 1979
- Říha J. a Šubík R., Encyklopedie kaktusů, Praha 1992
- Říha J., Úvod do systematiky (Systémy čeledi Cactaceae), příl. AK, 1988
- Anderson, Edward F.: The Cactus Family, Timber Press, Oregon, 2001. ISBN 0-88192-498-9
Specializovaná literatura[editovat | editovat zdroj]
- Edward F. Anderson: A revision of the genus Thelocactus B. & R. (Cactaceae). In: Bradleya. Band 5, 1987, S. 49–76.
- Joerg Ettelt: Thelocactus bicolor und seine Formen. In: Kakteen und andere Sukulenten, Band 54, 2003, S. 1–6.
- Vlastimil Lukeš: Rod Thelocactus (K. Sch.) Br. et R.. In: Aztekia. mimořádné číslo, 1982, S. 41–65.
- Grzegorz F. Matuszewski, Stanisław Hinz: Thelocactus. Systematik, Vorkommen und Kultur. 2011, ISBN 978-83-932646-0-5.
- Alessandro Mosco, Carlo Zanovello: A phenetic analysis of the genus Thelocactus. In: Bradleya, Band 18, 2000, S. 45–70, PDF.
- Alessandro Mosco, Carlo Zanovello: An introduction to the genus Thelocactus. In: Cactus & Co. Band 6, Nummer 3, 2002, S. 144–171, PDF.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thelocactus na Wikimedia Commons - Atlas druhů rodu Thelocactus
- Cactuspedia Thelocactus Archivováno 20. 12. 2012 na Wayback Machine.
- Cactiguide Thelocactus mnoho fotografií
- International Cactaceae Systematics Group
- BioLib: [1]
- IPN index: [2]
- UNEP-WCMC: [3][nedostupný zdroj]